Pýcha a předsudek – rozbor díla k maturitě

 

Kniha: Pýcha a předsudek

Autor: Jane Austen

Přidal(a): Kaxa

 

 

Jane Austenová

• Anglická spisovatelka, zakladatelka moderního rodinného románu v anglické literatuře.
• Nejvíce zaujala Jane Austenová svými romány. Ve většině z nich je ústředním motivem myšlenkové a emocionální zrání mladé hrdinky, zkoumá svět z ženského hlediska, vychází ze znalostí lidské povahy.
• Vytváří ve svých románech životné postavy, nedostatky jejích hrdinů vycházejí především ze špatné rodinné výchovy. Všechny její zápletky se zabývají láskou, i když o ní zřídka přímo hovoří.

Díla

• Rozum a cit – 1811, první autorčin román je příběhem citového a morálního zrání dvou sester. Původní zpracování románu dopisovou formou nebylo nakladatelem přijato, proto ho Austenová přepracovala na vyprávění s dialogy ve třetí osobě.
• Pýcha a předsudek – 1813, nejvýznamnější autorčino dílo je příběhem rodiny Bennetových, především druhé z pěti dcer, Elizabeth. Pýcha a předsudek vstupují do jejího vztahu s Darcym, který je typem anglického džentlmena. Nakonec najdou cestu k vzájemnému porozumění.
• Mansfieldské panství – 1814, příběh o moderní Popelce
  Emma – 1816, o životě v uzavřeném venkovském společenství a psychologie nezávislé, ale sobecké a snobské hrdinky.
  Northangerské opatství – 1817, výsměch falešné sentimentalitě, vzniklé na základě četby gotických románů.
• Přesvědčování – 1818, poslední román je rovněž postaven na odstraňování nedorozumění v citovém vztahu hrdinů – Anne Elliotové a námořního důstojníka Wentwortha.
• Sanditon – měl být v pořadá sedmým románem Jane Austenová, ale autorka ho nestačila dokončit. Když začala počátkem roku 1817 jeho první kapitoly, byla vážně nemocná a zbývalo jí necelých šest měsíců života. Na základě rozsáhlého fragmentu dílo dokončila autorka vystupující pod pseudonymem Marie Dobbsová.

 

Historické souvislosti

ROMANTISMUS VE SVĚTOVÉ LITERATUŘE

• umělecký směr, který se v evropském umění objevuje koncem 18. a v 1.pol.19.stol.
• autoři vystupují jako géniové, kteří hledají a nalézají pravdu a tvoří výjimečné hodnoty. Bouří se jako silní, nepochopení a osamocení. Společnost vidí jako pokryteckou, svět považují za nespravedlivý.
• kolébkou Anglie a Francie, velké centrum také Německo.
• základní romantický rozpor je dán napětím mezi snem, fantazií a osudově a historicky danou skutečností. Romantické prvky jsou např.: postava vyděděnce, středověké téma, láska k přírodě, záliba ve všem necivilizovaném… Čistý romantismus se moc nevyskytuje, spíše se prolíná s ostatními styly. V tomto období vzniká také historický román (zakladatel – W. Scott, hlavní hrdina je idealistický snílek, končí tragicky).

Základní rysy:

• romantický hrdina = často splývá s autorem, je to člověk výjimečný, neschopný přizpůsobit se.
• láska = bývá cílem hrdina, ale většinou nešťastně miluje svůj ideál.
• silná subjektivnost díla = autor vyjadřuje svůj názor a často sám vstupuje do děje.

Dělení romantismu

• a) revoluční – autor neutíká před skutečností, jeho hrdinové se bouří
• b) konzervativní – autor se snaží skutečnosti uniknout do minulosti nebo náboženských představ, hrdinové nenacházejí řešení.

 

ANGLIE

• George Gordon Byron – nejznámější anglický romantický básník, pocházel z Londýna, mládí prožil s hysterickou matkou, studoval Cambridge, byl členem sněmovny, hodně cestoval, pobuřoval společnost svými výstřednostmi a názory. Zemřel na následky malárie v Řecku, kde bojoval proti Turkům.
  • Dílo: Childe Haroldova pouť = epos o 4 zpěvech, obsahuje všechny romantické prvky, hlavní hrdina zhnusený životem putuje do různých zemí, kde se odehrávají různé bitvy, končí na pustém pobřeží.
  • Don Juan = označováno jako literární kuriozita.Hlavní hrdina vypráví své životní zážitky, ale je tu i řada úvah o světě a zábavných anekdot.
  • Džaur = hl.hrdinou je neznámý muž, který v mládí zabil svého soka v lásce. Aby uprchl před výčitkami, jde do kláštera. Po čase tam přijde jiný muž, kterému se Džaur vyzpovídá, ale neví, že neznámý muž je synem muže, kterého Džaur zabil. Džaur se i na smrtelné posteli trápí.
  • Beppo = povídka o italských sexuálních mravech
• Percy Bysshe Shelley – pocházel ze šlechtické rodiny ale brzy se vzepřel konvencím, studoval Oxford, ale byl vyloučen, od 1818 žil v Itálii. Zahynul v mořské bouři při plavbě na vlastní plachetnici. Jeho manželka Mary Shalley je autorkou Frankensteina. Měl svobodomyslné myšlenky, cit pro sociální spravedlnost a vztah k přírodě.
  • Dílo: Odpoutaný Prométheus = veršované lyrické drama. Jupiter utlačuje Prométhea, který za pomoci démona sídlícího v hlubinách Země (symbol věčnosti) Jupitera svrhne a sám je odpoután, čímž končí útlak Bohů a nastává čas lidské svobody, lásky a radosti.
  • Cenci = tragédie podle skutečné události. Bohatý šlechtic Cenci týrá celou rodinu. Zabije manželku, dva syny a zbije dceru. Zbytek rodiny se spikne a zabije ho. (Vraždy se účastní i papežský legát.) Když se vražda vyšetřuje, řekne papežský legát, že to spáchala Cenciho rodina a ta je odsouzena. Majetek připadá církvi.(!)
• John Keats – domníval se, že básnické dílo má krásnou formou vyjadřovat pravdivý obsah. Psal sonety, balady a ódy.
• Dílo: Óda na řeckou urnu
• Walter Scott – zakladatel hist. románu, narozen ve Skotsku, vystudoval práva a působil jako advokát, od dětství sbíral a zapisoval lidové balady a vyprávění, byl okouzlen starobylými příběhy ze skotských dějin. Začal psát básnické povídky a pak historické pomány. Zemřel na svém zámku.
  • Dílo: Wawerly = 1.hist. román o jednom skotském rodu.
  • Ivanhoe = román ze středověkých angl. dějin. Mladý rytíř Ivanhoe se zamiluje do Lady Roweny, o kterou se uchází také normandský křižák. Ivanhoe se zúčastní křížové výpravy , proslaví se a stane se oblíbencem krále. Stejně jako Rowena se ale dostane do zajetí Normanů, je raněn a ošetřuje ho krásná Rebeka, která se do něj zamiluje.Chystá se spiknutí, ale král Richard tomu zabrání, ujme se znovu vlády, Ivanhoe se ožení s Rowenou a Rebeka je obžalována z čarodějnictví. Ivanhoe ji zachrání a ona uteče z Anglie.
  • Jezerní panna = básnická povídka o skotském panovníkovi, který se dostane do divoké krajiny, přijme pohostinství krásné dívky, zamiluje se do ní, dvoří se jí, ale neví že je dcerou znepřáteleného rodu Daglesů. Idylu naruší příjezd ozbrojených povstalců proti králi, ale vše končí dobře. (Král jim daruje milost.)

 

FRANCIE

Autoři se stavěli kriticky k domácí klasicistní tragédii (vyzvedávali jen Shakespeara), zdůrazňovali citovost a motiv návratu k přírodě, hlásili se k dílu J. J. Rousseaua. Romantismus se občas prolíná s realismem (př.Stendhal – patří spíš k realistům)

• Viktor Hugo – básník, dramatik a prozaik, narozen v rodině republikánského důstojníka, studoval vojenskou školu, pak se plně věnoval literatuře. Byl stoupencem Napoleona. Žil 18 let v exilu (odpůrce Napoleona III.), po návratu do FR se stal poslancem a senátorem. Zemřel v Paříži.
  • Dílo:Legenda věků = cyklus epické poezie, vyzdvihuje středověk (katolictví), inspirace pro řadu českých autorů (Vrchlický, Machar, Neruda )
  • Ódy a balady
  • Muž který se směje = když byl tento muže ještě malý, v dětském souboji mu soupeř rozřízl ústa (vypadal, že se pořád směje.) Pán jeho rodičů si ho oblíbil a ukazoval ho jako atrakci. Když muž dospěl, stal se revolucionářem a všechny, kdo se mu smáli, poslal na gilotinu.
  • Chrám Matky boží v Paříži
  • Bídníci (Ubožáci)
• Alfred de Musset – důvěrný vztah s romantičkou George Sandovou.
  • Dílo: Zpověď dítěte svého věku = osudy šlechtice Octavia, který má nemoc století = beznaděj a zklamání. Prožije milostné zklamání a začne žít zhýrale.Seznám se se starší vdovou Brigitou, trápí ji žárlivými scénami, čímž nakonec vztah rozbije. Odchází a vyléčí ho jen Bůh. Román má autobiograf.rysy, M.ho psal pod dojmem rozchodu se Sandovou.
• Alexandre Dumas st. – jeden z nejoblíbenějších autorů své doby. Psal úspěšné divadelní historické hry, ve kterých vyjadřoval romantické pocity své generace. Nebyla pro něj důležitá hist.věrnost, ale šlo mu pouze o dobrodružnost a napínavost děje.
  • Dílo: Černý tulipán
  • Hrabě Monte Christo
  • Tři mušketýři
  • Jindřich III. a jeho dvůr

 

NĚMECKO

• Novalis
  • Dílo: Heinrich von Ofterdingen = Modrý květ – román
• Bratři Grimmové (Jacob a Wilhelm) – zakladatelé moderní germanistiky
  • Dílo: Pohádky pro děti a celou rodinu = podobné pohádkové typy jako u Němcové a Erbena.

 

RUSKO

• Alexandr Sergejevič Puškin – narozen v Moskvě, jazykově a literárně nadaný, pracoval na ministerstvu zahraničí v Petrohradě, vedl bohémský život, přátelil se s děkabristy.Zemřel na následky zranění v souboji.
  • Dílo: Evžen Oněgin – román ve verších. Hl.hrdina je mladý znuděný Oněgin, odjede na venkov, kde po smrti strýce zdědí velký majetek. Spřátelí se s romantikem Lenským a dcerami Larinů Olgou, snoubenkou Lenského, a Taťánou, která se do Oněgina zamiluje. Napíše mu dopis, ale on ji odmítne a z nudy se dvoří Olze. Vzbudí žárlivost Lenského a v souboji ho zabije. Cestuje a po návratu je znovu oslněn Taťánou, která se už ale vdala a ikdyž ho miluje, odmítne ho.
  • Kapitánská dcerka = historická povídka, šlechtic se zamiluje do kapitánské dcery Marie, seznámí se s budoucím povstalcem Pugačevem a za tuto známost je odsouzen. Nakonec mu je ale udělena milost. (Marie o to žádá carevnu.)
  • Piková dáma = novela o karetním hráči inženýru Heřmanovi, který jde do domu hraběnky zjistit tajemství 3 karet, které vyhrávají. Na schodech potká hraběnku, ta se ho lekne, upadne a před smrtí mu ještě tajemství prozradí. Jde hrát, 2x vyhraje velké množství peněz, když však vsadí na 3.kartu, ta se ukáže jako piková dáma, on prohrává a zešílí.
  • Boris Godunov = hist.drama ze skutečnosti. Po smrti cara Fjodora se vlády ujímá Boris Godunov, vládne krutě a při tažení umírá, carem se etává Lžidimitrij. Lid mu ale neprovolá slávu, protože popravil Godunovu ženu a děti.
• Michail Jurijevič Lermontov – ze šlechtické rodiny, vychováván babičkou, studoval v Moskvě, vyloučen, pak vystudoval důstojnickou školu, vedl bohémský život, měl proticarské názory. Zabit v souboji.
  • Dílo: Démon = existuje asi 8 verzí této poémy. Démon je vyhnán z ráje, nechce působit zlo, okouzlí ho kněžna Tamara, vyzná jí lásku, ale ona odejde do kláštera. Démon nakonec Tamaru přesvědčí o své lásce, ale jeho polibek znamená smrt. Tamara zemře a zlo je poraženo.
  • Hrdina naší doby = 5 novel, které spojuje postava G.A.Pečorina, líčí tragickou lásku, pak formou deníků celý Pečorinův život, souboj s přítelem…
  • Maškaráda = div.hra. Arbeninova žena ztratí na plese náramek, najde ho jiná žena a jako příslib lásky ho dá svému muži. Arbenin ho spatří, žárlí a nakonec svou ženu Ninu otráví. Dílo bylo zakázáno a proto Lermontov přidal konec, kde Arbenin zešílí, když se dozví o ženině nevině. Do děje vstupuje neznámý muž s maskou, proto Maškaráda.

 

REALISMUS

• umělecký směr, který převládl v literatuře ve 2.polovině 19.st. z lat. realis = věcný, skutečný

Ve 2.pol.19.st. se:

• rozvíjejí přírodní a technické vědy
• prosazuje se exaktní myšlení /vědecké postupy jsou založeny na matematických výpočtech/
• nastává rozvoj průmyslové výroby
• lidé věří v rozum a smyslové poznání
• ve filozofii se rozvíjí tzv. pozitivizmus – směr, který prosazuje, že jen to je skutečné, co lze dokázat smysly a zkušeností
• objevuje se snaha uplatnit tytéž vědecké postupy v literatuře – spisovatelé i kritici začali chápat literaturu jako vědeckou analýzu společnosti

Znaky realismu:

• pravdivý obraz skutečnosti /bez idealizace/
• přesné a všestranné studium života společnosti a nitra člověka
• realistický hrdina je typický jednotlivec /zatímco romantický hrdina byl člověk výjimečný/, v průběhu děje se mění a vyvíjí, někdy je ústřední hrdina nahrazen kolektivem
• autor se přímo neúčastní děje, stojí jakoby nad příběhem, svůj názor uplatňuje výběrem faktů, tématu, postav
• kritika nedostatků ve společnosti – kritický realismus
• nové výrazové prostředky: hovorová řeč, nářečí, archaismy

 

ANGLIE

• sestry Brontëovy
  • dcery kaplana,vychovávány přísně na faře v nehostinné severní Anglii
  • Anna, Emily a Charlotta – všechny literárně činné
  • jejich díla tvoří přechod mezi romantismem a realismem

• • Charlotta Brontëová
    • Jana Eyrová – nehezká dívka, získala vzdělání a zamilovala se do staršího muže pana Rochestera, stala se vychovatelkou v domě jeho šílené ženy – zklamání – odejde – vrátí se až když je Rochester starý
  • Emily Brontëová
    • Na větrné hůrce – vřesoviště, román o rozbouřených vášních dvou generací dvou rodin, nalezenec Heatcffith – velmi oblíben, všechno podbarveno touhou po majetku, příběh vyprávět s odstupem času starou služkou, která tam byla zaměstnaná

 

Rozbor díla: Pýcha a předsudek

Literární druh: Epika

Literární žánr: román rodinného typu

 

Literární směr/sloh:

• Díky realistickému vystižení své doby se řadí mezi realistické autory, žila ovšem v romantické době.

 

Námět

• Příběh o mladé emancipované Elizabeth, která řeší životní otázky žen její doby. Musí vyřešit spletité vztahy svých sester a svoje, aby nakonec mohla žít spokojený manželský život. Námět je dobře charakterizován první větou: „Všeobecně panuje skálopevné přesvědčení, že svobodný muž, který má slušné jmění, se neobejde bez ženušky.“

 

Téma

• Autorka kritizuje vyšší společnost, prospěchářské sňatky bez lásky a závislost žen na mužích.

 

Ženské autorky této doby:

• Emily Jane Brontëová – Na Větrné hůrce
• Charlotte Brontëová – Jana Eyrová
• Mary Wollstonecraft Shelleyová – Frankenstein

 

Místo konání:

• Viktoriánská Anglie na konci 18. století, venkov.

 

Hlavní myšlenka:

• Autorka odmítá sňatky z rozumu a bez lásky a vysmívá se pošetilosti a marnotratnosti, což jsou typické rysy tehdejší společnosti.

 

Kompozice

• Děj je vyprávěn chronologicky, bez odboček, popisné pasáže jsou omezeny na minimum a převažují věcné popisy.
• Děleno na 61 kapitol., v díle najdeme i několik dopisů.

 

Vypravěč:

• Autorka je vlastně vypravěčka celého příběhu. Vyprávění v er-formě.

 

Celková charakteristika:

Pýcha a předsudek je idylicko-ironická komedie o ženění a vdávání. Idealismus se projevuje vírou, že intelekt dokáže zbořit společenské bariéry. Román ale zároveň velmi realisticky hodnotí rodinné vztahy a snahy matek najít pro své dcery vhodné ženichy. Ironizuje hlavně ziskuchtivost, touhu po vyšším společenském postavení, pokrytectví a faleš.
Pýcha a předsudek se řadí k rodinným románům, které se objevují na konci 18. Století a vykreslují běžný život střední třídy. Ústředním místem je dům a domácnost a osudy a běžné starosti jeho obyvatel – zejména žen. Proto byly také určeny zejména ženským čtenářkám.

 

Slovní zásoba (jazyk a styl):

• Dílo je psáno jednoduchým spisovným jazykem, převažují slova stylově neutrální, poměrně často se vyskytuje ironie.
• Text je dějový, převažuje styl vyprávěcí a základním prostředkem ve výstavbě textu je dialog, řeč postav je přímá, bez dalšího hodnocení autorem a často i bez uvozovacích vět. Právě samostatnost dialogů přibližuje tento román spíš ke konverzačnímu dramatu a tím se výrazně odlišuje od ostatní tehdejší tvorby.

 

Charakteristika postav:

• Elizabeth – hlavní postava, druhá ze sester Bennetových, Elizabeth je chytrá, tvrdohlavá a prozíravá. Její pohled na svět je demokratický a s touto postavou se sama Austenová ztotožňuje.
• Pan Darcy – velmi bohatý, ze začátku se chová pyšně, stroze a povýšeně, ale později se odpoutává od svých předsudků vůči nižším společenským vrstvám.
• Pan Bingley – velmi upřímný a laskavý, ale nechá s sebou snadno manipulovat.
• Jane – nejstarší ze sester Bennetových, velmi krásné veselé děvče s dobrosrdečnou povahou.
• Pan Bennet je moudrý člověk, který si ale vzal velmi hloupou ženu. Dívá se na všechno s nadhledem a hloupostí jeho ženy i mladších dcer se baví. Naopak Elizabeth a Jane si velmi cení.
• Paní Bennetová si dala za jediný svůj životní cíl provdat svých pět dcer, a tak když se v dohlednu objeví jakýkoli možný nápadník, paní Bennetová se kolem něj začne rozplývat, čímž ale své dcery jen ztrapňuje. Ona ale myslí jen na jejich dobro a svým dcerám chce zajistit spokojenou budoucnost.
• Ostatní sestry Bennetovy – Mary – stále zamyšlená, bloumající nad filozofickými otázkami, dění světa jde spíše mimo ni. Nejmladší Kitty a
• Lydia se honí jen za důstojníky a od toho se odvíjí i jejich hloupé a trapné chování. Obě jsou velmi povrchní.

 

Děj a kompozice:

Děj se odehrává na Anglickém venkově. Kniha vypráví o rodině Bennetových žijící na venkovském sídle v Anglii. Příběh začíná tím, že Paní Bennetová, matka pěti dcer, které chce za každou cenu co nejlépe provdat., se dozví, že se do sousedství přistěhoval mladý, bohatý a svobodný muž pan Bingley, seznámí se s ním na plese a její nejstarší dcera Jane se do něj zamiluje. Spolu s ním je na plese i jeho přítel pan Darcy, který je bohatší než Bingley, a působí pyšně, povýšeně a navíc se pohrdavě vyjádřil o druhé nejstarší dceři Elizabeth. Darcy je přesvědčen, že si Jane chce pana Bingleyho vzít jen kvůli penězům, a tak ho odváží zpět do Londýna, ale Jane i Bingley se trápí pro nešťastnou lásku. Pan Darcy se ke všem chová povýšeně a stroze. Lízu z vysoka přehlíží, jelikož není ani dost hezká ani bohatá, ale udivuje ho, že ona jediná se z celé společnosti kolem něj netočí a postupně se do ní zamiluje. Když Lízu požádá o ruku, počítá s tím, že nabídku rozhodně přijme. Elizabeth ho však tvrdě vyvede z omylu, když ho odmítne a ještě obviní z toho, že překazil velkou lásku její sestry s Bingleyem jen kvůli tomu, že nejsou zřejmě pro něj dost dobré. Darcy si slova Lízy si vezme na srdce snaží se svou chybu napravit. To velmi imponuje Elizabeth a s Darcym se nakonec zasnoubí, stejně jako Jane s Bingleyem.

Děj je chronologický a graduje.

 

Okolnosti vzniku díla a  jeho název:

• Hlavním zdrojem, odkud autorka čerpá inspiraci pro své romány, je běžný život její společenské vrstvy. Ve svých dílech popisuje každodenní život, problémy i zábavu tak, jak je sama prožívala. Austenová dosáhla ve srovnání s jinými ženami ve své době vysokého vzdělání, a proto jsou i její hrdinky rozumné a prozíravé.
• Pýcha v názvu znázorňuje pýchu, kterou dával najevo pan Darcy, než se zamiloval do Elizabeth. Předsudek poukazuje na předsudky, které měla Elizabeth vůči panu Darcymu, než poznala, jaký doopravdy je. Tyto vlastnosti už pan Darcy a Elizabeth na konci děje nemají.

 

Vliv díla:

• Pýcha a předsudek byla už v době svého vydání čtenářsky oblíbená a v průběhu 19. st. si získávala stále nové příznivce. Že ani dnes její popularita neopadá, dokazuje to, že skončila na druhém místě v britské anketě o nejoblíbenější britskou knihu. Pýcha a předsudek poskytla základní zápletku mnoha současným romantickým komediím.
• Tento román se dočkal několika filmových zpracování, k nejznámějším patří stejnojmenný seriál BBC a pak také nejnovější zpracování z roku 2005 s Keirou Knightley v hlavní roli.

 

Literární kritika:

• Anti-romantička, v době, kdy žila, budila spíše posměch.