Staré řecké báje a pověsti – rozbor díla (2)

rozbor-díla

 

Kniha: Staré řecké báje a pověsti

Autor: Eduard Petiška

Přidal(a): Martina Hladíková

 

Eduard Petiška (1924-1987)

  • Český prozaik, básník a dramatik.
  • Jeho matka byla spisovatelkou.
  • Od dětství rád četl a psal, vystudoval literaturu.
  • Jeho bratr byl členem Divadla Járy Cimrmana.
  • Překládal díla německých autorů.
  • Zajímal se o české dějiny a mytologii.
  • Protože nebyl členem Komunistické strany, bylo mu částečně zakázáno vydávat – měl omezené možnosti publikovat literaturu pro dospělé, ale režim mu dovolil psát literaturu pro děti a mládež a překládat. Právě proto vznikly Staré řecké báje a pověsti (1958) v době tuhého socialismu.
  • Byl také autorem několika knih pro děti.

 

Další díla:

  • Příběhy tisíce a jedné noci, Pohádky pro nejmenší, Jak krtek ke kalhotkám přišel, Pohádkový dědeček, Okamžiky, Podzimní deník, Třicet manželek a jiné lásky, Soudce Knorr.

 

Obecně kulturní kontext

2. polovina 20. století

Česká literatura se členila na 3 proudy:

1) Literatura oficiální

 

2) Literatura exilová (nebo také umlčovaná)

 

3) Literatura samizdatová

  • Tato literatura se také nelíbila komunistickému režimu
  • Rozmnožována tajně strojopisně nebo prostřednictvím samizdatových edic (např. Edice Petlice, Kvart, Expedice)
  • Hlavní představitelé: Jan Trefulka, Eva Kantůrková, Egon Bondy, Ludvík Vaculík, Ivan Klíma, Karel Pecka, Jaroslav Putík

 

Rozbor: Staré řecké báje a pověsti

Základní charakteristika:

  • Literární druh: Epika (na rozdíl od lyriky zachycuje děj)
  • Literární forma: Próza (text psaný do odstavců a kapitol)
  • Literární žánr:
    • Báje (epický žánr, který zachycuje lidské představy o vzniku světa, vyskytují se zde postavy bohů a dalších bájných bytostí)
    • Pověst (epický žánr, který má historický podklad, jádro příběhu je pravdivé, ostatní může být vymyšlené)

 

Téma:

  • Každý příběh má představovat určité ponaučení, které by si čtenáři měli odnést.

 

Motivy:

  • Mytologie, bohové, ponaučení, láska, trest, odměna, symbolika.

 

Námět:

  • Petiška si příběhy nevymyslel, jde o adaptaci antické mytologie.
  • Hlavní zdroj: Petiška vycházel především z německého zpracování bájí od Gustava Schwaba (Pověsti klasického starověku), které byly v 19. století v Evropě velmi populární, ale jazykově zastaralé a pro děti těžké.
  • Původní antické zdroje: Původní příběhy pocházejí od antických autorů, jako byli Homér (Ilias a Odyssea – trojská válka a cesty Odyssea), Ovidius (Proměny – většina bájí o proměnách lidí ve zvířata či rostliny) nebo dramatik Sofoklés (Oidipus).

 

Kompozice:

  • Er-forma
  • Chronologický děj jednotlivých povídek (kniha jako celek skáče v čase)
  • Soubor 27 příběhů

 

Jazykové prostředky:

  • Spisovný jazyk
  • Přirovnání
  • Rčení (např. prožívá Tantalova muka)
  • Archaismy (slova zastaralá, jejíž názvy se už aktivně příliš nepoužívají, např. školmistr-učitel, šenkýř-hospodský)
  • Personifikace (věci a abstraktní pojmy získávají lidské vlastnosti a jednání – stromy šeptají, krok za krokem vcházela noc)
  • Metafory (přenášení podobnosti na základě vnější podobnosti – zub pily, hlava rodiny)

 

Postavy:

  • Každá pověst má jiné hlavní postavy. Jsou to postavy z řecké mytologie.
  • Podrobnou charakteristiku postav můžete najít [zde]

 

Časoprostor:

  • Starověké Řecko
  • Dávná minulost

 

Děje vybraných příběhů:

Prométheus

Prométheus se cítil velmi osamělý, tak vytvořil z hlíny sochu člověka, aby měl společníka. Ostatní bohové vdechli člověku život. Zeus ale s tímto činem nebyl spokojený, protože lidé nectili bohy. Jako trest jim vzal oheň, který jim Prométheus zase dal zpátky.

Rozhněvaný Zeus vytvořil krásnou Pandoru se schránkou, ve které se ukrývali nemoci, bída a další tragické věci. Dále nechal Zeus přikovat Prométhea ke skále, kde mu orel každý den oklovával játra, která mu přes noc zase dorůstala.

Po stovkách let se nad ním slitoval syn Dia Hérakles, osvobodil ho a nechal ho jít. Jako památku mu dal prsten s kamenem ze skály, ke které byl přikován. Od té doby lidé nosí prsteny s kamínkem.

 

Potopa

Lidé se chovali marnivě, byli pyšní a nevěřili v bohy. Zeus na ně poslal obrovskou potopu, při které zemřeli všichni lidé a zvířata. Jedinými zachráněnými byli syn Prométhea s jeho ženou. Prosili bohyni Themys (Themis) o to, aby člověk nevymřel. Na její radu za sebe házeli kameny, ze kterých vznikli noví lidé.

 

Daidalos a Ikaros

Daidalos ve vzteku zabil svého synovce Talose a ze strachu z trestu uprchl na Krétu.

Po čase chtěl Daidalos odejít zpět do své rodné země, proto sestrojil křídla, aby se proměnil v ptáka. Svého syna Ikara varoval před horkými slunečními paprsky, nabádal ho, ať nelétá blízko slunci. Ikaros ho neuposlechl, spadl do moře a utopil se. Nešťastný Daidalos pohřbil svého syna a ostrov pojmenoval po něm.

 

Orfeus

Orfeus byl nejslavnější pěvec, který svým zpěvem a hrou na lyru dokázal utišit i divou zvěř a pohnout skalami. Zamiloval se do krásné vodní víly Eurydiky, se kterou žil šťastně, dokud ji při útěku před dotěrným pastýřem neuštkl zmije. Eurydika zemřela a odešla do podsvětí.

Zoufalý Orfeus se rozhodl pro nevídaný čin – sestoupil do podsvětí, aby ji přivedl zpět. Svou hudbou dojal převozníka Charóna i trojhlavého psa Kerbera. Předstoupil před vládce podsvětí Háda a jeho ženu Persefonu a zazpíval jim o své bolesti. Vládce podsvětí, dojat písní, souhlasil s návratem Eurydiky, ale dal Orfeovi podmínku: celou cestu z podsvětí nahoru na svět se nesmí ohlédnout, Eurydika půjde za ním. Těsně před východem na zemský povrch Orfeus zapochyboval, zda ho žena skutečně následuje, a ze strachu se otočil. V tu chvíli spatřil Eurydiku, jak se mu navždy ztrácí zpět do tmy.

Orfeus se vrátil na svět sám a zdrcen žalem bloudil po světě. Odmítal lásku jiných žen, čímž urazil bakchantky (thrácké ženy), které ho během svých slavností v šílenství ukamenovaly a roztrhaly. Jeho hlava i lyra pluly po řece a stále zpívaly, dokud je moře nevyplavilo na ostrově Lesbos.

 

Midás

Frýžský král Midas byl velkým ctitelem boha vína Dionýsa. Jednoho dne rolníci přivedli na jeho hrad opilého Siléna (Dionýsova druha a vychovatele), kterého našli v lese. Midas ho poznal, uspořádal na jeho počest velkolepou hostinu a poté ho dovedl zpět k Dionýsovi. Bůh Dionýsos chtěl krále za jeho pohostinnost odměnit a slíbil mu splnit jakékoli přání. Midas, který byl velmi chamtivý, si přál, aby se vše, čeho se dotkne, proměnilo ve zlato.

Zpočátku byl král nadšený – měnil ve zlato větve, kameny i sloupy v paláci. Radost ho však přešla ve chvíli, kdy zasedl k hostině. Chleba i maso se v jeho ústech měnily v tvrdý kov a víno se stalo tekutým zlatem. Midas pochopil, že by brzy zemřel hladem a žízní. Prosí Dionýsa o zbavení daru. Bůh mu poradí, aby se omyl v řece Paktólos. Midas to udělá, zlato z něj voda smyje a od té doby je písek v té řece zlatonosný.

Midas se však nepoučil. Později se připletl do hudební soutěže mezi bohem Apollónem a bohem Panem. Zatímco všichni uznali vítězství Apollónovy božské hry, Midas jediný prohlásil, že se mu více líbila jednoduchá hra na píšťalu boha Pana. Rozhněvaný Apollón ho za jeho hudební „hluchotu“ potrestal tím, že mu vytahal uši do oslí podoby. Král uši skrýval pod turbanem, ale jeho holič tajemství odhalil. Protože ho holič nesměl nikomu říct, vyšeptal ho do díry v zemi. Na tom místě vyrostlo rákosí, které při větru šeptalo do celého světa: „Král Midas má oslí uši“.

 

Odysseovy cesty

Ithacký král Odysseus se po dlouhé bitvě vrací do své rodné země. Cestou zažije mnoho nebezpečných a dobrodružných chvil. Odysseus nad všemi nástrahami vyzraje a jako jedinému se podaří dorazit domů, kde na něho nedočkavě čeká rodina.

 

Inspirace dílem (Adaptace a vliv)

  • Jazykový vliv (Rčení): Dílo pomáhá pochopit ustálená slovní spojení, která běžně používáme:
    • Pandořina skříňka (zdroj zla a problémů)
    • Sisyfovská práce (zbytečná, nekonečná námaha)
    • Danajský dar (dar, který přináší zkázu – Trojský kůň)
    • Tantalova muka (být blízko cíle, ale nedosáhnout na něj)
    • Achillova pata (jediné zranitelné místo)
  • Filmové adaptace:
    • Samotná Petiškova kniha přímo zfilmována nebyla, ale náměty jsou ve filmu časté: Troja (Brad Pitt), Souboj Titánů, animovaný Herkules (Disney).
  • Audioverze: 
    • Existují velmi populární audioknihy namluvené slavnými českými herci (např. Karel Höger nebo Eduard Cupák).
  • Překlady:
    • Kniha byla přeložena do více než 30 jazyků (včetně němčiny, angličtiny, italštiny) a ve světě patří k nejznámějším českým knihám pro mládež. V zahraničí často slouží jako učebnice mytologie, např. ve Francii dosáhla 25+ vydání a stala se školní četbou.

Podobné materiály:
error: Stahujte 15 000 materiálů v naší online akademii 🎓.