Antická literatura – literární období (2)

 

Téma: Antická literatura

Zařazení: Literární období

Přidal(a): Anna Strnadová

 

Vymezení pojmu

• Historický a kulturní vývoj starověkého Řecka a Říma
• 8. století př. n. l. (vznik archaické řecké civilizace) – 476 n.l. (rozpad západořímské říše), před ještě mínojská (Kréta) a mykénská (Mykény) civilizace

 

Řecká literatura

• V Řecku vymezujeme:
  • Archaické období (8. – 5. stol. př.n.l.)
  • Klasické (vrcholné, attické) období (5. – 4. stol. př.n.l.)
  • Helénistické období (4. – 1. stol. př.n.l.)

 

1) Archaické období

• Silný vliv mytologie (polyteismus, Uranos + Gaia, Kronos + Rheia, generace olympských bohů)
• Polidšťování bohů, hierarchizace, osud člověka dán už před jeho narozením
• Homérovy eposy
  • Ilias, Odyssea (nejprve formou ústní lidové slovesnosti, Homér jim dal jednotnou podobu)
  • Ilias – posledních 51 dní trojské války, ale jinak události celé války, vítězství pomocí lsti
  • Odyssea – návrat Odyssea zpět na Ithaku, rámcová kompozice, 3 části (Odysseovo putování, Telemachovo hledání otce, potrestání ženichů)
  • Homérský styl – metoda realistická, epická šíře, opakování, epiteta, přirovnání

 

Lyrická poezie

• Anakreon
  • témata básní láska, mír a přátelství – anakreonská poezie (doba rokoka a národního obrození)
• Sapfó
  • témata básní láska a obdiv k ženám (Modlitba k Afroditě), mnoho zničeno ve středověku, ostrov Lesbos

 

Bajky

• Ezop – vykoupil se z otroctví, bajky určeny pro dospělé čtenáře, přebásněny už ve středověku, později Jean de La Fontaine, Ivan Andrejevič Krylov, u nás Václav Matěj Kramerius, Antonín Jaroslav Puchmajer

 

2) Klasické období

• Rozvoj dramatu, vznik 5. stol. př.n.l. v Athénách, z náboženských oslav – kult boha Dionýsa, hry předváděny formou soutěže – 3 tragédie, 1 komedie
• Zásady: nesměšovala se tragédie a komedie, hráli pouze muži, maximální počet herců
• 4 + chór (posouvá děj kupředu), masky, obuv s vysokými podpatky, herci nebyli profesionálové, hrálo se pouze ve dne, amfiteátr, hry veršované
• Kompozice dramatu podle Aristotelovy Poetiky: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa (deus ex machina)
• Zákon tří jednot podle Aristotela: jednota místa, času a děje

 

Rozvoj dramatu

• Hrdinové antických tragédií
• Atreovci (Mykény)
• Agamemnon + Klytaimnestra – Elektra, Ifigenie, Orestes, Chrýsothemis
• Labdakovci (Théby)
• Laios + Iokasté (bratr Kreón) – Oidipus
• Oidipus + Iokasté – Polyneikés, Eteoklés, Antigona, Isména

 

Autoři a jejich díla

Tragédie:

• Aischylos
  • Sedm proti Thébám, Oresteia – jednání člověka je někdy bezvýchodné (tentýž čin je zároveň nutností a povinností, zároveň největším proviněním)
• Sofoklés – Král Oidipus – předurčený osud, Oidipus = s opuchlýma nohama
• Antigona – drama o konfliktu lásky a povinnosti
• Elektra – konflikt mezi Elektrou a Chrýsothemidou (otcovy smrti také želí, ale podřizuje se situaci a těží z ní)
• Eurípidés
• Medeia – za jednání hrdinů nemohou bohové, ale hrdinové sami, nejkrutější žena antické mytologie
• Ifigenie v Tauridě

Komedie:

• Aristofanés
• • v komediích vystupují skutečné a veřejně známé  osoby (karikoval styl Eurípida, v komedii Oblaka zesměšňuje Sókratovu školu)
  • Lysistraté, Žáby

Próza v období attickém

• Historická (Herodotos – řecko-perské války, Thúkydidés – peloponéské války)
• Filozofická (Sokratés – nepíšící filozof, učení formou obráceného dialogu, Platón – díla mají formu dialogu, teorie ideálního státu, sepisoval a sbíral Ústavy, Aristotelés – vychovatel Alexandra Makedonského, spisy Rétorika, Poetika)
• Řečnická (Démosthenés – spojován se zápasem Řeků za svobodu proti makedonskému králi Filipovi, tzv. filipiky)

 

3) Helénismus

• Vznik Alexandrovy říše a začlenění Řecka do této říše
• Řecká kultura a jazyk proniká do širšího prostoru, zejména na východ, orientální a řecká kultura se vzájemně ovlivňují
• Zakládají se města řeckého charakteru, tzv. alexandrie
• Málo literárních památek
• Theokritos ze Syrákús
  • poslední velký básník řecké antiky, pastýřské písně (tzv. bukolika), pastýřské idyly líčí výjevy ze života pastýřů a rolníků, idealizuje
• Menandros
  • komedie pro tři herce, jednoduchý děj ze všedního života s milostnými a majetkovými zápletkami, obyčejní lidé, hry mají dobrý konec

 

Římská literatura

• Cca 240 př.n.l. – 476 n.l.
• Zpočátku překlady řeckých děl do latiny
• Latinské odborné názvosloví
• Římské právo (Zákon dvanácti desek – bronzové desky)
• Náboženství původně polyteistické po vzoru Řeků
• Rychlé šíření křesťanství
• 313 – Edikt milánský, Konstantin, svobodná volba vyznání

 

Členění vývoje římské literatury

• Archaické období (3. – 1. stol. př.n.l.)
• Zlaté období (1. stol. př.n.l. – 1. stol. n.l., období Ciceronovo a Augustovo)
• Stříbrné období (1. – 2. stol. n.l.)
• Pozdní (bronzové) období či období úpadku (117 – 476 n. l.)

 

1) Počátek římské literatury

• Lucius Livius Andronicus
• • původem řecký otrok, přeložil Homérovy eposy a některá řecká dramata (používal k didaktickým účelům), překlady nedokonalé po jazykové i kompoziční stránce
• Titus Maccius Plautus
• • fraškovité komedie, slovní hříčky, vulgární vtipy, zpívaná sóla
  • Komedie o hrnci (Moliére – Lakomec)

 

2) Zlaté období

• Próza – vysoký stupeň politické angažovanosti, prozaikové zároveň politiky a řečníky
• Marcus Tullius Cicero – politik (senátor, konzul), řečník, obhájce, filozof
• Ciceronská latina = dokonalá klasická latina, vzorem v době humanismu
• Gaius Julius Caesar – vojevůdce, státník, spisovatel, řečník
• Zápisky o válce galské
• Zápisky o válce občanské – texty v er-formě, caesarova šifra

 

Poezie v době Augustově

Publius Vergilius Maro

• Největší římský básník
• Oblíben ve středověku (Bukolika – předpovídá narození chlapce, který přinese zlatý věk)
• Vzor v době renesance (Dante – Božská komedie)
• Bukolika, Georgika, epos Aeneis (napsán po vzoru Homéra, římský národní epos, příběh o počátcích Říma, oslava vzniku římského národa

 

Publius Ovidius Naso

• Císařem poslán do vyhnanství (Tomida u Černého moře) za básně z Umění milovat, zde zemřel
• V tvorbě 3 témata:
• • Milostná poezie – Listy heroin, Umění milovat
  • Mytologická poezie – Proměny
  • Básně z vyhnanství – Žalozpěvy, Listy z Pontu

 

Quintus Horatius Flaccus

• Lyrická poezie (příroda, vlast, oslava Augusta a jeho reforem), ódy

 

Titus Lucretius Carus

• O přírodě (De rerum natura) – didakticky zaměřený epos, vysvětluje přírodní dění, nebeské a pozemské jevy, chtěl osvobodit lidstvo od strachu před bohy, osudem, smrtí a utrpením

 

Gaius Valerius Catullus

• Poezie cele inspirovaná jeho životem, rozsahem nevelké dílo
• Série básní pro Lesbii (Clodie) – charakteristika jejich vztahu (od lásky a štěstí, po nenávist zoufalství a urážky), poezie cele inspirovaná jeho životem, rozsahem nevelké dílo

 

3) Stříbrné období

• Rozvoj prózy
• Neomezená moc a krutovláda římských císařů ovlivňovala literární tvorbu a svobodu slova
• Heslo císařů – poskytnout lidem chléb a hry
• Ke konci období přibývalo autorů neřímského původu a sílil vliv křesťanství
• Publius Cornelius Tacitus
  • největší římský historik
• Lucius Annaeus Seneca
  • Básník, filozof, politik, řečník
  • Vychovatel pozdějšího císaře Nerona, na jeho popud nucen spáchat sebevraždu
  • Jako filozof představitel stoicismu (stoický klid)
  • Filozofické spisy – O duševním klidu, O hněvu

 

Gaius Petronius Arbiter

• Na dvoře císaře Nerona arbiter elegantiarum
• Výstřední, nadaný, vzdělaný, vedl marnivý život
• Sebevražda, když upadl u císaře v nemilost
• Satirikon (zlomky), různorodé příběhy vyprávějí tři mladíci
  • Nejznámější dochovaná část –
• Hostina u Trimalchiona
  • (nejlepší humorná postava antiky, vulgární latina, zesměšňuje nevkus,povýšenost zbohatlíků)