Romeo a Julie – rozbor díla k maturitě (5)

 

Kniha: Romeo a Julie

Autor: William Shakespeare

Přidal(a): Hawla

 

 

 

 

  1. zařaď dílo do kontextu Shakespearovy tvorby

období 1591 – 1600, divadelní tragická hra, 1 období

 

  1. žánr, forma

dramatragédie – divadelní hra – 5 dějství (expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa), psána ve verších + próza, psán blankversem = nerýmovaný pětistopý jambický verš

 

3. renesanční dílo – dodržuje požadavky kladené na literaturu?

Nesplňuje: -Aristoteleszásada tří jednot (místo, čas, děj)

– nedodržuje, že tragédie by měla být psána veršem

– jsou tam komediální prvky

Splňuje: –počet dějství (expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa)

-vystoupí chorus (seznamuje nás s dějem, místem konání, jak to dopadne, obrací se k divákům, prosí je o schovívavost)

-hlavním hrdinou je člověk – rozhoduje se o svém osudu sám, právo na láku,

 

4. inspirace

Celý námět převzal, ve starověkých příbězích o lásce, v antickém Řecku, Při psaní příběhu vycházel Shakespeare z básně anglického básníka Arthura Brookea a také všeobecně známé látky o dvou milencích, která byla zpracována již ve starém Řecku.

 

5. kompozice (dějství, prolog – jakou je psán formou)

Kompozice díla je chronologická a člení se na prolog a pět dějství. Celý příběh je psán Shakespearovým oblíbeným jazykovým stylem – nerýmovaným pětistopým jambickým veršem  (takzvaným blankversem) prolog je psán formou anglického sonetu

 

6. místo, doba, jména postav

Montana, Verona – Itálie – 16 století

Hlavními postavami milostného dramatu jsou Romeo a Julie, kteří tvoří ústřední mileneckou dvojici. Julii je v době, kdy pozná Romea, pouhých čtrnáct let a představuje typ mladé dívky, která se zamiluje do Romea. Postava františkána Lorenza (Vavřince) je výrazně středověkou postavou, ale postupem děje se stává svými názory a myšlenkami více renesančním člověkem, který se staví proti nesmyslnosti řádů a cítí s oběma milenci. Postava chůvy představuje symbol mateřské lásky k Julii, která přestože není jejím dítětem, nemůže vidět její utrpení z vůle rodičů.

 

Eskalus – vévoda veronský

Paris – mladý šlechtic, příbuzný vévodův

Montek a Kapulet – hlavy dvou znepřátelených rodů

Stařec – z rodu Kapuletů

Romeo – syn Montekův

Merkucio – příbuzný vévodův a přítel Romeův

Benvolio – synovec Montekův a přítel Romeův

Tybalt – synovec paní Kapuletové

Bratr (otec) Vavřinec (Lorenzo) – františkán

Bratr Jan – z téhož řádu

Baltazar – sluha Romeův

Samson a Řehoř (Gregory) – sluhové Kapuletovi

Petr – sluha Juliiny chůvy

Lékárník

Panoš Parisův

paní Monteková – manželka Montekova a matka Romeova

paní Kapuletová – manželka Kapuletova a matka Juliina

Julie – dcera Kapuletova

Juliina chůva

Veronští měšťané, příbuzní obou rodů, masky, stráže, hlídky a družiny, Chorus

 

7. děj (podle dějství, jednotlivé zápletky, …)

1. Příběh se odehrává v italském městě Verona, kde žily dva významné rody – Kapuleti a Montekové. Mezi nimi se již léta táhl dávný spor. Děj příběhu začíná popisem střetu mezi Monteky a Kapulety na náměstí ve Veroně, který ukončí až vévoda Eskalus. Těmito vyhrocenými spory mezi oběma rody je naplněno první jednání tragédie.

 

2. Nyní se však po celé Veroně šíří zpráva, že u Kapuletů bude velký maškarní ples a při této příležitosti má být oznámeno zasnoubení Julie s Paridem. Toto se dozví i Montek Romeo a se svými dvěma věrnými druhy Merkuciem a Benvoliem se rozhodne navštívit tento ples, přestože se koná v domě úhlavních nepřátel. Romeo tam se svými druhy pod rouškou masky skutečně pronikne a ocitne se na plese, kde jsou všichni příbuzní a známí rodiny Kapuletů. Tybalt však Romea pozná a chce ho zostudit tím, že vyprovokuje bitku za to, že si dovolil vstoupit na ples Kapuletů. Starý Kapulet ale jeho počínání zastaví s tím, že nechce skandál po celé Veroně. Romeo tedy se svými přáteli zůstává na plese a spatří zde Julii. Ta se mu zdá překrásná a říká, že doposud nepoznal lásku, dokud nespatřil tuto ženu. Láska na první pohled.

 

3. Ples pomalu končí, ale oba milenci na sebe musí pořád myslet, a tak Romeo v noci tajně navštíví zahradu Kapuletů a pěje milostné ódy u Juliiny ložnice, ačkoliv tím značně riskuje, a Julie pozná, že jeho láska je opravdová. Druhý den oba milence tajně oddá otec Vavřinec, který mladou dvojici podporuje i přes nenávist jejich rodičů.

4. Jenže Tybalt, Juliin bratranec, nenávidí Romea. Odpoledne v den svatby zabije Tybalt Romeova přítele Merkucia a Romeo následně zabije Tybalta, za což je vyhoštěn z města Verony a odchází do Mantovy. Ještě před odjezdem Romea z Verony se odehraje scéna, kdy Romeo vyznává Julii svou lásku. Ale druhý den má Kapulet pro nyní vdanou Julii zprávu, že již zítra bude mít svatbu s Paridem. Julie s tím nesouhlasila, ale otec jí dal jen dvě možnosti: buď svatba s Paridem, nebo ať táhne z jeho domu. Proto zoufalá Julie s pomocí chůvy požádá otce Vavřince o pomoc. Ten zajistí nápoj, po kterém bude Julie vypadat jako mrtvá a Romeo si pro ni přijde do hrobky Kapuletů.

 

5. Nápoj ji uspí a Julie vypadá jako mrtvá. O jejím pohřbu se dozví i Romeo, ke kterému shodou náhod nedorazil posel od otce Vavřince se zprávou, že Julie není mrtvá. Posel nedorazil, protože byl zavražděn byl zdržen kvůli podezření výskytu moru a místo cesty do Mantovy se živ a zdráv vrátil k otci Vavřinci. Romeo si koupí jed u lékárníka v Mantově, vrátí se zpět do Verony a jde naposledy políbit Julii. Romeo vstoupí do hrobky Kapuletů a spatří Julii. Zoufá nad osudem a její smrtí. Vyznává jí svou lásku. Po rozloučení se světem pije Romeo jed, Julie se probouzí, ale vedle ní leží již mrtvý Romeo. Vezme Romeovu dýku a probodne se. Takto skončil věčný spor mezi rodinami Kapuletů a Monteků, rodiny se usmířily a vystavěly zlaté sochy Romea a Julie, které stojí dodnes ve Veroně.

 

8. umělecké prostředky (kontrast, střídání verše, prózy, blankvers, …)

Blankvers, prolínány prvky tragiky a komiky, kontraxt- láska x nenávist, próza x poezie, noc x den, tragika x humor.  V díle je využita próza i poezie, mnoho metafor, figury a použit vytříbený a vznešený styl, který je tak typický pro Shakespearova díla. Často se objevují jmenné tvary přídavných jmen, citově zabarvené výrazy, oxymoróny, inverze.

 

9. myšlenka díla, Proč nevyznívá pesimisticky? Co autor oslavuje?

– tragická lásky, oslava lásky, smíření obou rodů, samostatnost člověka, právo na sebeurčení, schopnost se vzepřít

 

10. Inspirační zdroj pro další spisovatele (motiv tragické lásky)

– několikrát zfilmováno

 

12. recitace

JULIE

Ach Romeo, Romeo! Proč jsi Romeo? Své jméno zapři, odřekni se otce,
anebo, nechceš-li, zasvěť se mně, a přestanu být Kapuletová.

ROMEO
Beru tě za slovo.
Nazvi mě svým, a budu znovu pokřtěn.
Už nechci nikdy víc být Romeo.

ROMEO
Mám ještě poslouchat? Či odpovím?

13. Zařaď autora do kontextu literatury ( kdy žije, směr, význam,…)

(pokřtěn 26. dubna 1564 – zemřel 23. dubna 1616)

William Shakespeare je nejskvělejším autorem vrcholného období renesance. Byl významný anglický básník a dramatik, klíčová postava evropského dramatu. Obvykle je považován za anglického národního básníka.. Dochovalo se jemu připsaných 37 divadelních her, 154 sonetů, dvě dlouhé epické básně a několik dalších děl. Jeho hry byly přeloženy do všech významnějších jazyků. Kromě tvorby dramat a komedií se věnoval i herectví.

 

14. Základní údaje o autorovi, charakteristika jeho uměleckého přístupu

– (1564 – 1616), anglický básník a dramatik

-vystudoval gymnázium

– v 18 se oženil se starší Annou

-působil jako  herec a spisovatel v Londýně

-jeho hry se hrály ve dvoře královny Alžběty I.

-1954 vyšla tiskem dvě dramata

Jeho umělecký přístup :

1. ve svých hrách nevykládá svět, ale je v nich básníkem konkrétních lidských situací, které obsahují lidskou zkušenost v neobyčejné rozmanitosti

2. umělecká metoda, nastavuje světu a životu zrcadlo (zrcadlení) šťastné komedie obsahují stíny smrti a v každé tragédii nalezneme alespoň jeden komický výstup

3. je jazyk, dovedl k největší dokonalosti dramatický verš, jeho hry jsou psány veršem i prózou, lze říci, že Shakespeare předváděl všechny prostředky a figury anglické renesanční rétoriky

 

15. Jeho další díla – rozdělit žánrově, význam

I. období – díla do roku 1600– (díla do roku 1600 jsou především komedie, kde vítězí spravedlnost a láska. Renesanční optimismus.)

-Zkrocení zlé ženy – komedie

-Sen noci svatojánské- komedie

-Romeo a Julie- tragédie

-Kupec benátský- komedie

-Jindřich IV – historické

II. období – díla  po roce 1600– (v dílech po roce 1600 panuje jistý pesimismus a píše tragédie a sonety.)

-Hamlet- Tragédie

-Othello- tragédie

III. období od roku 1609

-na konci života píše romantické hry (pohádky-romance)

– Bouře

– Zimní pohádka

 

16. Ostatní autoři této doby

Francesco Petrarca ,Giovanni BoccaccioLudovico AriostoNiccolò MachiavelliDante Alighieri, François VillonFrançois Rabelais, Miguel de Cervantes.

 

17. Charakteristika renesance nejen v literatuře

Charakteristika:

-rozvíjí se v Itálii koncem 14. Století

– návrat k antickým ideálům, důraz na člověka, užívání si života na zemi, vzdělání, individualita

– nové vědní obory – chemie, fyzika, botanika, anatomie

-doba velkého rozvoje, změn, objevů a vynálezů

-roste touha po poznání, vědění

-1492 objevení Ameriky (K. Kolumbus)

-1519 obeplutí Země (T. Magabhaes)

-heliocentrismus (G. Gallilei, M. Kopernik)

-objevů se první lékařské pitvi

-1450 vynález knihtisku (J. Guttenberg)

Literatura:

-autoři vycházejí z anonymity

-změna v žánrech (villonské balady, dialogy, dopisy, eseje, novely, velké romány, sonety)

-prosazování národních jazyků + latina

Kultura a umění:

-inspirace v antických vzorech

-pro architekturu je příznačná vyváženost kompozice, harmonie tvarů a rozměrů, účelnost

-arkádová nádvoří

-malířství a sochařství – zachycení dokonalosti lidského těla ( Leonardo Da Vinci, Rafael, Michelangelo Buonarroti)

error: Stahujte 15 000 materiálů v rámci našeho členství nebo v online kurzech.