Kniha: Rozmarné léto
Autor: Vladislav Vančura
Přidal(a): Rozmarné léto
Vladislav Vančura
Prozaik,dramatik filmový scenárista a režisér. Narodil se 26.6.1891 v Háji u Opavy. Dětství prožil na venkově, kde získal lásku k přírodě a koním. Jeho studijní výsledky nebyly příliš dobré. Na vysoké škole studoval nejdříve práva, ale po těžké nemoci matky přestoupil na medicínu. Pracoval jako lékař ve Zbraslavi.
Byl členem a prvním předsedou Devětsilu ( avantgardní sdružení levicových umělců založené 1920 v Praze, zakladatelé Jaroslav Seifert a Karel Teige,smysl-pořádat kulturní akce,dát prostor recitaci,divadlu,vydávat almanachy atd.). Přívrženec poetismu, ve třicátých letech byl členem Levé fronty. Od roku 1919 publikoval v mnoha časopisech – Červen, Kmen, Host a Panorama. V roce 1924 působil jako divadelní kritik v deníku „Československá samostatnost“, později přejmenovaného na „Národní osvobození. Byl předsedou české filmové společnosti. Za okupace vedl spisovatelskou sekci Výboru inteligence – ilegální odbojové organizace při Národním revolučním výboru. V květnu roku 1942 byl zatčen a 1. června na Kobyliské střelnici popraven (období heydrichiády). V roce 1946 byl jmenován národním umělcem.
Jeho prozaické dílo je ovlivněno první světovou válkou, expresionismem, obsahuje celou řadu experimentů – hledá nové způsoby vyjádření. Pro jeho díla je typický specifický jazyk a sloh, který napodobuje větnou stavbu staré češtiny, usiluje o zvukomalbu. Jazyk Vančury je celkově bohatý.
Dílo:
- Amazonský proud (1923)
- Dlouhý,široký a bystrozraký (1924)
- Pekař Jan Marhoul- román, prvotina
- Rozmarné léto- humoristická novela (1926)
- Markéta Lazarová- historický román (1931)
- Konec starých časů- román (1934)
- Obrazy z dějin národa českého- monumentální dílo
- Pole orná a válečná- román (1925)
- Útěk do Budína- román (1932)
- Luk královny Dorotky- román
- Tři řeky – román (1932)
- Kubula a Kuba Kubikula- pro děti
- Jezero Ukewere- div. Hra
- Filmová adaptace – Markéta Lazarová,Rozmarné léto,Luk královny Dorotky, Konec starých časů
Literárně-historický kontext
Dílo patří k české próze 1.pol.20.století. Hovoříme o nástupu imaginativní (= básnické = meziválečné) prózy.
Hlavní žánr – román
- román společenský- objektivně historický charakter(Majerová ,Pujmanová, Vančura, Čapek)
- román individuální- vykreslován individuální lidský osud na pozadí společenské problematiky (Olbracht, Nový, Čapek, Majerová)
- individuální psychologie- (Glazarová, K.Čapek)
- próza
- katolická
- ruralistická- venkovská próza- vztah k půdě,lidem,tradicím
- období okupace: historický román, biografický román, psychologická próza, lit. pro děti a mládež
Další autoři této doby:
Autoři před 2.sv.v. :
- Božena Benešová – Don Pablo,don Pedro a Věra Lukášová
- Anna Marie Tilschová- Haldy, Fany, Stará rodina, Alma Máter
Legionářská lit.
- Josef Kopta – Třetí rota
- Rudolf Medek – Anabáze
- Josef Hašek – Trampoty pana Tenkráta, Školní výlet, Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války
- Vladislav Vančura-Pekař Jan Marhoul, Rozmarné léto, Markéta Lazarová, Jezero Ukerewe
Próza levicově orientovaných spisovatelů
- Ivan Olbracht vl. jm. Kamil Zeman – Anna Proletářka, Nikola Šuhaj loupežník, Biblické příběhy
- Marie Majerová – Nejkrásnější svět, Siréna,Robinsonka….
- Marie Pujmanová vl.jm Henerová- trilogie: Lidé na křižovatce,Hra s ohněm,Život proti smrti..
- Karel Nový- Železný kruh,Chceme žít,Atentát, Potulný lovec…
- Václav Řezáč – Kluci, hurá za ním; Svědek, Rozhraní, Nástup Bitva…
Spisovatelé demokratického proudu
- Karel Čapek – Továrna na absolutno,Krakatit,Válka s mloky R.U.R., Věc Makropulos, ..…
- Karel Poláček – Bylo nás pět, Hostinec u kamenného stolu,Okresní město
- Eduard Bass- vl.jm Eduart Schmitd – Klapzubova jedenáctka,Cirkus Humberto,Rozhlásky
- Marie Glazarová – vl. jm. Podivínská – Roky v kruhu, Vlčí jáma, Advent,Chudá přadlena
Katolická próza
- Jaroslav Durych – Tři dukáty, Panenky, Bloudění, Sedmikráska
- Jakub Deml – Šlépěje, Moji přátelé, Tanec smrti, Hra smrti, Miriam, Zapomenuté světlo
Rozbor díla: Rozmarné léto
Bibliografická citace:
- Vančura Vladislav, Rozmarné léto, 7.vyd., Praha: Slunovrat, 1981.
Literární druh a žánr:
- Próza, humoristická novela
Téma:
- Milostná poblouznění tří stárnoucích přátel
- Poklidnou idylu na plovárně naruší příjezd kouzelníka a jeho pomocnice Anny
Kompoziční výstavba:
- psáno chronologicky
- členěno do krátkých kapitol s vlastními nadpisy
Časoprostor:
- Krokovy Vary – počestné lázeňské město, 3 červnové dny
Kompozice a jazyk díla
- Dílo je psané v er-formě (vypravěč) i ich-formě (dílčí postavy).
- Důležité místo má vypravěč, který vyjadřuje svůj názor k ději, přerušuje vyprávění a oslovuje čtenáře, hodnotí chování postav.
- Autor spojuje archaická slova a knižní výrazy s lidovou mluvou.
- Větná stavba je zastaralá, užívá složitá souvětí.
- Autor opěvuje život, zdůrazňuje prožitky, detailně vyjadřuje náladu,city.
- Celé dílo je prostoupeno poetistickým humorem,vyžaduje po čtenáři vnímavost.
- Dílo je rozděleno do mnoha(113) opravdu krátkých kapitol.
Jazykové prostředky
- inverze- …, jenž maje jazyk ven vyplazen
- perifráze- s prstem, jenž hryže omletý řádek
- archaismy- řka, jal, maje, řkouce, usedaje,jest
- přechodníky- větvoví, vyňavše,nezpozdivši
- metafora- nečistý hmyz, sloupec téměr neúplatný sotva se pohnul(perifráze)
- aliterace- tak jest, tak jest abbé
Hlavní postavy
- Antonín Důra – majitel lázní,sportovec,o své zdraví pečuje různými cviky,např.chodí plavat za každého počasí, chodí často na ryby a debatuje při tom s majorem a kanovníkem
- major Hugo– přítel Antonína
- kanovník abbé Roch– přítel Antonína a velký knihomol
- Kateřina Důrová – manželka Antonína, podezřívavá, nehezká, nepříjemná,žárlivá
- kouzelník Arnoštek– zpustlý muž menší postavy, provazolezec, který jednoho večera předvedl své umění na náměstí Krokových Varů
- Asistentka Anna–přijíždi do Krokových Varů s Arnoštkem. Pokouší se ji získat Antonín, Hugo, i abbé i za cenu životních změn. Ani jednomu se to nedaří.
Vztah mezi hlavními postavami:
- tři přátelé – Důra, Roch, Hugo
- manželé Kateřina + Antonín Důrovi
- kouzelník Arnoštek + asistentka Anna
Děj knihy
Autor zavádí čtenáře do Krokových Varů a zobrazuje pouhé tři dny života tamějších obyvatel. Děj se odehrává v červnu, kdy neustále prší a lázně Antonína Důry zejí prázdnotou. Na přátelské popovídání přicházejí za Antonínem major Hugo a abbé Roch. Jejich filozofickým debatám naslouchá Antonínova žena Kateřina a myslí si o tom své. Poklid městečka narušuje příjezd komediantů – provazolezce a kouzelníka Arnoštka a jeho pomocnice Anny. Arnoštek přijde až na plovárnu, předvede několik triků a pozve všechny na večerní představení na náměstí. Paní Kateřina je Arnoštkem okouzlená. Všechny pány na večerním představení učaruje krásná Anna. Po úspěšném představení zve Antonín Annu na schůzku. Sejdou se v noci na plovárně, ale přistihne je podezřívavá Kateřina. Kateřina využívá situace a odstěhuje se k Arnoštkovi. Druhý den se o Aninu přízeň uchází dokonce kanovník Roch, je však napaden místními opilci a vyvázne s natrženým uchem. Nechce, aby se to někdo dozvěděl, Antonín mu ho přišívá háčkem na ryby. Při třetím představení spadne Arnoštek z provazu a zraní se. Kateřinu už nebaví se o něj starat, zašívat mu věci a uklízet. Vrací se k Antonínovi a odpouští mu nevěru. Antonín tím není přiliš nadšen, protože neustále vzpomíná na krásnou Annu. O tu se poslední noc pokouší i major Hugo, je však zbit holí samotným Arnoštekm. Ráno komedianti odjíždějí a život v Krokových Varech se vrací do starých kolejí.
Literární ukázka
Zasazení ukázky do kontextu celé knihy:
- Ukázka je vybrána hned z úvodu knihy. Je to celá pátá kapitola(spíše kapitolka),(str.11). Jedná se zde o konstatování chladného měsíce června a jak bychom měli pečovat o své zdraví.
Antonín Důra
Dozpívav svoji písničku,veliký Antonín složil ruce na zádech a maní dýchal na kuličku teploměru. Sloupec téměř neúplatný sotva se pohnul a Důra znamenaje tuto řádnost měl několik myšlenek, jež se vystřídaly v sledu míšených karet.Tento způsob léta,“děl vposled, odvraceje se od přístroje Celsiova, „zdá se mi poněkud nešťastným.Je chladno a můj dech, jakkoliv jsem nepozřel vody, je mrazivý. Který měsíc nám zbývá, jestliže ani červen není dost vhodný, abychom pečovali o zdraví a o tělesnou čistotu?Nuže, ať je podnebí příznivé čili nic, tyto věci nesnesou odkladu.“ Řka to ujal se mistr řemene, svlékl svůj šat a dívaje se dolů do vody, jež zrcadlila jeho dlouhé zarostlé nohy, roubení bazénu a nebeskou báň znamenal obraz obrácené nádoby, kterou kdosi neuměle postavil právě na okraj, a dodal:„Ach, plovárna a tato číška jsou prázdny.“
Vlastní hodnocení
- Autorovo velmi krátké dílo mě z úvodu knihy vůbec nezaujalo právě pro jeho jazyk. Bylo pro mě složité napoprvé pochopit některé pasáže a musela jsem je číst opakovaně. Po několika kapitolkách jsem si na archaismy zvykla a četlo se mi to snadněji. Dílo považuji za odpočinkovou četbu.
Aktualizace
- Dílo bych asi aktualizovala z hlediska vztahů a to především manželských. Jak Antonín Důra, tak i mnoho mužů současnosti si hledá milenky nebo jiné partnerky. A ženy nejsou samozřejmě výjimkou. Zahrnula bych zde i projevy maloměšťáctví,které bylo a bude neustále.