Literatura od počátku do středověku

 

Jméno: Literatura od počátku do středověku

Zařazení: Literární období

Přidal(a): Aninka

 

Mezopotámie

• Epos o Gilgamešovi – ústní vyprávění pochází již z 3. tis. př.n.l.
  • první texty – psány v sumerštině
  • svou definitivní podobu získal v 2. tis. př.n.l.
  • dnes známý -tzv. akkadský zápis – z 7. století př.n.l. (12 hliněných tabulek s klínovým písmem – vytvořena pro královnu Ninive -> ninivská verze
  • epos měl velký vliv na pozdější literární díla – Odyssea, Bible (potopa světa, vznik člověka, …) hrdinové eposu mají nadlidskou sílu, ale trpí jako normální lidé

 

Indie

• Hinduismus- tři hlavní bohové tvoří tzv. triádu – Brahma stvořitel, Višnu udržovatel a Šiva ničitel
• Buddhismus- zakladatel – princ Siddhárta Gautama – 560 př.n.l.
• Literatura – základem staroindické písemnictví – védy (soubor náboženských textů) – psány védským, 6x rozsáhlejší než bible
• Nejstarší védy – 1500-1000 př.n.l., védy tvoří 4 základní sbírky:
  • Rgvéd – vědění o chvalozpěvech
  • Sámavéd – vědění o melodiích
  • Atharvavéd – vědění o zaklínadlech a magických formulích
  • Jadžurvéd – vědění o obětních formulích
• dlouhé alegorické eposy – purány
• Rámájana– 4. stol. př.n.l. sanskrtská hrdinská báseň, indický národní epos
  • vypráví o osudech kóšalského prince rámy – přinucen odejít na 14 let do vyhnanství -> boje s různým dobrodružstvím a boje s temnými silami – velká část je věnovaná jeho věrné manželce Sítě, ukazuje svou ctnost a bezúhonnost
• Mahábhárata- 4. stol. př.n.l. – 4. stol. n.l. – soubor sanskrtských mýtů, legend, lidových vyprávění a nábožensko-filozofických pojednání, …
  • jedná se nejspíše o nejrozsáhlejší báseň na světě
  • autor – Kršnu Dvaipájanu
  • součástí je báseň Bhagavadgíta – obsahuje 18 zpěvů a jeho hlavní část je rozhovor mezi Ardžunou a jeho vozatajem Kršnou – jedná se o jádro hinduismu

 

Hebrejské písemnictví

• umění starověkých palestinských Židů předěl mezi orientální a evropskou literaturou
• Bible – nejčtenější a nejpřekládanější kniha na světě
  • Soubor 72 knih
  • dělí se na Starý zákon (judaismus, křesťanství, islám) a Nový zákon (křesťané)
  • Zákon = smlouva mezi židy a Bohem, křesťany a Bohem
  • Je to základní kniha pro dvě světová náboženství: židovství a křesťanství
  • Obsahuje texty náboženské, historické, duchovní a milostné písně, modlitby, mravní ponaučení, proroctví
  • Vulgata – je pozdní latinský překlad Bible
  • Tóra – 5 knih Mojžíšových (prvních 5 knih Bible)

• Starý zákon
  • je rozsáhlejší, 39 knih (historické spisy, písně duchovní, milostné, přísloví, mravní zásady, proroctví)
  • každá kniha je rozdělena na kapitoly, kapitoly na jednotlivé očíslené verše, vznikla v prvním stol. př.n.l.
  • většinou neznámý autor
  • hebrejština (aramejština) čte se zprava doleva
  • Adam a Eva, o potopě světa, Abrhám, Josef, Genesis, Exodus, Leviticus, Numeri, Deuteronomium
• Nový zákon
  • 27 knih, méně rozsáhlý, napsán řecky
  • Čtyři Evangelia – popisují život a učení Ježíše z Nazaretu, jeho ukřižování a vzkříšení – Příběh Ježíše Krista – Evangelium podle Marka, Matouše, Lukáše a Jana.

 

Antická literatura

• 8 stol. př.n.l.
• řecké a římské umění
• nejvlivnější etapa ve vývoji evropského umění
• Starověké Řecko – první významný kulturní celek v Evropě. V blízkosti Mezopotámie a Kréty
• Římané navazují na řecké umění

 

Řekové                   Římané                    vysvětlení

Zeus	Jupiter	vládce všech bohů
Héra	Juno	manželka Dia
Artemis	Diana	bohyně lovu
Hádes	Pluto	bůh podsvětí
Dionýsos	Bakchus	bůh vinné révy
Pallas Athéna	Minerva	bohyně moudrosti
Afrodita	Venuše	bohyně lásky
Áres	Mars	bůh války
Poseidon	Neptun	bůh moře

 

Řecká literatura

Archaické období 8-6 století př.n.l.

•  Řecká mytologie, dlouho ústně pak v eposech a lyrické poezii
• Nejznámějším básníkem tohoto období byl Homér
  • eposy Ilias (Válka mezi Řeky a Trojany. Příčina – únos krásné Heleny. Unesl ji Paris (syn trojského krále). Řekové obléhali Tróju 10 let. Homér líčí posledních 51 dní. Líčí boj řeckého Achilla s Hektorem. Nakonec Řekové dobyli Troju lstí. Věnovali Trojanům velkého dřevěného koně – v něm byli ukryti Řekové. Trojané ho vtáhli za hradby – z koně vylezli, otevřeli brány a dobyli Tróju.) a Odyssea (Dobrodružné vyprávění Odyssea, který se vrací z trojské války domů na ostrov Ithaka. Putuje 10 let po mořích (Příběh o Kyklopovy). Nakonec doplul na svůj ostrov. Setkal se se svou ženou Penelopou.)
  • Ilias a Odyssea= nejstarší památky řecké literatury – nejdříve si je vykládali ústně, pak je zapsali, 4 stol. př.n.l. – vycházejí z vyprávění o Trojské válce
• Ezop – byl řecký bajkař žijící asi v 6. století př.n.l.
  • své bajky přednášel ústně, je považován za tvůrce bajek
  • podle pověstí byl původně otrokem, jenž překonával svou moudrostí filozofy
  • jeho život byl ukončen násilnou lstí ze strany kněží
  • jeho bajky sepsal Demetrios Falerský – tento soubor obsahoval až 400 bajek
• Sapfó – kolem roku 600 př.n.l., nejslavnější řecká lyrická básnířka
  • zachovaly se jen zlomky
  • ze svého domu udělala školu pro dívky
  • svatební písně
  • žila na ostrově Lesbos (lesbická láska)
  • opěvovala ženy v básních

 

Attické (klasické) období

• v 6 stol. př.n.l. vzniklo drama
• tragédie čerpala z mytologických námětů
• k tvůrcům komedií patří Aristofanes
• próza vycházela z praktické potřeby. Obyvatelé ve městech v Malé Asii vytvářeli úřední, obchodní a politické záznamy
• starořecké drama – Vzniklo z oslav boha Dionýsa = bůh vína a veselí
  • Oslavy většinou oslavovalo větší počet lidí.
  • Původně se hry provozovaly na athénské agoře, brzy se začala stavět divadla = amfiteátry (otevřené půlkruhové divadlo, velká kapacita, vynikající akustika)
  • náměty z mytologie
  • konflikt hrdiny se silnějším / bohové, osud / končí vždy tragicky
  • veršované
  • zásada tří jednot: jednota místa, času a děje
  • výstavba: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
  • hráli pouze muži v maskách
  • rodí se dva základní dramatické žánry: tragédie a komedie
• Aischylos – významný řecký dramatik – autor až 90 tragédií – zachovalo se jich 7
  • zavedl na scéně 2. herce
  • začal využívat výzdobu a krásné kostýmy
  • většina her je z mytologie
  • díla – Peršané, Sedm proti Thébám, Upoutaný Prometheus a trilogie Oresteia
  • Oresteia – osudy trojské války. Vystupuje zde Agamemnon – vrchní velitel Řeků v trojské válce. Hra je o tom, jak se vrací domů. Jeho žena mu byla nevěrná – Agamemnon je zabit svou ženou a jejím milencem. Jeho syn Orestes se mu chce pomstít. Zabije vlastní matku s jejím milencem. Bojuje s bohyněmi pomsty, je zachráněn
• Sofokles – napsal 123 tragédií, zachovalo se jich jen 7- věnují pozornost morální volbě
  • zavedl na scénu 3. herce
  • zavedl princip “deus ex machina” – (bůh ze stroje) -spouštění sochy boha na scénu, když bylo třeba předejít katastrofě
  • díla – Král Oidipus, Antigona, Élektra
  • Král Oidipus – věštba že syn krále zabije otce a ožení se s matkou, králi se narodí syn a nechá ho zabít, ale otrok ho předá pastýři, uslyší stejnou věštbu tak odejde, na cestách zabije krále, zvítězí nad Sfingou, která ohrožuje Théby, je zvolen králem a ožení se se svou matkou
• Euripides – autor 92 her – zachovalo se 18 tragédií a 1 satyrské drama
  • postavil se proti tradičním morálním a náboženským představám
  • také používal princip “deus ex machina”
  • hrdinové se nechávají uchvátit emocemi
  • hry jsou plné mytologický postav, které před svými činy váhají a pochybují a tím se stávají lidštější
  • díla – Medea, Šílený Herakles, Ifigenie Taurská, Élektra
    • Medea – pomůže Lásonovi získat zlaté rouno, zradí otce a zavraždí bratra, uprchne s Lásonem který si vezme dceru krále aby získal moc a peníze, Medea se to dozví a zabije dceru i krále i syny
    • Elektřin komplex – vášnivý vztah k otci
    • Oidipovský komplex – vášnivý vztah k matce

 

Helénistické období

• od 4. do 1. sto. př. n. l.
• řecká kultura se rozšířila do Orientu
• helénistická kultura → spojení řecké a orientální kultury
• nový politický systém Alexandra Velikého → řecké městské státy ztrácí politickou samostatnost → ze svobodných občanů poddaní
• řecká lit. ztratila národní charakter – čerpala z klasických děl, nepřinášela nové náměty, zdokonalovala jen formální stránku
• poezie – pastýřská poezie, oslavné písně (hymny), žalozpěvy (elegie)
• próza – román, novela, povídka
  • řecké drama – attická komedie (jádrem zápletky je láska a intriky, autor Menandros)
• Aristoteles – největší myslitel starověku, žák Platóna, učitel Alexandra Makedonského
  • díla – Metafyzika, Poetika, Rétorika, Politika, Peri psyches
  • Pravidla tří jednot – jednota času, jednota děje a jednota místa

 

Římská literatura

• Titus Maccius PLAUTUS
  • komedie – vnesl do her zpěvné árie – velmi podobné dnešním operetám
  • přebíral řecké hry a přetvářel je pro římského diváka
  • hry byly svěží, vtipné s množstvím komických situací a dialogů
  • postavy z běžného života
  • komedie – Pseudolus, Miles Glorius
  • Komedie o hrnci – lakomý stařec má v hrnci peníze, jejich ztráta ho zdrtí, konec nezachován (předloha Lakomce)

• Publius VERGILIUS Maro
  • největší římský básník
  • epos Aeneis – Aenos bloudí, pronásleduje ho bohyně Jaro, podle věštby má založit nový národ, plaví se a tak
• Publius OVIDIUS Naso
  • byl vyhnán z Říma
  • Proměny – 15 básní o proměnách (Pygmalion – proměna sochy v ženu)
  • Listy heroin – básnická sbírka – obsahuje 21 fiktivních dopisů
  • Ars amatoria – proslulá sbírka ve 3 knihách radí mužům i ženám, jak si najít a udržet lásku
  • Tristia (žalozpěvy) – sbírka, jež byla napsána v exilu – vyjádření žalu nad vlastním osudem – žádá o pomoc

 

Středověká literatura (5. – 15. stol.)

• východ – východořímská říše (byzantská říše)
  • kulturně vyspělá, pravoslavné náboženství, řečtina
• západ – mírně vyspělí, katolické náboženství latina
• ohrožení hladem, epidemiemi, válkami, všichni věří v boha
• legendy, duchovní písně, kazatelství, cestopisy, kroniky

 

Rytířská literatura

• Beowulf
  • anglický epos psaný aliteračním veršem (neužívá rým)
  • Beowulf odjíždí s družiníky zbavit krále obra, všichni umřou ale Beowulf ho zabije a je odměněn, pak zraní i draka
• Píseň o Rolandovi
  • francouzský epos, žánrem je to hrdinský epos
  • rytíř Roland navrhne vyslat ve válce k vyjednávání svého nevlastního otce, naštve se a pomstí se, všichni umřou
• Píseň o Cidovi
  • španělský epos
  • Cid se nepohodne s králem a odjede ze země, proslavil se úspěšnými boji, prosí krále, aby jeho rodina mohla za ním, on to schválí, Cid provdá dcery, týpci ho nesnáší a chtějí ubít ty dcery, zdrhnou, Cid s nimi bojuje a vyhraje
• Píseň o Nibelunzích
  • Siegfried chce dceru krále a jemu pomáhá získat královnu, je dvojitá svatba, královny se pohádají, chtějí se zabít a pomstít se, Siegfried je násilně zabit, v druhé části se Kriemhilda (jeho žena) mstí na vrazích jeho muže, provdá se za hunského krále a pomstí se, bohužel ale zemře

• Slovo o pluku Igorově
  • Hrdinou je novgorodský kníže Igor, vydá se se svým bratrem a vojskem do poloveckých stepí, kníže Igor je zajat, vítězové drancují a plení. Igor nakonec uteče do Novgorodu.
  • Debatuje se o pravosti tohoto textu
• Edda
  • Sbírka eddických islandských epických mytologických a hrdinských písní, která vznikla pravděpodobně kolem 10. století ve Skandinávii a díky níž byla zachována velká část informací o severské literatuře, mytologii i historii této doby.
• Tristan a Izolda
  • Středověká epická skladba, jenž vyrostla ze keltských pověstí z Francie a rozšířila se do Evropy, je to nejoblíbenější milostným dílem středověku.
  • Je to příběh o lásce mezi Tristanem a Izoldou, Tristan měl pro svého strýce získat Izoldu, ale cestou se napijí lektvaru lásky a zamilují se jsou naháněni nepřáteli, ale podaří se jim uniknout, kniha má tragický konec
• Alexandreis
  • Dílo sepsal kolem roku 1180 Francouz Gualter Castellionský, latinsky psaný veršovaný text, je to epos o životě Alexandra Velikého

 

Středověká literatura v Čechách a na Moravě

Staroslověnská literatura (Konstantin a Metoděj)

• Všechny texty v tomto období (9. století), jsou náboženského charakteru a stávají se svědectvím pronikání křesťanství na naše území
• Bratři se narodili v Soluni v Řecku (jejich otec byl Lev), dostalo se jim mimořádného vzdělání, v roce 864 přišli i se svými žáky na Moravu, aby zde nově zorganizovali moravské křesťanství a vytvořili základy slovesné vzdělanosti
• Tři roky kázali na Moravě, a to zcela novým jazykem staroslověnštinou, která se dostavila oblibě více než latina, oproti bavorským kněží měli výhodu v připravenosti (měli hotové staroslověnské texty, překlad bible a další bohoslužebné texty
• Nakonec se vrátili do Říma, kde Konstantin přijal jméno Cyril (zemřel brzy poté, po Metodějově smrti byli jejich představitelé slovanské církve vyhnáni
• 5. července svátek

Díla

• Proglas
  • Veršovaná předmluva k překladu evangelia (autor je Konstantin)
  • je zde zdůrazňováno právo člověka na bohoslužby v mateřském jazyce

• Panonské legendy
  • Moravsko-panonské legendy v sobě obsahují dva hagiografické spisy (Život Metodějův, Život Konstantinův, často uváděné pod společným názvem)
  • Jde o první nepřeložené, originální staroslověnské texty, které vznikly na Velké Moravě, je v nich vylíčen život Konstantina a Metoděje.
• Legenda o sv. Václavu
  • Je to první staroslověnská legenda o sv. Václavu, je to spíše historického a politického charakteru, není to legenda v pravém slova smyslu, účelem bylo oslavit sv. Václava

 

Latinská literatura na našem území

• Latinské texty tohoto období, kdy se prolínala latinská a staroslověnská literatura se námětově velmi podobala staroslověnským textům a některé z nich i těžili, jednalo se především o bohoslužebné či naučné náboženské spisy

Díla

• Kosmas
  • Autor naší první kroniky, psaná latinsky, je to vynikající projev evropského dějepisectví a důkaz vítězství latiny nad staroslověnštinou, jeho dílo se stalo inspirací dalším kronikám
• Hospodine pomiluj ny
  • Hospodine, pomiluj ny je nejstarší známá česká duchovní píseň, Jedná se o chorál jednoduché formy

• Život a umučení sv. Václava a jeho babičky sv. Ludmily
  • je to nejvýznamnější dílo doby, je to doklad staroslověnské vzdělanosti, ale je psáno latinsky
  • Autor je Kristián

• Svatý Václave
  • Svatováclavský chorál je český církevní hymnus

 

Počátky česky psané literatury

• na přelomu 13. a 14. století vzniklo několik výrazných literárních děl, jimiž Český jazyk dokázal, že je schopen konkurovat latinské tvorbě, velice důležitým momentem je tak, že kromě duchovní tvorby se také objevuje světská literatura (ne náboženská)
• Procesu zbavováni se vlivu církve a náboženství říkáme zesvětštění neboli laicizace literatury

Díla

• Alexandreida
  • je to klíčové dílo české světské epiky a svědčí o vysoké umělecké úrovni česky psané literatury tohoto období
  • Skladba má 9000 veršů ale dochovalo se jen 3500
  • Autor je anonymní, autor si bral inspiraci z francouzské a německé Alexandreidy, ale i přes to je velice originální
  • Zachycuje mládí Alexandra a jeho tažení, výpravy do Asie, kde nakonec v Indii zemře, zajímavé je že výzbroj, složení vojska i jména bojovníků jsou česká

• Dalimilova kronika
  • První česká kronika (veršovaná), získala si větší oblibu než Alexandreida
  • Označení Dalimilova nic vlastně neznamená, protože autor je neznámý (dříve se jí říkalo Boleslavská), poté byla v 17. století dána do souvislosti s Dalimilem Mezeříckým a tato souvislost tradovala celá staletí
  • Je to politický text, je odrazem smýšlení vlastenecké šlechty
  • Začíná potopou světa (ostatní začínají příchodem praotce Čecha) a končí počátkem vlády Jana Lucemburského
  • je psána bezrozměrným veršem, z faktografického hlediska nedosahuje kvality Kosmovy kroniky

• Legenda o sv. Kateřině
  • je to typický reprezentant první skupiny legend, je to veršovaná skladba s 3500 verši (je to umělecké dílo), líčí hrůzy a dominuje zde fantastika
  • Legenda vypráví o Kateřině lásce ke Kristu, měla se stát ženou pohanského císaře Maxenciuse, ale ona jím pohrdla, dokázala obhájit křesťanskou víru a obrátila na ni císařovu manželku, nakonec byla umučena a sťata

• Legenda o sv. Prokopovi
  • je to reprezentant druhého typu legend, má přes 1000 veršů
  • Představuje osud sv. Prokopa, hlavní pozornost je věnována jeho působení v sázavském klášteře, který založil a stal se prvním opatem benediktinů, legenda končí vypovězením německých mnichů ze Sázavy
  • Je současně líčen jako ochránce Čechů před rozpínavostí cizinců

 

Drama

• podkladem pro české drama – latinské texty evangelií o událostech spojených s Kristovou smrtí
• jednou z původně latinských liturgických her byla Hra tří Marií – tři Marie chtějí vonnými mastmi pomazat mrtvé tělo Krista
• Mastičkář – pochází z poloviny 14. století – zachován pouze zlomek
• • úzce souvisí se Hrou tří Marií – Mastičkář je do této hry zařazován jako mezihra
  • Marie nakupují masti, aby mohly nabalzamovat Ježíšovo tělo
  • autor se v ní vysmívá středověkým lékařům a jejich pochybnému léčení
  • satirická skladba má pobavit obecenstvo
  • byla ovlivněna protižidovskou náladou

 

Žákovská poezie

• spjata s kulturním ovzduším univerzit
• psána latinsky, národním jazykem žáků, anebo kombinací obou jazyků – verše makarónské
• byla plná rozmaru, erotiky, výsměchu různým vrstvám ve společnosti, utahovala si ale i z bídy samotných žáků
• Podkoní a žák – pochází z poloviny 14. století
• • námětem je spor podkoního a vysokoškolského žáka, kteří se náhodně setkali v jedné krčmě a jeden před druhým vychvalují své postavení – přitom vychází najevo bída obou
  • nakonec končí rvačkou

 

Satira

• Hradecký rukopis
  • 11 skladeb satir
  • Desatero kázanie božie
    • kázání kárající hříchy proti přikázáním
    • každé přikázání má tři skupiny hříšníků
    • př. Nepokradeš
  • Satiry o řemeslnících a konšelích
    • 7 malých satir
    • odsuzují nepoctivost některých povolání (švec, kovář, pekař, řezník)
  • Bajka o lišce a džbánu
    • veršovaná bajka

• Mateřská řeč – první jazyk kterým jsem se naučil mluvit
• vrstvy spisovného jazyka
  • reprezentativní podoba národního jazyka, má pravidla a slovní zásobu
  • knižní vrstva
  • neutrální vrstva
  • hovorová vrstva
• nespisovné útvary národního jazyka
  • nářečí
  • obecná
  • profesní
  • slang
  • argot
• indoevropský jazykový kmen (nejrozšířenější) – španělština, angličtina, hindština, portugalština, bengálština, ruština, němčina, maráthština, francouzština, italština, paňdžábština a urdština
  • jazyk slovanský
    • jedna ze skupin indoevropských
    • západoslovanské
      • česko-slovenské jazyky – čeština, slovenština
      • lužickosrbské jazyky – hornolužická srbština, dolnolužická srbština
      • lechické jazyky – polština, slezština (někdy pokládána pouze za nářečí polštiny), kašubština
    • východoslovanské
      • běloruština, ruština, rusínština, ukrajinština
    • jihoslovanské
      • západní větev – chorvatština, srbština, bosenština, černohorština, slovinština
      • východní větev – bulharština, makedonština
    • (smíšené, mrtvé, fiktivní)
  • jazyk ugrofinský
    • nepatří do indoevropských
    • maďarština, finština, estonština, švédština

 

Bohemika=české slovo v cizojazyčném textu

Glosy= poznámka na okraji, nebo mezi řádky