Kniha: Pýcha a předsudek
Autor: Jane Austenová
Přidal(a): Karamelka
PÝCHA A PŘEDSUDEK – epický román
ROMANTISMUS (z fr. romantique = neskutečný jako v románu)
* 1 pol. 19.stol. (období mezi 2 velkými revolucemi – 1789 – Velká Francouzská revoluce, 1848 – revoluce v téměř celé Evropě)
*pojem romantismus má 2 významy:
1) umělecký směr
2) postoj ke světu, životní pocit
* umělecký směr se nejprve zformoval v Německu a Anglii, vychází z myšlenek dvou učenců: J.J.Rousseau (Francouz), J.G. Herder (Němec)
Základní rysy romantismu
* vychází z toho, že stál v opozici proti klasicismu a osvícenství
* důraz na city, fantazii
* iracionalita, individualismus, subjektivismus, modernismus
Základní motivy romantických děl
* konflikt mezi jedincem a společností
* příklon k přírodě, exotice, zájem o lidskou psychiku
* častá jsou témata z minulosti národa, touha po svobodě, rozpor mezi sny a skutečností
Umělecké prostředky romantismu
* metafory, kontrast, neurčitost, náznaky, hudebnost (poezie), zvukomalebnost jazyka, obraznost
Romantický hrdina
* často splývá s autorem
* je výjimečný, opovrhuje konvencemi, většinou je osamělý, jeho život je obestřen tajemstvím
* láska je většinou nešťastná, nenaplněná, vášnivá, tragická
* hrdina bývá vyděděncem společnosti
* často např. cikáni, židé, kati, zločinci, loupežníci, tuláci,…
* často se objevují postavy, jejichž ušlechtilost kontrastuje s odpudivým zevnějškem (Quasimodo)
Oblíbené motivy romantiků
* noc, měsíc, jezero, rozbouřené živly, osamělá místa, tajemná místa – zříceniny, motiv smrti, šílenství, dálky, poutníka,…
Oblíbené žánry
* poezie: převažují lyricko-epické žánry – povídka ve verších, poema, román ve verších
* próza: román, historická povídka
Romantismus se kromě literatury objevil v:
1) hudbě – F. Schubert, Chopin, Tchajkovski
2) malířství – krajinářství – Delacroix
3) architektura – Hluboká, Lednice
Německý romantismus
* bratři Grimmové, Heinrich Heine – sbírka Kniha písní – téma láska a smrt, báseň Lorelei
Anglický romantismus
* George Gordon Byron – Childe Haroldova pouť, Percy Bysshe Sheley – Odpoutaný Prométheus, Walter Scott – Ivanhoe, Jane Austen, sesty Brönteovy – Jana Eyrová (napsala Charlotta), Na větrné hůrce (Emily)
Francouzský romantismus
* Victor Hugo –Chrám matky boží v Paříži, Bídníci, Alexandr Dumas starší – Tři mušketýři, Alexandr Dumas mladší – Dáma s kaméliemi
Ruský romantismus
* Alexandr Sergejevič Puškin – Evžen Oněgin, Michail Jurjevič Lermontov – Démon
Americký romantismus
* Herman Melville – Bílá velryba, Nathaniel Hawtorne – Šarlatové písmeno, Edgar Allan Poe
REALISMUS VE SVĚTOVÉ LITERATUŘE
* stěžejní umělecký směr 2. poloviny 19. století
charakteristické rysy:
1) náměty ze současnosti
2) důraz na objektivní a pravdivé zobrazení reality
3) hlavní hrdina není výjimečný jedinec, realisté chtějí naopak zachytit obyčejného, průměrného člověka → typizace
4) důraz na rozum (nikoli cit)
5) pečlivá kresba postav i prostředí – podrobné popisy
6) zachycení postav ve vývoji
7) na rozdíl od romantismu autoři nehovoří za sebe, neúčastní se děje – úsilí o objektivitu
8) kritická analýza skutečnosti – zla, křivd, volají po nápravě = kritický realismus
typické žánry: drama, povídka, román
* za krajní směr realismu bývá označován NATURALISMUS – vznikl ve Francii, vrcholu dosáhl na přelomu 19. – 20. století, rysy: pesimismus, drastické scény, zobrazení rozpadu, destrukce osobnosti, popisnost – maximální objektivita, surové výjevy, determinismus = člověk je předurčen, vymezen
Francie
* Honoré de Balzac – Otec Goriot, Lesk a bída kurtizán, Gustave Flaubert – Paní Bovaryová, Emile Zola – Nana, Zabiják, Tereza Raquinová, Guy de Maupassant – Miláček, Kulička, Dítě
Anglie
* Charles Dickens –Oliwer Twist, Lewis Carrol – Alenka v říši divů, Arthur Conan Doyle – Sherlock Holmes, Robert Louis Stevenson – Podivuhodný případ doktora Jekylla a pana Hyda
Amerika
* Mark Twain – Dobrodružství Toma Sawyera, Dobrodružství Huckleberryho Finna
Polsko
Rusko
* Nikolaj Vasilijevič Gogol – Revizor, Ivan Sergejevič Turgeněv, Ivan Alexandrovič Gončarov, Lev Nikolajevič Tolstoj – Vojna a mír, Anna Kareninová, Fjodor Michajlovič Dostojevskij – Zločin a trest, Bratři Karamazovi
AUTOR- ŽIVOT A DÍLO
Jane Austenová (1775-1817) byla anglická spisovatelka, zakladatelka moderního rodinného románu v anglické literatuře. Jane Austenová se narodila v rodině duchovního. Studovala krátce na soukromých středních školách v Oxfordu a Readingu. Další vzdělání a vztah k literatuře získala především četbou anglických a cizích autorů. Pro úzký okruh rodiny psala Jane Austenová již od patnácti let krátké prózy, básně i dramatické scény. Nikdy se neprovdala, po smrti otce žila s matkou a sestrou. Zde se věnovala rozsáhlejší tvorbě, připravovala se k vydání svých děl, většinu z nich několikrát přepracovávala. Její díla vycházela za jejího života anonymně, s jejím jménem byla vydávána až po její smrti. Plného pochopení dosáhla až ve dvacátém století.
Dílo Jane Austenové:
Nejvíce zaujala svými romány. Ve většině z nich je ústředním motivem myšlenkové a emociální zrání mladé hrdinky, zkoumá svět z ženského hlediska. Vytváří ve svých románech životné postavy, nedostatky jejích hrdinů vycházejí především ze špatné rodinné výchovy. Všechny její zápletky se zabývají láskou, i když o ní zřídka přímo hovoří.
Rozum a cit – první autorčin román je příběhem citového a morálního zrání dvou sester. Původní zpracování románu dopisovou formou nebylo nakladatelem přijato, proto ho Austenová přepracovala na vyprávění s dialogy ve třetí osobě.
Pýcha a předsudek
Mansfieldské panství
Northangerské opatství
Přesvědčování
ZAŘAZENÍ DÍLA
Můžeme ho zařadit do přechodného období romantismu a realismu, ve kterém autorka žila. Román zachycuje znaky tehdejší doby, kdy sňatek dvou lidí záležel na majetku, ale z romantického hlediska se hlavní hrdinka a její sestra vdává především z lásky.
TITUL DÍLA
Podobně jako většina knih Jane Austenové i Pýcha a předsudek svým výstižným názvem předem prozrazuje, o čem dílo pojednává. Jedná se o pýchu a povýšenost vyšších společenských vrstev vůči vrstvám nižším, která jde ruku v ruce s předsudkem, jež si lidé mezi sebou vytvářejí převážně na základě prvního dojmu.
TÉMA
Román popisuje život vyšších vrstev, kdy přáním matek bylo jejich dcery nejlépe provdat a dívky snily o svých mužích a o sňatku doprovázeném city. Jedná se o idylicko-ironickou komedii o ženění a vdávání, avšak s novým nesentimentálním a rozumově realistickým přístupem autorky. Hlavními náměty tohoto románu jsou láska, peníze, cit, faleš a společenské pokrytectví
DOBA A PROSTŘEDÍ
Doba a prostředí, ve kterém se román odehrává, je autentické s obdobím, ve kterém autorka žila (přelom 18. a 19. stol.). V tehdejší době nejlepším místem na seznamování byly různé bály a plesy, které jsou v knize popisovány. Také se v románu často objevuje prostředí domů těchto lidí, kde pořádají časté čajové dýchánky. Toto se často opakuje a také je v díle vidět úcta k lidem, kterou si hrdinové zachovávají při návštěvách. Román se odehrává ve venkovském prostředí Anglie v Longbournu nedaleko města Meryton.
OBSAH
Manželé Bennetovi žijí s pěti svobodnými dcerami. Vzrušení do obvyklé harmonie a hledání ženichů vnese přistěhování mladého a bohatého pana Bingleyho do jejich sousedství.
Okamžitě jsou rozhozeny sítě ve formě plesu, na kterém se pan Bingley a nejstarší dcera Jana Bennetová do sebe zamilují. Mladší Janina sestra Elizabeth, která je na svou dobu neoblíbenou výjimkou, protože netouží po sňatku, který by nebyl z lásky, se také zamiluje a to do přítele pana Bingleyho – velmi bohatého pana Darcyho. Všichni jej, ale považují za ukrutného snoba a navíc se později ukáže, že zhatil budoucnost mladého nadějného muže, když mu odepřel majetek, který mu údajně po právu náležel. Nešťastným řízením osudu musí Bingley odjet do Londýna a už se na své venkovské panství nevrátí. Tím také končí jeho vztah s Jane.
V městečku se zatím ukáže vojenský pluk, u kterého je již zmíněný mladý muž jménem Wickham, který chová k Darcymu ukrutnou zášť. Všichni mu věří, ale netuší, že se pod jeho zábavnou povahou skrývá lhář a navíc mnohočetný dlužník.
Elizabeth a Darcy se setkají o několik měsíců později na jeho panství v Pemberleyi a vysvětlují si omyly způsobené Wickhemovými řečmi. Naneštěstí se stane něco na tu dobu příšerného – nejmladší Elizabethina sestra Lýdie uprchla s Wickhem. Naštěstí se vše vyřeší svatbou. Na konci léta se v městečku ukáže pan Bingley se sestrami i Darcym. Jako ve správném milostném románu vše končí svatbou, v tomto případě dvěmi.
CHARAKTERISTIKA POSTAV
Elizabeth Bennetová je druhou a nejmilovanější dcerou pana Benneta. Na rozdíl od svých mladších a pošetilých sester je nejen krásná, ale i chytrá, tvrdohlavá a hrdá. Samozřejmě je také upřímná a laskavá, na svou dobu také velmi emancipovaná, má troufalé názory. Každého se snaží vidět v pravém světle a nikoho si neidealizovat. Záleželo jí na vlastnostech jejího budoucího manžela a ne na jeho majetku. Elizabeth je s největší pravděpodobností sama Jane Austenová.
Pan Darcy pochází z velmi urozené a bohaté rodiny. Měl skvělé vychování i vybrané způsoby. V jeho povaze kromě chytrosti, inteligence a smyslu pro čest vždy převažovala také pýcha. Ale poté, co Elizabeth odmítne jeho nabídku k sňatku (čímž urazí jeho mužskou ješitnost), se jeho pohled na svět zcela změní. Z odměřeného, arogantního, před cizími lidmi uzavřeného a protivného šlechtice se stane veselý, sympatický a tolerantní člověk.
Pan Bingley je mladý, bohatý, ale i dobrosrdečný a laskavý muž, který se při prvním setkání zamiluje do Jane Bennetové. Na rozdíl od svého věrného přítele pana Darcyho je přátelský a společenský, ke všem se chová s největší vlídností. Je však také lehce ovlivnitelný a více než na svůj úsudek spoléhá na úsudky svých přátel, kteří s ním tak snadno dokáží manipulovat.
Jane Bennetová je nejstarší a nejkrásnější dcerou manželů Bennetových. Je laskavá, rozvážná a moudrá, ale také velmi citlivá, poddajná a připravená si o druhých myslet jen to nejlepší. Stejně jako její sestře jsou jí cizí přetvářka a arogance, je také velmi chytrá, ale možná trochu naivní.
Další postavy
Wickham , Paní Bennetová, Pan Bennet, Mary, Kitty a Lydia, lady Catherine de Bourghová, pan Collins, Elizabethina nejlepší přítelkyně Charlotta a další.
KOMPOZICE A JAZYK
Pýcha a předsudek je rodinný román, jehož ironický a zábavný podtext ho posouvá o několik let dopředu.
Tento román je psán v er-formě a je rozdělen do 61 kapitol označených číslem (1,2,3,4…) Kniha je psána hlavně pomocí dialogů, které jsou často dlouhé a rozsáhlé. Dlouhé popisy přírody a prostředí se zde nenacházejí. Také se objevuje v knize několik dopisů psaných kurzívou. Vedle faktu, že autorka své romány zasazuje do jí důvěrně známého prostředí anglického venkova, zde tedy můžeme pozorovat i silné autobiografické prvky. Kvůli dlouhým dialogům kniha připomíná drama. Avšak také díky nim je velmi dobře čitelná. Typické pro dílo jsou dlouhá souvětí, která však nepůsobí nijak krkolomně. Objevují se zde také úvahy autorky a hrdinek, ale také různé ironické poznámky. Dialogy však nejsou psány v hovorové řeči nebo snad v nářečí, ale působí promyšleně a vyjadřování jednotlivých lidí je na vysoké úrovni. Tato kniha je propletená různými zápletkami mnohých osob. Je zde spousta různých a zajímavých charakterů, které autorka leckdy bere s humorem.
I když je kniha stará téměř 200 let, jazyk není příliš náročný a díky poutavému ději a mnoha zápletkám se kniha čte velmi dobře. Děj je chronologický a graduje.
VLIV DÍLA
Pýcha a předsudek byla už v době svého vydání čtenářsky oblíbená a v průběhu 19. St. Si získávala stále nové příznivce. Že ani dnes její popularita neopadá, dokazuje to, že skončila na druhém místě v britské anketě o nejoblíbenější britskou knihu. Pýcha a předsudek poskytla základní zápletku mnoha současným romantickým komediím. Tento román se dočkal několika filmových zpracování, k nejznámějším patří stejnojmenný seriál BBC a pak také nejnovější zpracování z roku 2005 s Keirou Knightley v hlavní roli.
V době, kdy žila, budila spíše posměch.
