Romeo a Julie – rozbor díla k maturitě [10]

rozbor-díla

 

Kniha: Romeo & Julie

Autor: William Shakespeare

Přidal(a): Nis, Marcin

 

William Shakespeare (*1564 – †1616)

  • Shakespeare se narodil v roce 1564 ve Stratfordu nad Avonou, kde také roku 1616 zemřel. Byl třetí dítě z osmi a byl nejstarším synem, který přežil do dospělosti
  • Je označován za největšího anglického i světového dramatika, umělecký směr – anglická renesanční literatura
  • Navštěvoval ve svém rodném městě gymnázium (výuka latiny a klasického umění)
  • V 18 letech se Shakespeare oženil s o 10 let starší Anne Hathaway a měli spolu 3 děti
  • Asi r.1592 odešel do Londýna, kde působil jako herec a dramatik + stal se podílníkem společnosti, která provozovala divadlo Svět (The Globe)
  • Pro jeho dramata je typický tzv. blankvers- nerýmovaný verš
  • Celkem 40 her: předlohy různého původu, ale vždy je originálně přetvářel
  • V letech 1590-1614, dělení na: komedie, tragédie a historické hry
  • Jelikož psal v období renesance (antické znaky v knize – chór, 5 dějství, dále dobové rozdělení společnosti). Mohl ho znát například Miguel de Cervantes y Saavedra (Důmyslný rytíř don Quijote de la Mancha), Lope de Vega (Ovčí pramen) nebo François Villon (Malý testament).

 

Autorský styl:

  • Vliv antického dramatu (chór, motivy)
  • Neomezenost látky, času, místa
  • Kladné i záporné postavy, postavy žen, lidové postavy– dokázal realisticky zachytit skutečnost a přesvědčivě vystihnout lidskou psychiku, sami si určují své osudy
  • Příčinou tragédie je lidská vášeň či náhoda (ne OSUD jako v antice)
  • Napadá středověkou církevní morálku, věří v právo člověka na přirozený vývoj
  • Veršovaný jazyk se střídá s prózou (nejnižší vrstvy) + lidové vrstvy, bohatý slovník, blankvers (desetislabičný, pětistopý, nerýmovaný ,,čistý‘ jambický verš)

 

Další díla: 

  • Shakespeare psal komedie
    • Zkrocení zlé ženy
    • Sen noci svatojánské
    • Mnoho povyku pro nic
    • Veselé paničky windsorské
    • Komedie plná omylů
  • Tragédie
    • Hamlet
    • Othello
    • Král Lear
    • Macbeth
    • Julius Caesar
  • Pohádky
    • Cymbelín
    • Zimní pohádka
    • Bouře
    • Perikles
    • Dva vznešení příbuzní

 

Literárně-historický kontext

  • Umělecký směr: Renesance = znovuzrození antiky, radost ze života, rozvoj přírodních věd, středem zájmu je člověk, rozvoj stavitelství a umění, literatura – nové žánry a národní jazyk, láska, erotika, přátelství
  • Zařazení do národního/evropského/světového literárního kontextu: Romeo a Julie je celosvětové dílo.
  • Mezitím ve světě a u nás: Angličan Francis Drake obeplul zeměkouli (1577-1580), byl zaveden Gregoriánský kalendář 1582, Anglo- španělská válka, u nás: Habsburská monarchie, Maxmilián II., 1575 Česká konfese = náboženská svoboda, Rudolf II. Habsburský, 13ti letá válka x Turkům

 

Další autoři tohoto období: 

 

Rozbor díla: Romeo & Julie

  • Literární druh: drama
  • Literární žánr: tragédie

 

 Hlavní tematika:

  • nešťastný osud dvou milenců pocházejících ze znepřátelených rodů

 

Celkové téma:

  • nesmyslnost nenávisti mezi dvěma veronskými rody

 

Vypravěč:

  • autor je zde jako vypravěč
  • využita jak próza tak poezie, vznešený styl textu typický pro Shakespeara

 

Kompozice:

  • Chronologická
  • Prolog + 5dějství
  • Vztah dějových linií je řetězový; gradace; retardace-dlouhé dialogy
  • V díle je jedna nejdůležitější dějová linie (láska Romea a Julie), která se prolíná s vedlejší dějovou linií (zabití Tybalta Romeem) a z toho plynoucí následky
    • Úvod – střed rodu Kapuletů a Monteků
    • Zápletka – Romeo se zamilovává do Julie a poznávají se, Julie si má brát někoho jiného
    • Vyvrcholení děje – Julie je pohřbena, i když není mrtvá a Romeo si pro ni má přijet
    • Zvrat – Romeo se zabíjí, protože si myslí, že je Julie mrtvá a Julie se tedy také zabije
    • Závěr – katastrofa- smrt obou milenců, smír- usmíření obou rodů

 

Jazyk a jazykové prostředky:

 

Idea:

  • autor poukazuje na to, aby mladí lide bojovali za svou lásku, na kterou mají právo. A aby bojovali za svůj osud i přes jeho nepřízeň.
  • Inspirace o lásce z Antiky
  • připsaní vycházel od anglického básníka Arthura Brookea

 

Funkce:

  • formativní
  • estetická

 

Hlavní postavy:

  • Romeo – Montek, hluboce zamilovaný do Julie, připraven vzdát se všeho pro lásku, je hrdý, čestný, citlivý, romantický
  • Julie – Kapuletová, zamilovaná do Romea, tvrdohlavá, moudrá, pro lásku se zabila
  • Montek a Kapulet – představitelé dvou znepřátelených rodin
  • Tybalt – bratranec Julie, bojovný, útočný, Romeo ho zabije při souboji ve městě
  • Merkucio – kamarád Romea, bojovný, zemře Tybaltovou rukou
  • Benvolio – přítel Romea, mírný, klidný
  • otec Vavřinec – moudrý, vzdělaný, bratr z řádu Františkánů
  • chůva – vychovává Julii, spolehlivá
  • Paris – miluje Julii, měl si jí vzít, umírá pak v hrobce Romeovou rukou

 

Časoprostor:

  • Místo: Děj se odehrává v Mantově a Veroně v Itálii
  • Čas: 16. století

 

Stručný děj:

Boj dvou veronských znepřátelených rodin. Na plese se Romeo a Julie poprvé potkají a hned se do sebe zamilují. Později na balkoně Julie mluví o svém vyvoleném, o Romeovi. Ten však Julii slyší. Slibují si tam lásku a sňatek. V kostele se pak tajně vezmou.

Další den se Romeo omylem zaplete do potyčky mezi Merkuciem a Tybaltem. Merkucio umírá rukou Tybalta. Romeo v návalu vzteku Tybalta také usmrtí. Romeovi za jeho čin hrozí smrt, ale když Benvolio vysvětlí vévodovi, jak to bylo skutečně, odsoudí ho k vyhoštění z města.

Julie se dovídá o událostech a svými rodiči je donucena vdát se za Parise. Bratr Vavřinec jí vyrobí lektvar, který u Julie vyvolá iluzi smrti. Vavřinec pak pošle vzkaz Romeovi do Mantovy, ve kterém ho informuje o plánu. Dopis však posel nedoručí kvůli strachu z moru. Baltazar později sdělí Romeovi, že Julie je mrtvá. Ten si zoufalý kupuje jed od lékárníka a hodlá se v hrobce, kde je Julie, zabít. Narazí tam na Parise a v souboji ho zabije, pak vypije jed a umírá. Julie se však probouzí, a když vidí Romeovo bezvládné tělo, probodne se nožem a následně umírá.

 

Podrobný děj (dle dějství):

1. dějství

Začíná komediálním výstupem dvou sluhů Kapuletů – nadávají (slovní hříčky, vulgarismy). Chvástají se vůči Montekům a sobě samým.

Např.:  Samson: Já rázem udeřím, když jsem popuzen.; Greg.: Ale rázem nejsi popuzen, abys udeřil.

Přijdou Monteci, slovní hříčky mezi Monteky a Kapulety. Dojde k souboji – první část je slovní souboj, druhá fyzický. U sluhů jsou hrubé sexuální narážky. Přichází Benvolio (Montek) a chce oddělit sluhy mečem, přichází Tybalt, bijí se. Přichází měšťané, po nich Kapuletovi a Montekovi, jediná Monteková nechce svár, rvačku ukončí kníže. Pokud znovu naruší Monteci a Kapuletové mír, přijde trest (purpurným zřídlem, šarlatová krev – epiteton ornanz) – typické pro knížete.

Všichni odchází, končí veřejná část, začíná soukromá – Montekovi a Benvolio, Monteková se ptá na Romea, dozvídáme se, že je v háji, a to často, nikdo neví proč. Benvolio se pokusí zjistit důvod. Rozhovor Romea a Benvolia. Benvolio zjistí, že důvodem je nešťastná láska k Rosalině. Oxymorón v Romeově části. Mluví o lásce tak, jak má naposloucháno (=mluví uměle, o obraze, o představě lásky, používá pro ni superlativy, ale zároveň je chladná. Benvolio poradí, ať si najde jinou, Romeo ale odmítá.

Paris žádá o ruku Julie, Kapulet chce počkat, ale dovolí Parisovi dvoření se Julii a dá mu ji, když ona sama bude chtít, takže ho pozve na ples. Zve další měšťany pomocí sluhy, který neumí číst. Ten potká Romea a jeho přátele. Romeo mu přečte seznam – výčet jmen, Benvolio chce jít, Romeo přijme, ale jen kvůli tomu, že chce na plese potkat Rosalinu.

Opakování motivů – vzpomínání chůvy na maličkou Julii, používá zdrobněliny. Julii je 13, ale ve Sládkově překladu 12. Kapuletová oznamuje chůvě žádost Parise, Julie slibuje, že se do něj pokusí zamilovat.

Ples – Monteci v maskách, hádka Mercutia, Romea a Benvolia o snech – nádherný Mercutiův monolog o elfí královně Mab, která nosí sny – „kryt vozu z křídel polních koníků“ – popis vozu je 1. část, 2. část je pak popis osob a jejich snů (komu se zdají jaké sny). Romeo nato řekne, že jeho sny předpovídají něco tragického.

Kapulet vítá hosty, Romeo zahlédne krásnou dívku (je jí Julie) a ptá se po ní, zaslechne ho podle hlasu Tybalt a chce boj, Kapulet ho uklidní.

Sonet – rozhovor Romea a Julie – o Romeově touze dotýkat se Julie a políbit ji. Romeo mluví o lásce civilněji, upřímně. Od chůvy se Romeo dozví, že je Julie Kapuletová. S přáteli odchází a Julie pošle chůvu, aby zjistila, kdo to byl. Zjistí, kdo Romeo je. Končí 1. dějství.

 

2. dějství

Sonet o zapomínání na staré lásky a o velké lásce Romea a Julie.

Romeo je v zahradě Kapuletů, přátelé ho hledají. Mercutio má monolog, mluví o lásce ošklivě, s despektem. Odcházejí bez Romea.

Následuje nejznámější dramatická scéna na světě – balkonová. Zpočátku je kvazidialog – Romeo je přítomen, Julie o něm neví. Julie vystoupí na balkon do zahrady, kde je Romeo. Ten neviděn a neslyšen opěvuje její krásu (slunce, anděl..), vyznává jí lásku. Julie říká, že ho miluje a „žádá ho“ o zřeknutí se jména, nabízí sama sebe – obraz růže. Romeo promluví a začíná dialog. Julie se o něj bojí, že ho zabijí. Vyznání od Romea se opakuje, Julie lásku opětuje. Rozhovor často narušuje chůva. Je zde romantičtější Romeo. Julie se chce vzít, oznamuje mu zítřejší příchod chůvy. Několikrát se loučí, přichází ráno.

Romeo spěchá za mnichem Lorenzem, ten sbírá byliny – jeho monolog, spousta přídavků, často přirovnání, metafory, personifikace (matka, chůva, úsvit uspal se), výčty, protiklady, předzvěst něčeho zlého, co se blíží. Romeo ho žádá o tajné oddání ještě dnes. Mnich mu naznačuje, že je lehce přelétavý. Romeo ho přesvědčuje, že je to pravá láska, mnich chce ale smířit rody a vidí příležitost, tak svolí.

Romeo odchází a potká Benvolia a Mercutia. Začíná kamarádský rozhovor – urážky, slovní hrátky, nespisovné, říkají si „vole“. Mercutio cynicky mluví o lásce. Přichází chůva, dělají si z ní legraci. Mercutio zpívá. Chůva používá vulgarismy, mluví nespisovně. Romeovi říká o lásce Juliině k němu. Romeo po ní posílá vzkaz o oddání.

Merc.: Nedostižný Romeo vítězí právě na dostizích vtipu. Čím víc jseš na koni, tím víc jsou tvoje vtipy na jedno kopyto. Mě jen tak nedoběhneš.

Přesah – myšlenka není hned na začátku verše a nekončí verš (ten pokračuje).

Julie netrpělivě čeká na chůvu, ta si stěžuje, nakonec poví vzkaz, Julie se vydá okamžitě za mnichem, svatba pouze ve třech verších, nic o obřadu není, je pouze zmínkou naznačen. Konec 2. dějství.

 

3. dějství

Benvolio a Mercutio. Mercutio se chystá prát s Tybaltem, Benvolio se mu snaží zabránit, ale Mercutio tasí, přijde Romeo. Jeho nechávají urážky od Tybalta chladným kvůli Julii. Mercutia to štve a nechápe, bere to jako zradu a zbabělost. Vyzve Tybalta na souboj, Romeo se tomu snaží zabránit, pod jeho vztaženou rukou ale Tybalt probodne Mercutia. Mercutio umírá, obviňuje Romea a svaluje svou smrt na oba rody. Rome cítí vinu a chce pomstít smrt svého přítele, zabije v souboji Tybalta. Benvolio přinutí utéct Romea, od Benvolia se pak dozví kníže o tom, co se stalo. Kapuletová chce Romeovu smrt. Kníže ho odsoudí k vyhnanství – veřejná část.

Julie se nemůže dočkat svatební noci – její monolog – hra se světlem, stínem a tmou (ohněnozí oři). Chůva přináší zprávu o smrti, Julie si myslí, že o Romeově, ale pochopí, že jde o Tybalta. Jenže to jí moc nepomůže (zabil ho Romeo -> čeká ho smrt), chůva poví o vyhnanství, vyhnání je ale pro Julii větší hrůza – samý vykřičník, protiklady, řečnické otázky.

Romeo se schovává u mnicha, ten přináší pro Romea nehorší zprávu – vyhnanství. Pro Romea je to horší než smrt. Přichází chůva a povídá o Juliině smutku (časté opakování slov pro zdůraznění významu – typické pro chůvu). Romeo se chce probodnout, mnich ho zastaví a ukazuje mu, jaké má štěstí. Posílá ho za Julií a pak do Mantovy.

Kapuletovi dohodnou sňatek s Paridem na příští čtvrtek.

Svatební noc – ani slova, jen o konci.

Svítá, milenci (manželé) se loučí, Julie nechce Romea pustit (slavíka slyšeli, ne skřivana, tvrdí). Romeo nechce odejít, a tak přijímá argumenty, Julie si ale uvědomí rizika a posílá ho pryč. Zdá se jí, jako by byl v hrobě – předznamenání.

K Julii přichází Kapuletová, oznamuje jí sňatek, Julie odmítá. To rozčílí Kapuleta – chce ji vydědit, nadává jí, ani matku Julie neobměkčí. Hledá utěšení u chůvy, ta jí ale poradí sňatek uzavřít. Julie se vydává za mnichem. Konec 3. dějství.

 

4. dějství

Lorenzo se dozvídá od Parida o sňatku, přichází Julie. Paris se jí dvoří, ale ona ho spolu s mnichem posílá pryč (záminkou je zpověď). Julie se dožaduje pomoci od mnicha (pomoc nebo smrt). Mnich jí dává výtažek z bylin, po němž bude Julie vypadat jako mrtvá, dává jí návod, co a jak, má plán.

Chystá se svatba, Julie se vrací jako vyměněná, navrhne svatbu na zítřek. V ložnici začíná mít strach z výtažku z bylin, překoná ho a lahvičku vypije.

Chůva nachází Julii ráno mrtvou. Svatební obřad se mění v pohřební. Konec 4. dějství.

 

5. dějství

Romeův sluha přináší zprávu o smrti Julie. Romeo chce jet do Verony, jde za lékárníkem, zneužívá ho a získává jed. Stává se z něj debil.

Mnich Jan se vrací s nedoručeným dopisem pro Romea za Lorenzem (nemohl jej doručit kvůli karanténě – mor). Lorenzo píše do Mantovy znovu, jde za Julií do hrobky, té zbývají tři hodiny do probuzení.

Na hřbitov přichází Paris se služebníkem a také Romeo se služebníkem. Romeo otevře hrobku, Paris ho zastaví a chce ho odevzdat k potrestání, bere to jako znesvěcení jeho budoucí nevěsty. Romeo ho varuje, že má zmizet. Paris ale nechce, a tak ho Romeo zabije. Poslední přání Parida je být pochován vedle Julie. Romeo mu přání splní, naposledy líbá Julii, objímá ji a připíjí jedem na lásku.

Lorenza na hřbitově varuje sluha Romeův, Lorenzo spěchá do hrobky. Vidí mrtvého Parise a Romea. Chce odvést Julii, která se akorát probouzí, a ukrýt ji do kláštera. Julie ale uvidí mrtvého Romea. Lorenza vystraší přicházející kníže s hlídkou, a tak uteče. Julie nechce žít bez své lásky. Chce vypít jed, ale Romeo vypil všechno sám. Julie tedy vytahuje dýku a probodne se. Stráže najdou Lorenza a Baltazara. Monteková steskem po synovi zemřela, Montek tedy přijde sám. Přijdou také Kapuletovi. Kníže celou věc vyšetřuje, Lorenzo vše vysvětluje a bere na sebe vinu, kníže ale vidí viníky v rodech a v sobě. Monteci a Kapuletové se usmiřují, staví navzájem svým dětem zlaté sochy. Konec je shrnutí, monolog knížete.

 

Okolnosti vzniku díla:

  • inspirace Ovidiovým příběhem z knihy Proměna, kde bylo zpracováno téma nešťastné lásky, motiv zdánlivé smrti v tragédii přebírá od Arthura Brooka (taktéž autor vyprávění o Romeovi a Julii). Jedná se však o nejzdařilejší zpracování.
  • autor poukazuje na to, aby mladí lidé bojovali o své právo na lásku a štěstí

 

Vliv díla:

  • projevuje se napříč celými (nejen) literárními dějinami
  • vznikl nespočet více či méně zdařilých adaptací, operních, baletních i televizních zpracování
  • autoři počítají s tím, že tento příběh lásky zná takřka každý, a využívají mnohdy pouze některých motivů (např. láska, jíž není přáno)
  • další motivy nalézáme pouze v paralelách

 

Vlastní názor:

  • Mrzelo mě, že příběh skončil tragicky, protože ze současnosti jsem spíš zvyklý na díla, ve kterých láska vítězí a příběh končí slovy ‘‘ a žili spolu šťastně, až do smrti‘‘

Podobné materiály:
error: Stahujte 15 000 materiálů v naší online akademii 🎓.