Kniha: Manon Lescaut
Autor: Vítězslav Nezval
Přidal(a): Nellii
Vítězslav Nezval (1900 – 1958)
- český básník, prozaik, vůdčí představitel avantgardní poezie v první polovině 20. století, poetismu a surrealismu
- 1953 byl jmenován národním umělcem
- FF UK nedokončil. Zde na něj velmi působilo přátelství s Nejedlým a Wolkerem
- V roce 1920 vzniká skupina Devětsil (Karel Teige, Seifert, Wolker)
- Program Devětsil je vcelku jednoduchý a jasný. Snaží se přiblížit co nejširšímu publiku
- Nezval prosazuje poetismus a staví se proti Wolkerovi= rozdělení na proletáře a poetismus
- Autorům z Devětsilu se říká meziválečná avantgarda
Dílo
- Pantomima, Básně noci, Absolutní hrobař, Podivuhodný kouzelník (básnické sbírky)
- Pan Marat, Jak vejce vejci (próza)
- Edison (poezie)
Nezvalovo dílo lze zhruba rozvrhnout do tří tvůrčích období:
1) poetismus
- ve 20. letech a v prvé polovině let 30. se odehrávalo ve znamení poetismu (Básně noci)
- poezie působí na smysly, volně vyslovuje pocity člověka moderní doby
- odmítá rozvíjet básně na základě logiky, báseň má vyvolávat emoce, prostředkem k vyvolání emocí je volné řetězení představ, jedna představa asociuje představu další a ta zase další = asociativní metoda
- čistě ryzí český směr, založili ho Jiří Teige a Vítězslav Nezval
- ovlivněn kubismem, futurismem a světovou avantgardou
- reakce na proletářskou poezii (oproštění od ideologie), mizí interpunkce, vychází z hesla CARPE DIEM = užívej dne
2) surrealismus
- 30. léta, vznikl ve Francii (Žena v množném čísle)
- přináší ho K. Teige a V. Nezval (považoval ho za pokračování poetismu)
- vychází z Freudovy analýzy snu – psychoanalýza snu
- r. 1934 zakládají surrealistickou skupinu – hlásí se tam Biebel, Štýrský, Honzl (je tam pouze 4 roky)
- uplatňuje se podvědomí a sen – těžké na pochopení
- opírá se o myšlenku a logiku, svobodně a bez zábran se snaží vyslovit lidské instinkty a touhy (žijí v lidském podvědomí, byly zatlačeny rozumem a konvencemi a uvědomují si jen oblasti snu a fantazie)
- podvědomé představy se zaznamenávaly = automatický text – je základním výrazovým prostředkem surrealismu
- pasivní zachycení proudu nekontrolovaného rozumem
- r. 1938 Nezval opouští surrealistickou skupinu, přicházejí fašisti a všichni básníci vystupují ze svých projektů na obranu vlasti
3) po druhé světové válce v něm převládlo směřování k zpolitizované tvorbě v duchu socialistických idejí (Manon Lescaut)
- zemřel na infarkt a spálu
- v knihách používal poznatky z cest ( Francie, Itálie, SSSR )
Další autoři:
- Jaroslav Seifert (Slavík zpívá špatně, Na vlnách TSF, Zhasněte světla)
- František Halas (Kohout plaší smrt)
- Jiří Wolker (Těžká hodina, Host do domu)
- Konstantin Biebl (S lodí, jež dováží čaj a kávu)
Rozbor díla: Manon Lescaut
Literární druh a žánr:
Datum vydání:
- Dílo z roku 1940
- Bylo uvedeno v Burianově divadle D za okupace, což byl významný počin
Hlavní myšlenka/téma:
- Kontrast mezi láskou vyspělého muže a láskou k životu mladé, nezkušené dívky, která si dostatečně neužila života.
- Autor chtěl tímto dílem poukázat na to, že krásní lidé nemusí být v životě vždy šťastní.
- Autor v tomto díle staví v protiklad obrovskou lásku a chamtivost po penězích. Des Grieux je ztělesněním hluboce milující člověka, ovšem Manon nedokáže žít bez peněz. Tato touha po penězích je nakonec oba zabije
Struktura:
- Drama je psáno zčásti veršem, zčásti prózou; vyznívá revolučně, má sociální dopad
- Verše jsou vzletné, jazyk vyniká zvukomalebností.
- rým: střídavý (ABAB), sdružený (AABB)
- verš: vázaný, bezrozměrný (→nepravidelný počet slabik)
- stopa: daktyl
- počet veršů ve strofě: různý
- Kompozice – chronologická
- Jedná se o scénář k divadelní hře o 7 obrazech
- Námětem byl stejnojmenná předloha Francouzského preromantika Prévosta – původně šlo o povídku.
Útvary jazyka:
- Použití jak spisovné češtiny (v rámci vypravování a popisu), tak hovorové formy jazyka v dialozích postav.
- Občasný výskyt slov z cizích jazyků (francouzská jména), archaismy (krinolíny, rytíř,…)
- chybí vypravěč
- básnické prostředky: přirovnání, hyperbola, anafora, epizeuxis, epanastrofa, metafora
Celkové vyznění, vlastní emocionální postoj:
- pronárodní čin
- oslava českého jazyka
- revolučně vyznívající
Časoprostor:
- Místo: Francie
- Čas: pravděpodobně za doby života Antoine Francoise Prévosta (18. století)
Hlavní postavy
- Manon – krásná, 16 let, všemi obdivovaná, vypočítavá, je na peníze, chce žít v bohatství, lehkomyslná, lehce se nechá okouzlit přepychem, zlatem a bohatstvím, neumí být věrná, nevyžaduje po milenci věrnost těla, potřebuje pozornost ostatních mužů, miluje život a chce si ho užít, je povrchní
- Rytíř Des Grieux – mladý, naivní šlechtic, chtěl zasvětit svůj život církvi. Manon miluje a je schopen pro ni udělat cokoliv, je natolik zaslepený láskou, že si o Manon myslí, jak je nevinná
- Tiberge– rozporuplná osobnost, kněz, má Des Grieuxe rád, vidí v něm svého nejlepšího žáka, chce, aby se též stal knězem,snaží se Grieuxe obrátit na víru a proto dělá všelijaké nekalosti které se ale následně snaží odčinit protože nechce Grieuxovi ubližovat, věrný přítel Des Grieux, nemůže bez něj být, nepřeje si, aby byl Des Grieux s Manon, nevěří jí.
- Marcela – služka Manon, mladá, hloupá, naivní, jedná pouze ve svůj prospěch
- Pan Duval – bohatý muž který si chce Manon vzít a zahrnout jí bohatstvím, vrchní komisař,mocný
- Duvalův syn – také touží po Manon, syn vrchního komisaře, bohatý
Děj (obsah):
1. obraz
- Des Grieux a Tiberge se loučí se studenty, kteří odjíždějí na prázdniny
- Des Grieux přespí v krčmě, kde potká Manon (přivezl ji bratranec Pierre, aby vstoupila do kláštera a stala se jeptiškou)
- Des Grieux se do ní na první pohled zamiluje, Manon se zamiluje také a domluví se, že společně ještě té noci utečou
2. obraz
- Manon a des Grieux si pronajmou byt v Paříži
- Marcela řekne Des Grieuxovi, že za Manon chodí jistý pán, ten se proto naštve odejde od ní, aby se stal abbém.
- Zde je také pohádka o králi, který měl rád med
3. obraz
- Manon přichází za knězem des Grieuxem do chrámu, aby ho přiměla se k ní vrátit. Ten prodá duchovní šat a jde žít s Manon.
4. obraz
- Manon donutí des Grieuxe, aby s ní navštívil pana Duvala, kterému řekla, že je její bratr. To se ale provalí a Duval se velmi naštve, protože si myslel si, že se Manon stane jeho ženou
5. obraz
- Ve venkovském bytě Manon a des Grieuxe probíhá rozprava o stálosti žen. Tiberge des Grieuxe přesvědčuje, aby od Manon odešel
- Manon se snaží des Grieuxe přesvědčit o své věrnosti – pozvou Duvala syna, který pozve dívku do Opery, nakonec ale skončí v jeho bytě a pošlou k des Grieuxovi Duvalovu milenku Modestu jako náhradu. Des Grieuxe se naštve a chce od Manon znovu odejít.
6. obraz
- Des Grieux chce v cizím bytě strávit s noc Manon, podplatí služku, aby najala muže, kteří mají zbít Duvala mladšího. Po prozrazení Duval starší a zatýká Manon. Des Grieuxe zůstane na svobodě díky jeho urozenému původu.
7. obraz
- Manon odchází jako trestankyně do Havru, odkud má být převezena k Mississippi.
- Des Grieux ji doprovází
- Vysílená Manon vyzná des Grieuxovi naposled lásku a umírá vyčerpáním