Rozmarné léto – rozbor díla k maturitě (6)

 

Kniha: Rozmarné léto

Autor: Vladislav Vančura

Přidal(a): Rozmarné léto

 

 

 

 

1.Bibliografická citace: 

Vančura.Vladislav.Rozmarné léto.7.vyd.Praha:Slunovrat,1981.

 

2.Literárně-historický kontext

    Dílo patří k české próze 1.pol.20.století. Hovoříme o nástupu imaginativní( = básnické = meziválečné) prózy.

Hlavní žánr- román

  • román společenský- objektivně historický charakter(Majerová ,Pujmanová, Vančura, Čapek)
  • román individuální- vykreslován individuální lidský osud na pozadí společenské problematiky (Olbracht, Nový, Čapek, Majerová)
  • individuální psychologie- (Glazarová, K.Čapek)
  • próza -katolická

-ruralistická- venkovská próza- vztah k půdě,lidem,tradicím

  • období okupace: historický román, biografický román, psychologická próza, lit. pro děti a mládež

 

Další autoři této doby:

  • Autoři před 2.sv.v. :

 Božena Benešová – Don Pablo,don Pedro a Věra Lukášová

 Anna Marie Tilschová– Haldy, Fany, Stará rodina, Alma Máter

  • Legionářská lit.

Josef Kopta – Třetí rota

Rudolf Medek – Anabáze

Josef Hašek – Trampoty pana Tenkráta, Školní výlet, Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války

  • Imaginativní próza

Vladislav Vančura-Pekař Jan Marhoul, Rozmarné léto, Markéta Lazarová, Jezero Ukerewe

  • Próza levicově orientovaných spisovatelů

Ivan Olbracht vl. jm. Kamil Zeman – Anna Proletářka, Nikola Šuhaj loupežník, Biblické příběhy

Marie Majerová – Nejkrásnější svět, Siréna,Robinsonka….

Marie Pujmanová vl.jm Henerová-  trilogie: Lidé na křižovatce,Hra s ohněm,Život proti smrti..

Karel Nový- Železný kruh,Chceme žít,Atentát, Potulný lovec…

  • Psychologický román

Václav Řezáč – Kluci, hurá za ním; Svědek, Rozhraní, Nástup Bitva…

  • Spisovatelé demokratického proudu

Karel ČapekTovárna na absolutno,Krakatit,Válka s mloky R.U.R., Věc Makropulos, ..…

Karel Poláček – Bylo nás pět, Hostinec u kamenného stolu,Okresní město

Eduard Bass- vl.jm Eduart Schmitd – Klapzubova jedenáctka,Cirkus Humberto,Rozhlásky

Marie Glazarová – vl. jm. Podivínská – Roky v kruhu, Vlčí jáma, Advent,Chudá přadlena

  • Katolická próza

Jaroslav Durych – Tři dukáty, Panenky, Bloudění, Sedmikráska

Jakub Deml – Šlépěje, Moji přátelé, Tanec smrti, Hra smrti, Miriam, Zapomenuté světlo

 

3.Autor:

Prozaik,dramatik filmový scenárista a režisér. Narodil se 26.6.1891 v Háji u Opavy. Dětství prožil na venkově, kde získal lásku k přírodě a koním. Jeho studijní výsledky nebyly příliš dobré. Na vysoké škole studoval nejdříve práva, ale po těžké nemoci matky přestoupil na medicínu. Pracoval jako lékař ve Zbraslavi.

Byl členem a prvním předsedou Devětsilu ( avantgardní sdružení levicových umělců založené 1920 v Praze, zakladatelé Jaroslav Seifert a Karel Teige,smysl-pořádat kulturní akce,dát prostor recitaci,divadlu,vydávat almanachy atd.). Přívrženec poetismu, ve třicátých letech byl členem Levé fronty. Od roku 1919 publikoval v mnoha časopisech – Červen, Kmen, Host a Panorama. V roce 1924 působil jako divadelní kritik v deníku “Československá samostatnost”, později přejmenovaného na “Národní osvobození. Byl předsedou české filmové společnosti. Za okupace vedl spisovatelskou sekci Výboru inteligence – ilegální odbojové organizace při Národním revolučním výboru. V květnu roku 1942 byl zatčen a 1. června na Kobyliské střelnici popraven (období  heydrichiády).  V roce 1946 byl jmenován národním umělcem.

Jeho prozaické dílo je ovlivněno první světovou válkou, expresionismem, obsahuje celou řadu experimentů – hledá nové způsoby vyjádření. Pro jeho díla je typický specifický jazyk a sloh, který napodobuje větnou stavbu staré češtiny, usiluje o zvukomalbu. Jazyk Vančury je celkově bohatý.

 

Dílo:

  • Amazonský proud (1923)
  • Dlouhý,široký a bystrozraký (1924)
  • Pekař Jan Marhoul– román, prvotina
  • Rozmarné léto– humoristická novela (1926)
  • Markéta Lazarová– historický román (1931)
  • Konec starých časů– román (1934)
  • Obrazy z dějin národa českého- monumentální dílo
  • Pole orná a válečná– román (1925)
  • Útěk do Budína– román (1932)
  • Luk královny Dorotky– román
  • Tři řeky – román (1932)
  • Kubula a Kuba Kubikula– pro děti
  • Jezero Ukewere– div. Hra
  • Filmová adaptace – Markéta Lazarová,Rozmarné léto,Luk královny Dorotky, Konec starých časů

 

4.Hlavní postavy

Antonín Důra – majitel lázní,sportovec,o své zdraví pečuje různými cviky,např.chodí plavat       za každého počasí, chodí často na ryby a debatuje při tom s majorem a kanovníkem

major Hugo- přítel Antonína

kanovník abbé Roch- přítel Antonína a velký knihomol

Kateřina Důrová – manželka Antonína, podezřívavá, nehezká, nepříjemná,žárlivá

kouzelník Arnoštek- zpustlý muž menší postavy, provazolezec, který jednoho večera předvedl své umění na náměstí Krokových Varů

Asistentka Anna-přijíždi do Krokových Varů s Arnoštkem. Pokouší se ji získat Antonín, Hugo, i abbé i za cenu životních změn. Ani jednomu se to nedaří.

 

5.Děj knihy

Autor zavádí čtenáře do Krokových Varů a zobrazuje pouhé tři dny života tamějších obyvatel. Děj se odehrává v červnu, kdy neustále prší a lázně Antonína Důry zejí prázdnotou. Na přátelské popovídání přicházejí za Antonínem major Hugo a abbé Roch. Jejich filozofickým debatám naslouchá Antonínova žena Kateřina a myslí si o tom své. Poklid městečka narušuje příjezd komediantů – provazolezce a kouzelníka Arnoštka a jeho pomocnice Anny. Arnoštek přijde až na plovárnu, předvede několik triků a pozve všechny na večerní představení na náměstí. Paní Kateřina je Arnoštkem okouzlená. Všechny pány na večerním představení učaruje krásná Anna. Po úspěšném představení zve Antonín Annu na schůzku. Sejdou se v noci na plovárně, ale přistihne je podezřívavá Kateřina. Kateřina využívá situace a odstěhuje se k Arnoštkovi. Druhý den se o Aninu přízeň uchází dokonce kanovník Roch, je však napaden místními opilci a vyvázne s natrženým uchem. Nechce, aby se to někdo dozvěděl, Antonín mu ho přišívá háčkem na ryby. Při třetím představení spadne Arnoštek z provazu a zraní se. Kateřinu už nebaví se o něj starat, zašívat mu věci a uklízet. Vrací se k Antonínovi a odpouští mu nevěru. Antonín tím není přiliš nadšen, protože neustále vzpomíná na krásnou Annu. O tu se poslední noc pokouší i major Hugo, je však zbit holí samotným Arnoštekm. Ráno komedianti odjíždějí a život v Krokových Varech se vrací do starých kolejí.

 

6.Literární  ukázka

Zasazení ukázky do kontextu celé knihy:

Ukázka je vybrána hned z úvodu knihy. Je to celá pátá kapitola(spíše kapitolka),(str.11). Jedná se zde o konstatování chladného měsíce června a jak bychom měli pečovat o své zdraví.

 

Antonín Důra

Dozpívav svoji písničku,veliký Antonín složil ruce na zádech a maní dýchal

na kuličku teploměru. Sloupec téměř neúplatný sotva se pohnul a Důra znamenaje

tuto řádnost měl několik myšlenek, jež se vystřídaly v sledu míšených karet.

.Tento způsob léta,“děl vposled, odvraceje se od přístroje Celsiova, „zdá

se mi poněkud nešťastným.Je chladno a můj dech, jakkoliv jsem nepozřel vody, je mrazivý. Který měsíc nám zbývá, jestliže ani červen není dost vhodný, abychom pečovali o zdraví

a o tělesnou čistotu?Nuže, ať je podnebí příznivé čili nic, tyto věci nesnesou odkladu.“

Řka to ujal se mistr řemene, svlékl svůj šat a dívaje se dolů do vody, jež zrcadlila jeho

dlouhé zarostlé nohy, roubení bazénu a nebeskou báň znamenal obraz obrácené

nádoby, kterou kdosi neuměle postavil právě na okraj, a dodal:„Ach, plovárna a tato

číška jsou prázdny.“

 

7.Kompozice a jazyk díla

Dílo je psané v er-formě(vypravěč) i ich-formě (dílčí postavy). Důležité místo má vypravěč, který vyjadřuje svůj názor k ději, přerušuje vyprávění a oslovuje čtenáře, hodnotí chování postav. Autor spojuje archaická slova a knižní výrazy s lidovou mluvou. Větná stavba je zastaralá, užívá složitá souvětí. Autor opěvuje život, zdůrazňuje prožitky, detailně vyjadřuje náladu,city. Celé dílo je prostoupeno poetistickým humorem,vyžaduje po čtenáři vnímavost. Dílo je rozděleno do mnoha(113) opravdu krátkých kapitol.

 

8.Jazykové prostředky

inverze- …, jenž maje jazyk ven vyplazen

perifráze- s prstem, jenž hryže omletý řádek

archaismy- řka, jal, maje, řkouce, usedaje,jest

přechodníky- větvoví, vyňavše,nezpozdivši

metafora- nečistý hmyz, sloupec téměr neúplatný sotva se pohnul(perifráze)

aliterace- tak jest, tak jest abbé

 

9.Vlastní hodnocení

Autorovo velmi krátké dílo mě z úvodu knihy vůbec nezaujalo právě pro jeho jazyk. Bylo pro mě složité napoprvé pochopit některé pasáže a musela jsem je číst opakovaně. Po několika kapitolkách  jsem si na archaismy zvykla a četlo se mi to snadněji. Dílo považuji za odpočinkovou četbu.

 

10.Aktualizace

Dílo bych asi aktualizovala z hlediska vztahů a to především manželských. Jak Antonín Důra, tak i mnoho mužů současnosti si hledá milenky nebo jiné partnerky. A ženy nejsou samozřejmě výjimkou. Zahrnula bych zde i projevy maloměšťáctví,které bylo a bude neustále.





Další podobné materiály na webu: