Jméno: Národní obrození
Přidal(a): PBaar
Národní Obrození
- poslední třetina 18. století až do r. 1848.
- proces formování novodobého českého národa a jeho emancipace v rámci rakouské monarchie
- hlavním úkolem bylo pozvednutí českého jazyka (na úroveň vzdělanců)
- češtinou mluvili nižší a střední vrstvy, ve vyšších vrstvách se mluvilo německy a francouzsky
- Psaná čeština si zachovávala vysokou úroveň v jezuitských tiscích.
- V češtině vycházely knížky lidového čtení, kramářské písně, náboženské výchovné knihy a učebnice.
- probíhalo současně s procesem transformace feudálního společenství v občanskou společnost
Co mu předcházelo
- osvícenský absolutismus (Marie Terezie, Josef II.)
- Reformy:
- školská (povinná školní docházka, 1774)
- náboženská (toleranční patent, 13. 10. 1781)
- povolená náboženství křesťanství, protestanská církev, pravoslaví
- zrušení nevolnictví (1. 11. 1781)
- zrušení klášterů
- těch, které se nevěnovaly veřejně prospěšným činnostem (zůstaly špitály a školy)
- Reformy:
- němčina se stále více prosazovala
- Josef II. z ní udělal úřední jazyk monarchie
- V němčině se vyučovalo od gymnázií výše
- v češtině se vyučovalo pouze na základních školách
- V němčině se vyučovalo od gymnázií výše
- Josef II. z ní udělal úřední jazyk monarchie
Fáze národního obrození
- Obranná 1770 – 1800
- položili základy nové literatury (základ ve Veleslavínské češtině)
- Vznik jazykového programu 1800-1830
- zaměření na lingvistiku
- období preromantismu
- 1830-1848
- období romantismu
- Austroslavismus (František Palacký)
- emancipace Slovanů v rakouské monarchii
- Úpadek hnutí
Architektura a výtvarné umění
- klasicismus
- Stavovské divadlo (původně Nosticovo divadlo)
- Kačina
- Asanace (bourání) Prahy
- bourání středověkých hradeb
- vznik zahrad a parků pro veřejnost
- romantismus
- obrací se ke gotice
- pohodlnost skloubená s romantismem rytířské doby
- Hluboká (anglický styl gotiky)
- Lednice
- Sychrov
- pohodlnost skloubená s romantismem rytířské doby
- obrací se ke gotice
- Malířství převyšuje sochařství
- portréty (Antonín Machek)
- krajinomalby (otec a syn Mánesovi)
Hudba
- Jan Jakub Ryba
- Česká mše vánoční (vrchol klasicismu u nás)
- František Škroup
- první česká opera (Dráteník)
- složil hudbu k české hymně
- fáze Národního obrození
- začátek 70. let 18. Století
- vědecký charakter
- osvícenství
- nejdůležitější je jazykověda
- zachování jazyka, jeho kultivace
- snaží se vyzdvihnout slavnou minulost , obrací se k ní
- vydávání jazykových obran
- znovu se vydává Balbínova „Obrana jazyka slovanského, zejména jazyka českého”
Karel Ignác Thám
- jazykovědec, překladatel
- vydává moderní obranu
Josef Dobrovský (1753-1829)
- významný český jazykovědec, historik, matematik, …
- uměl 12 cizích jazyků
- Jezuitský kněz
- měl české rodiče, ale doma mluvili německy
- česky se naučil až na gymnáziu
- studoval v Praze
- poté se stal vychovatelem v rodině Nosticů
- s hrabětem Nosticem hodně cestoval
- zakladatel slavistiky (= věda o Slovanech) a bohemistiky
- psal svá vědecká díla německy nebo latinsky
- nevěřil budoucnosti češtiny
- poté se stal vychovatelem v rodině Nosticů
Dějiny české řeči a literatury
- psáno německy
- historický vývoj češtiny, zahrnul i literární památky
- nejvýše hodnotí Veleslavínské období
Zevrubná mluvnice jazyka českého
- německy
- ustanovil určitá pravidla (ustálil jazykovou normu)
Česká prozodie
- není příliš rozsáhlé
- prozodie
- zkoumá zvukovou stránku jazyka (rytmus, verše)
- časomíra
- dokázal, že časomíra je pro češtinu nevhodná, protože je pro ni typické střídání přízvučných a nepřízvučných slabik
Základy jazyka staroslověnského
Německo-český slovník
Věda
- velký rozvoj vědy
- vznikají vědecké kroužky
- v Praze vzniká kroužek Soukromá společnost nauk (dnešní AVČR)
- sdružení vědců z různých vědních oborů
- vznikají muzea
- v r. 1818 vzniklo Vlastenecké muzeum (dnes Národní muzeum)
Gelasius Dobner
- zabýval se českou historií
- zhodnotil Hájkovu kroniku českou (kriticky)
Josef Dobrovský
⇐ viz
F. M. Pelcl
- pokračoval v Dobnerově díle
- profesor češtiny a literatury na Pražské univerzitě
Žurnalistika
- založil své vlastní noviny „Krameriovy vlastenecké listy” (90. léta 18. stol)
- snažil se v nich šířit obrozenecký program mezi ostatní občany
- zprávy ze světa, domova, ekonomika, kultura, recenze divadelních her, knih …
- založil vydavatelství Česká expedice (první ryze české nakladatelství)
- zaměřil se na lidového čtenáře
- vydával starší knížky, které by čtenáře bavily
- knihy lidového čtení, cestopisy, rytířské romány
Divadlo
- velký význam, přístupné i pro méně vzdělané obyvatelstvo
- stálá divadla neexistovala, první stálé divadlo bylo Divadlo v Kotcích
- zahraniční tvorba v původních jazycích
- hrála se zde první česká hra – přeložena z němčiny
- Nosticovo divadlo (1783)
- večer německá představení pro vyšší vrstvy
- odpoledne česká představení
- Mozart zde dirigoval Figarovu svatbu
- ve Vídni propadla, v Praze se líbila
- uvedl zde pak Dona Jovaniho (napsán pro Pražany)
- České stavy odkoupily divadlo od Nosticů
- přejmenováno na stavovské (1799)
- ve Vídni propadla, v Praze se líbila
- Bouda (Vlastenecké divadlo)
- prkenná budova na konci koňského trhu (Václavák)
- ryze české hry (frašky, historické hry, rytířské hry)
- nižší kvalita her
- málo autorů, navíc nebyli zběhlí v psaní
- Václav Thán
- snažil se psát historické hry (Břetislav a Jitka)
- Karel Ignác Thán
- překladatel z němčiny a angličtiny
- Prokop Šedivý
- frašky
- Antonín Josef Zíma
- historické hry (Oldřich a Božena)
- vydrželo jen 3 roky
- muselo skončit z finančních důvodů
- Václav Thán
- málo autorů, navíc nebyli zběhlí v psaní
- U Hybernů
- hrálo se zde ve velkém sále
- po krachu Boudy
- hrálo se zde ve velkém sále
Poezie
- ze začátku špatná kvalita, postupný vývoj
Václav Thán
Almanach Básně v řeči vázané
- básně starších autorů
- překlady cizojazyčných básní
- původní básně českých autorů (Anakreónská poezie – víno, ženy, zpěv)
Antonín Josef Puchmajer
- vydal 2 almanachy (1795)
- sbor básní a zpěvů
- nové básně
- psal hlavně ódy (Jan Žižka, český jazyk) a bajky (objevují se v almanaších)
- Etapa Národního obrození (1800-1830)
- Cílem i této etapy byla kultivace jazyka, hlavně odborného názvosloví
- Snaha o náročnost literárních výtvorů
- důkaz, že se čeština vyrovná vyspělým jazykům
- Preromantismus
- citovost, návrat k přírodě a slavné minulosti
- lidová poezie
Josef Jungmann (1783-1847)
- vůdčí osobnost 2. etapy národního obrození
- jazykovědec, literární vědec, překladatel (přeložil Ztracený ráj – J. Milton)
- pocházel ze skromných poměrů (otec švec)
- studoval v Praze filosofii
- první profesor češtiny v Čechách a na Moravě
- později rektor Pražské univerzity
- výborný organizátor
- velký propagátor češtiny, psal česky
- chtěl dokázat, že čeština zvládne i náročné texty
- položil základy novodobé češtiny
Slovesnost
- učebnice pro SŠ, teorie literatury, slohu + čítanka
Česko – německý slovník
- 5 – dílný, významný pro vývoj češtiny
- Zdroje:
- stará i soudobá česká literatura
- lidový jazyk, jiné slovanské jazyky
- sám vytvářel novotvary
- spolupráce s Janem Preslem a J. A. Purkyně
- odborné názvosloví
Rukopisy
- spor o pravost rukopisů Královédvorského a Zelenohorského
- Preromantismus
- návrat k slavné minulosti (Beowulf, Roland, Cid)
- Češi žádný epos neměli, i když věřili, že něco takového u nás musí existovat
Královédvorský rukopis
- 1817 byl objeven ve zlomcích ve Dvoře Králové
- 6 epických, 6 lyrických, 2 lyricko-epické balady
- rytíř Čestmír (smyšlený), historické postavy (kníže Oldřich)
Zelenohorský rukopis
- 1818 byl anonymně doručen jednomu šlechtici
- údajně pochází z 9. stol
- obsahuje zlomek básně o Libušině soudu
- Dobrovský napadl styl
- Připadal mu příliš idealistický na Středověk)
- za autora označil Václava Hanku, který na něm zřejmě pracoval s Josefem Lindou
- Šafařík a Palacký ostře vystoupili vůči Dobrovskému
- věřili v jeho pravost
- V 80. letech 20. století rukopisy znovu zkoumali (Gebauer, Goll, TGM)
- Gebauer zkoumal jazyk
- Goll historickou stránku
- našli hodně důkazů o jejich nepravosti
- byli považováni za vlastizrádce
- posílení národního uvědomění
František Palacký (1798-1876)
- historik
- austroslavismus
- federalizace rakouské monarchie
- 8 národnostních celků z toho jeden Československý
- dobrý organizátor veřejného dění
- založil „Časopis českého muzea“
- Pavel Josef Šafařík
- Palackého spolupracovník
- federalizace rakouské monarchie
Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě
- nejprve německy, pak až česky
- vrcholné dílo českého dějepisectví
- od počátku národních dějin až do r. 1526 (nástup Habsburků na trůn)
- tím se chránil před Vídeňskou vládou
- jde o vztahy mezi Čechy a Němci
- jako nejvýznamnější část národních dějin vidí Husitství
Slovanské sounáležitosti
- základní dílo slovanské prehistorie
- dějiny Slovanů do konce 1. tisíciletí
- chtěl dokázat, že Slované se podíleli na kulturním vývoji
Ján Kollár (1793-1852)
- Slovák, ale psal česky
- protestantský kněz
- myšlenka slovanské vzájemnosti
- spolupráce Slovanů, pod vedením Ruska
Slávy dcera
- básnická skladba
- vychází z Danteho Božské komedie
- láska k ženě a národu
- slovanská mytologie
- putuje po slovanské pravlasti
- bohyně Mína (Slovanská bohyně slávy)
- doprovází jej
- obraz ideální ženy (symbol budoucnosti Slovanů)
- Mílek (Bůh lásky)
- Také ho doprovází
- 5 zpěvů a předzpěv (elegie = žalozpěv)
- porovnává slavnou slovanskou minulost s přítomností
- žijeme v rukou Němců
- věří v lepší budoucnost
- jednotlivé části jsou nazvány podle řek, kde žili Slované (Labe, Rýn)
- Léthé = slovanský ráj
- žijeme v rukou Němců
- bohyně Mína (Slovanská bohyně slávy)
- putuje po slovanské pravlasti
Acheon = slovanské peklo
- vystupuje bohyně Sláva
- stěžuje si na křivdy, které utrpěly Slované
- pověří Mílka, aby vytvořil bohyni Mínu
- Mína má ukončit utrpení Slovanů
- navštěvují Říp, Vyšehrad, Bílou horu…
- potkávají slavné osobnosti
- Newton, Schiller, Goethe, ale i Dobrovského a Václava Hanka
- náročné na porozumění
- předzpěv je psán časomírou
- verš, založený na střídání dlouhých a krátkých slabik podle určitého schématu
- samotné zpěvy jsou psány přízvučným veršem
- předzpěv je psán časomírou
- v jeho době velmi oblíbené
- Mína má ukončit utrpení Slovanů
- pověří Mílka, aby vytvořil bohyni Mínu
- stěžuje si na křivdy, které utrpěly Slované
Václav Kliment Klicpera (1782-1859)
- rozvíjel české drama
- Chtěl vzdělávat a vychovávat pomocí divadla
- napsal přes 50 her
- historické hry (nejprve vážné, potom si z témat utahuje), komedie, frašky
- rytířské romány
- častě pohádkové motivy
- témata: lakota, povýšenost, nafoukanost, vlastenčení, …
- často používá převleky tzv. kuklení
- zakladatel moderního divadla
Divotvorný klobouk
- lidová veselohra (navíc výchovná)
- dva studenti (Strnad a Křepelka)
- vysedávají v hospodě, ale nemají na útratu
- hostinský řekne, že už na dluh nenaleje
- snaží se boháči, lakotnému strýci namluvit, že klobouk, dědictví po Křepelkově strýci, je kouzelný
- namluví mu, že ten, kdo ho má na hlavě, nemusí platit útratu
- boháč si ho koupí, oni poplatí dluhy
- strýc prokoukne podvod, uvědomí si, že byl lakomý a nechal to být
- namluví mu, že ten, kdo ho má na hlavě, nemusí platit útratu
Rohovín Čtverrohý
- Rohovín je ranhojič
- putuje se třemi malíři
- kazí jim zakázky, protože si z nich utahuje
- chtějí se mu pomstít
- vsadí se o 100 dukátů, že ho s tímhle jménem nepustí do města
- malíři postupně vchází do města (pod jmény Jednorohý, Dvojrohý, Třírohý)
- když tam pak přišel, zavřeli ho za zesměšňování strážného
- nakonec se za něj zaručili, navíc dostali 100 dukátů
- kazí jim zakázky, protože si z nich utahuje
- putuje se třemi malíři
Hadrián z Římsů
- šlechtic, ale zesměšňuje středověký ideál (svět statečných rytířů)
- paroduje i své starší hry
- často využívá kuklení
- převleky, záměna osob – vydávají se za někoho jiného
- vystupují zde dva falešní Hadriáni (působí přesvědčivěji než ten pravý)
- skutečný je postarší, churavý, a ani není statečný
- považují ho za podvodníka
- Konflikt staré generace (rytíři← neměnná pravidla) a mladé (snaží se vzepřít feudálním zvykům)
- rytířské ctnosti nemusí mít jen šlechtici (Hadrián je nemá, i když je šlechtic)
- prostý chlapec může mít charakter rytíře (v knize takový chlapec vystupuje)
- princip společenské rovnosti
- skutečný je postarší, churavý, a ani není statečný
Matěj Kopecký (1775-1847)
- proslulý loutkář
- měl sbírku marionet (velké dřevěné loutky na provázcích)
- objížděl venkov s divadlem nejen pro děti
- tamní obyvatelé neměli možnost navštěvovat divadlo
- inscenoval vlastenecké hry (upravené pro loutky)
- např. Oldřich a Božena
- jeho potomci se také věnovali loutkářství
Poezie
František Ladislav Čělakovský (1799- 1852)
- z chudé rodiny (otec tesař)
- nadaný student, studoval filosofii v Praze
- přistižen, při četbě zakázané Husovy postily
- vyhozen z univerzity¨
- žil v chudobě
- obdivoval Josefa Jungmanna
- byli přáteli
- zajímal se o slovanské jazyky a slovanský folklór (ústní lidová slovesnost)
- sbíral písně, básně, říkadla, přísloví
- vydával je
- snažil se o tvorbu podobnou té folklórní
- ohlasová poezie
- vzorem je ústní lidová slovesnost
- napodobení jak formy, tak obsahu
- inspiroval se bylinami (písně bohatýrů)
- napodobování ruské folklórní literatury
- ohlasová poezie
- sbíral písně, básně, říkadla, přísloví
- přistižen, při četbě zakázané Husovy postily
Ohlas písní ruských
- obrací se k největší slovanské zemi – Rusku
- nápodoba hrdinské epiky (Byliny)
- vystupují zde bohatýři (Ilja Muromec, Čurila Plenkovič), vytvořil bohatýra Ilju Volžanina
- hrdinové, nadlidská síla, obrana vůči cizím národům
- oslavení národa ruského pro vítězství nad Napoleonem
- 26 epických básní
- popisuje různé druhy lásky
- milenecká
- mateřská (podporují své syny hrdiny)
- popisuje přírodu (obrovské stepi, lesy, řeky)
- Jazyk
- inverze slovosledu např. Muromec bohatýr
- ustálené výrazy (kalená střela, dobrý mládenec)
- rusismy (ruská slova napsaná latinkou)
- hrdinové, nadlidská síla, obrana vůči cizím národům
Ohlas písní českých (1839)
- soubor básní
- trvalo mu to 10 let, chtěl, aby to bylo kvalitní
- uvedl předmluvou
- srovnává obě své sbírky
- zaobírá se rozdílem mezi duchem ruské a české poezie
- popis české přírody je skromnější
- více lyrických než epických básní (kratší básně)
- inspiroval se českou lidovou písní
- básnická sbírka s různými náměty
- Satirické básně
- kritizuje měšťany a šlechtu
- součást je píseň „Pocestný”
- připomíná „Obušku z pytle ven“
- první významná umělá balada
- srovnává obě své sbírky
Toman a lesní panna
- lyricko-epická báseň s pohádkovými prvky
- Toman má milou, žijící daleko
- vydává se za ní o svatojánský večer
- sestra ho varuje před nečistými silami v lese
- když dorazí za svou milou, zrovna se uvnitř slaví její zásnuby s někým jiným
- ona pošla sestru, ať mu řekne, že je konec
- při cestě zpět zapomene na radu sestry a jede nebezpečnými místy
- potká lesní pannu (divoženku) na jelenovi
- svede ho, chce ho zabít
- navede ho do rokle, zabije ho
- jeho kůň se vrátí za sestrou, ta vytuší, že jí neuposlechl
- téma vášnivé lásky
- nechal se ovládnout vášněmi, zahleděl se do ní, nechal se svést a spadl do rokle
- přírodní živly (lesní panna)
- neuposlechl sestřiny rady
- zaplatil životem
- pravidelný rým, srozumitelné
- svede ho, chce ho zabít
- Etapa Národního Obrození (1830-1848)
- spisovná norma jazyka už byla ustálena
- jazyk zachráněn
- národní obrození se stalo celonárodní záležitostí
- těžiště se přesouvá na krásnou literatura – beletrii
- cílem je vychovávat obyvatelstvo
- lidovýchovný charakter literatury
- střet různých společenských skupin
- Biedermeier
- klidný měšťanský život
- na prvním místě rodinné zájmy a zájmy jednotlivých členů rodiny
- Magdaléna Dobromila Rettigová
- autorka kuchařky
- Josef Kajetán Tyl (klidný, nekonfliktní) vs. Karel Hynek Mácha (romantik)
- Končí epocha romantismu, objevují se počátky realismu
- Božena Němcová, Karel Havlíček Borovský
- volání po politických změnách
- Karel Havlíček Borovský vs. Josefu Kajetánu Tylovi
- ve 40. létech 20. století
- spor o podobě vlastenectví
- Magdaléna Dobromila Rettigová
- na prvním místě rodinné zájmy a zájmy jednotlivých členů rodiny
- klidný měšťanský život
- cílem je vychovávat obyvatelstvo
Josef Kajetán Tyl (1808-1856)
- novinář a dramatik
- narodil se v Kutné Hoře
- studoval na gymnáziu v Hradci, kde učil Václav Kliment Klicpera
- začal studovat práva na Pražské univerzitě (nedokončil)
- stal se členem kočovné herecké společnosti
- našel si zde ženu
- pak měl 7 dětí s její sestrou
- děti vychovávala jeho manželka Marie
- nuzný život, snaha najít si práci
- účetní v Praze
- zakladatel divadla na Malé straně (Kajetánské divadélko)
- účinkoval zde i Karel Hynek Mácha a Karel Sabina
- pro vzdělané diváky
- po čtyřech letech zrušeno z finančních důvodů
- působil ve Stavovském divadle jako dramaturg českých her
- miláček národa, lidé ho poznávali
- 1851 byl český soubor rozpuštěn
- redaktor časopisu Kwěty (beletristický časopis)
- organizátor vlasteneckých plesů
- koketoval s politikou
- zvolen poslancem říšského sněmu
- na sklonku života zase kočoval
- zadlužený a nemocný umírá v Plzni
- našel si zde ženu
Dekret kutnohorský
- historická novela
- vrací se do doby Václava IV.
- spor Čechů s cizinci na Pražské univerzitě
- jakými jazyky se bude mluvit
Rozervanec
- inspirace V Máchovi (jeho karikatura)
- dvě postavy
- Karel (vlastenec, díky tomu vše překoná)
- Hynek (romantik, utápí se v sebelítosti, depresích, smutku, východisko smrt)
- polemizuje a odsuzuje Romantismus
Poslední Čech
- pokus o román
- obrací se k české šlechtě
- tvrdí, že právě oni by měli být vůdčími osobnostmi Národního Obrození
- hrabě se považuje za posledního Čecha
- chce svého skeptického syna obrátit k vlastenectví
- povede se
- předmět polemiky mezi ním a K. H. Borovským
- šlechta vůdčí postavy Národního Obrození – Ano či ne?
- chce svého skeptického syna obrátit k vlastenectví
Fidlovačka
- Kde domov můj
- později vybraná národem za hymnu
- velmi oblíbená
- Cechovní slavnost obuvníků v Praze Nuslích
- fidlovačka = nástroj na hlazení kůže
- s hudbou od Františka Škroupa
- divadelní hra
Paličova dcera
- zabývá se sociálním tématikou
- O dívce Rozárce, která slouží v Praze, aby si vydělala
- její otec je alkoholik a šumař (muzikant)
- propil svůj majetek
- utrápí svou ženu k smrti
- Rozárka přijede na matčin pohřeb
- otec ji nutí bohatého ženicha
- ona ho ale odmítne, ví, že otec by peníze propil
- odjíždí zpět do Prahy
- otec zapálí chalupu ve vesnici
- vesničané se hněvají
- Rozárka vinu vezme na sebe, protože chce ochránit otce
- čistý charakter
Strakonický dudák
- dramatická báchorka
- realita se prolíná s nadpřirozenem
- prvky romantismu
- dudák Švanda
- matka víla Rosana, otec obyčejný člověk
- zamiluje se do Dorotky
- její otec nechce, aby si Švandu vzala, protože není bohatý a s nejasným původem
- Švanda se vydává do světa, aby získal uznání a tím pádem i Dorotku
- Švandova matka udělá jeho dudy kouzelnými
- potkává Vocílku
- vychytralý, prospěchářský
- stává se jeho agentem
- Švanda pomalu zapomíná na domov, i na Dorotku
- Když se Švanda nevrací, vydá se ho Dorotka se Švandovým přítelem Kalafunou hledat
- setkají se se Švandou v Arabské zemi u princezny Zuliky
- Nakonec jsou Švanda, Dorotka a Kalafuna uvězněni kvůli Vocílkovi
- Rosana je svými kouzly osvobodí
- je potrestána královnou víl, stává se z ní divoženka
- Všichni se vracejí domů, Dorotka zachrání Švandu před divoženkami
- z Rosany je zase víla
- Švanda si uvědomí své chyby
- Rosana je svými kouzly osvobodí
- vychytralý, prospěchářský
- Vocílka
- negativní postava
- prospěchářský, manipulativní
- Kalafuna
- dobrosrdečný, veselý
- silný vztah k domovu
- Švanda
- jeho charakter se vyvíjí v průběhu
- zpočátku nezkušený a důvěřivý
- propadne moci peněz ⇒ po jistou dobu jim dává přednost před Dorotkou
- nakonec si uvědomí své chyby a polepší se
- Jazyk:
- hovorová řeč
- víly mluví ve verších
- Vocílka hodně cestuje
- používá cizí slova, která komolí nebo je nepoužívá správně
- známka nevzdělanosti
- používá cizí slova, která komolí nebo je nepoužívá správně
Kutnohorští havíři
- první sociální drama v české literatuře
- O vzpouře Havířů
- pod vlivem roku 1848
Krvavé křtiny aneb Drahomíra a její synové
- vrací se až do 10. století
- spor mezi Václavem a Boleslavem
Karel Hynek Mácha (1810-1836)
- jediný český romantik
- zakladatel moderní české poezie
- narodil se v Praze
- původně se jmenoval Ignác Mácha, to se mu ale nelíbilo
- vystudoval filosofii a práva
- zajímal se o literaturu a divadlo
- přátelil se s J. Erbenem, J. K. Tylem a K. Sabinou
- působil v Kajetánském divadélku i ve Stavovském divadle
- plynně mluvil česky i německy
- pokoušel se o dramata
- Lori Šimková
- Máchova milenka
- obyčejná měšťanka
- měli se brát, ale nakonec ho v den svatby pohřbívali
- psal si deníky
- zašifrované zápisky svých erotických zážitků
- zemřel na choleru
- infikoval se, když se napil nakažené vody, když hasil požár
- ještě před svatbou měl syna, který ale zemřel nedlouho po něm
- hodně cestoval (hrady, zříceniny)
- rád se toulal pěšky
- došel až do Itálie
- začal novou básnickou etapu
- Máchovy ostatky byly přeneseny z Litoměřic v předvečer okupace do Prahy
- Lidé nechtěli, aby zůstaly na německé straně
- Poezie:
- lyrická
- reflexivní (úvahová)
- zamýšlí se nad problémy
- zajímala ho otázka lidské existence
- využívá kontrastů (realita × sen)
- marná touha (např. po lásce)
Máj (1836)
- základní dílo moderní české poezie
- lyricko-epická skladba
- Postavy:
- Jarmila
- krásná dívka
- Hynek
- alter ego autora
- Vilém
- bandita, loupežník
- miluje Jarmilu
- Vilém zabije svého otce, protože svedl Jarmilu
- Vilém nevěděl, že to byl jeho otec
- hlavní postavy se během děje nepotkávají
- básník promlouvá ústy postav
- v poslední části vystupuje především Hynek
- děj zasazen do okolí Máchova jezera, hrad Bezděz
- Kompozice:
- Kompozice odpovídá hudební skladbě
- skládá se ze 4 zpěvů
- 2 intermezza („mezizpěvy“)
- mají dovysvětlit a zpomalit děj
- Jarmila
- Zpěv
- lyrický popis májové přírody
- připlouvá loďka s poslem, na skále (břehu) čeká Jarmila
- posel sděluje Jarmile, že je Vilém ve vězení a čeká na popravu
- Jarmila je zoufalá
- spáchá sebevraždu skokem do jezera
- Zpěv
- Vilém je ve vězení
- čeká na zítřejší popravu
- reflexivní lyrika
- úvahy, co se stane po smrti
- myšlenka, že po smrti už není nic dalšího, jen prázdnota
- vzpomíná na dětství a svobodný život loupežníka
- úvahy, co se stane po smrti
- Intermezzo
- rozvolnění děje
- popisy přírodní krajiny
- nadpřirozeno
- duchové čekající na Vilémovu smrt
- myšlenka posmrtného splynutí člověka s přírodou
- Zpěv
- ráno popravy
- loučí se s pozemským životem a krajinou
- Intermezzo
- Loupežníci truchlí nad ztrátou Viléma
- Zpěv
- po létech se Hynek (básník) vrací na místa, kde se příběh odehrál
- Pocity z příběhu jsou alegorií jeho skutečného pocitu
- Bytostně romantická báseň
- děj minimální, převažují lyrické pasáže
- úvahy postav (Viléma, Hynka)
- Poetika založena na kontrastech
- krásná příroda x nedobrý život
- v době vydání byla velmi kritizována
- vytýkali mu subjektivitu a Čelakovský navíc to, že se v knize nezabýval vlastenectvím
- bourání měšťanské idyly
- boření dogmat (po smrti už nic není)
- neodsuzuje Viléma (Loupežník ← nevyjadřuje nesouhlas)
- podle některých kopíroval Byrona
- jeho současná generace ho nepochopila, až ty pozdější
- Prvky romantismu
- subjektivita (postaveno na jedinci)
- vyznával tvůrčí svobodu
- vnitřní rozervanost
- Loupežník Vilém je vyděděnec společnosti
- Kontrast
- Lidská společnost, kterou nemá rád (chaos, neklid)
vs
- Příroda, dokonalá a klidná
- marná vzpoura jedince ve společnosti
Kat
- původně chtěl napsat čtyři díly
- napsal jen první – Křivoklát
- měly se jmenovat podle hradů
- historická témata, doba Václava IV.
Cikáni
- román
- stejný námět, jako u Máje
- hlavní hrdina je kočovný cikán
Obrazy ze života mého
- chtěl to pojmout, jako sbírku povídek, ale dokončil jen dvě
Večer na Bezdězu
- cestopis
- lyrická próza
Marinka
- romantická povídka s lyrickými prvky
- autor zde vystupuje, prochází se po Kanálské zahradě na Vinohradech
- všímá si ošuntělého člověka
- podle oblečení usoudil, že se jedná o zchudlého boháče
- Člověk mu předává dopis od své nemocné dcery Marinky
- Marinka má tuberkulózu, obdivuje autora a v dopise ho žádá, aby za ní přišel, protože by ho chtěla alespoň jednou vidět
- Marinka, její otec a jeho manželka bydlí v ulici Na Františku (chudinská čtvrt)
- macecha (obyčejná a sprostá žena) je na Marinku zlá
- všímá si ošuntělého člověka
- Marinka
- ideál krásy, ale nemocná (kontrast)
- měla klavír (v dobře situovaných rodinách) a uměla hrát
- autor se postupně dozvídá jejich příběh (bohatí → zchudli)
- platonické láska
- Mácha musí odjed, vrátí se až na Marinčin pohřeb
- Marinčin otec spáchá sebevraždu – skočil do Vltavy
- Jazyk:
- Postaveno na kontrastech (sen x skutečnost)
- Popis prostředí
- krása dívky kontra ošklivost prostředí, ve kterém žije
- tragická láska
- kompozice opery
- promyšlená kompozice
- sběratel ústní lidové slovesnosti
- novinář, básník
- narodil se v Podkrkonoší v chudé venkovské rodině
- zemřelo mu spoustu sourozenců (špatné podmínky)
- jeho otec pocházel z písmácké rodiny
- rodiče ho, i přes špatnou finanční situaci, poslali na gymnáziu v Hradci Králové
- Vysokou školu vystudoval v Praze (právo a filosofie)
- přátelil se s Františkem Palackým
- ten mu často finančně vypomáhal
- sekretář Národního muzea, archivář města Prahy
- místo sekretáře mu sehnal Palacký, který zde také trávil dost času
- uživit rodinu pro něj bylo těžké
- introvert
- věnoval se psané formě tvorbě, nepřednášel
- pracovitý
- nerad se míchal do politiky
- jeho hrdinové se nebouří a přijímají svůj osud
- zaměřoval se na pohádky
- chodil po venkově, naslouchal lidem, zapisoval námět a více ho rozpracoval
- zapisoval i písničky (společně s nápěvy, nejen text) a říkadla
- zajímal se o slovanskou slovesnost
- vidí v ní základní hodnotu našeho národa
Prostonárodní písně a říkadla
- písně rozčlenit do skupin podle etap lidského života a koloběhu ročních období
Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních
- pohádky slovanských národů, nejen české
České pohádky
- vyšly až po jeho smrti (1905)
- Pohádky
- Dlouhý široký a bystrozraký
- Tři zlaté vlasy děda vševěda
- Pták ohnivák
- Liška Ryšavá
- Zlatovláska
Kytice (z pověstí národních)
- básnická sbírka 13 ti balad
- promyšlená kompozice
- zrcadlová
- první a poslední balady (7. balada je jako zrcadlo) s podobným námětem
- odehrává se na venkově v bezčasí (neurčitá doba)
- zabývá se mezi lidskými vztahy (matka a dítě), vinou a trestem (často neadekvátním)
- konflikty vznikají kvůli narušení řádu | podle Erbena
- bezmoc člověka vůči přírodním, nadpřirozeným silám
- inspirace v bájích
- Jazyk:
- Mnoho básnických prostředků, typických pro lidovou poezii
- umělecké prostředky (metafora, personifikace , epiteta – básnické přívlastky)
- Styl:
- lidová balada, pohádka (Zlatý kolovrat)
- pohanská mytologie (Polednice)
- místní lidové pověsti (Poklad)
- barokně romantická báseň (Záhořovo lože)
- dramatičnost, dějový spád
- romantické prvky
- líčení přírody
- hřbitovy, nadpřirozené bytosti
- apeloval na čtenáře, aby byli mravní
- důraz na mravní hodnoty
- zvukomalba, pravidelný rým
- zrcadlová
a) Kytice – Věštkyně
Kytice
- zemřela matka, děti chodí k jejímu hrobu
- alegorie: matka = vlast, děti = vlastenci/občané
- matka k nim promlouvá vůní mateřídoušky (dech matky)
Věštkyně
- naděje pro národ, prorokuje růžovou budoucnost
- víra v nezaniknutí státu, optimismus
- na konci sbírky
b) Polednice – Vodník
- výskyt nadpřirozených bytostí
- vztah matky a dítěte
Polednice
- matka vaří oběd a její dítě nepřestane křičet, nechce si hrát
- okřikuje ho, a když neposlechlo, vyhrožuje Polednicí
- když opravdu přijde, matka se dítě snaží ochránit
- tiskne ho tak silně, až ho udusí
Vodník
- zdvojený vztah matka, dítě (silné vztahy)
- matka varuje dceru, ať nechodí k jezeru (měla zlý sen, navíc je pátek 13.)
- dcera neuposlechne (podle Erbenovy logiky, musí být potrestaná)
- vodník ji stáhne pod hladinu
- dcera žije pod vodou společně s ním
- narodí se jí malý vodníček
- pod vodou je smutný svět
- stýská se jí po matce
- přesvědčí vodníka, ať jí pustí, ten jí ale nevěří a jako zástavu si nechá dítě
- když přijde čas na návrat, matka ji nepustí
- Vodníkovi dojde trpělivost a dítě před jejím prahem zabil
c) Poklad – Dceřina kletba
- založeny na lidových pověstech
Poklad
- na velký patek (Velikonoce) se otevírají skály
- matka s dítětem spěchá do kostela
- narazí na skály, vejde do ní a chlapečka vevnitř položí, dá mu penízky na hraní
- postupně vynáší víc a víc věcí a odnáší je domů
- skála se pomalu zavírá
- přijde o dítě i o poklad, ten se totiž proměnil v listí, jakmile se skály zavřely
- matka si uvědomí, že díky mamonu přišla o dítě, modlí se za něj
- příští rok se skály otevřely znovu a dítě tam našla
- poučila se
Dceřina kletba
- Báseň je dialogem matky a dcery
- Matka se diví, proč je dcera nešťastná
- Dcera zabila své nemanželské dítě
- Matka svou dceru zanedbávala, neposkytla jí výchovu, nedala jí hranice
- Matku dost tvrdě proklíná, těsně před svou smrtí
- Gradace
Svatební košile
- mladá dívka čeká na svého milého, až se vrátí z války
- slíbil jí, že až ušije svatební košile a vykvete routa, vrátí se
- to vše měla už dávno hotové a její milý stále nikde
- modlila se za jeho návrat a přitom se rouhá
- „ milého z ciziny mi vrať, aneb můj život náhle zkrať”
- milý opravdu přijde
- vydávají se spolu na cestu
- bere s sebou i knížky modlicí a růženec
- nutí ji, aby se zbavovala náboženských motivů, pokaždé když to udělá, zrychlí se v letu
- nakonec jí zůstaly jen ty košile
- zastaví se u hřbitova, jeho dům
- vše jí dojde
- její milý je mrtvý
- utíká do hřbitovní márnice, kde se chce před ním schovat, zamyká
- její milý (teď už asi ani ne) vyzívá umrlce, aby mu otevřel
- pokaždé, když se pomodlí, zase ho uklidní
- když už to pro ni nevypadá dobře, vysvitne slunce a všechny přízraky se stáhnou
- splní se i druhá část jejího modlitby
- zestárne
- po celém hřbitově jsou rozházené rozdrásané košile
„Dobře ses, panno, radila, na boha že jsi myslila, a druha zlého odbyla! Bys byla jinak jednala, zle by si byla skonala: tvé tělo bílé, spanilé, bylo by co ty košile!“
- autor vidí spásu v modlitbě
Zlatý kolovrat
- pohádkový námět (číslo 3, kouzelné věci, dobro vítězí nad zlem, …)
- mladý král při lovu najde domek, má žízeň, chce se napít
- vodu mu přinese krásná Dornička
- okamžitě se zamiloval, chce si ji vzít
- Dornička má nevlastní sestru, která je od ní fyzicky k nerozeznání, ovšem povahově je jejím opakem (zlá, závistivá, falešná, chamtivá)
- Dorničku zabily, odsekly končetiny a vydloubly oči (to vše si nechaly)
- Sestra se za ní vydává a krále si vezme sama
- Král musí odjet a poručí ji příst nit (ona to ale neumí, ale Dorničku uměla upříst tu nejtenčí)
- Pod okny se jí opakovaně objevuje stařec s pomocníkem, prodávající části kolovratu výměnou za ruce, nohy a oči
- Stařec Dorničku oživí za pomoci živé vody
- Kolovrat prozradí zlou sestru, král ji i její matku potrestá tak, jak oni učinili Dorničce
- vodu mu přinese krásná Dornička
Štědrý večer
- děj se odehrává v zimě
- založeno na pohanské pověře, která praví, že když neprovdané dívky vysekají díru do zamrzlého rybníku, uvidí, co je čeká příští rok
- Marie a Hana se to rozhodnout vyzkoušet
- Hana vidí svého milého, a jak si ho vezme
- Marie vidí rakev, černou, kříže a dojde jí, že zemře
- po roce se dozvíme, že se věštba vyplnila
- Před Vánocemi mladé neprovdané dívky předou len
- konstatují, že je jich o dvě méně
Holoubek
- Od hřbitova jde mladá vdova, potkává švarného pána na koni
- zanedlouho se vezmou
- chvíli je opravdu šťastná, ale po čase si začne stěžovat na nespavost a na to, že neustále slýchává holubí vrkání
- vyjde najevo, že její manžel nezemřel sám od sebe
- otrávila ho
- holoubek je alegorií jejího hlodavého svědomí
- neunese jeho tíhu, utopí se skokem do řeky
Záhořovo lože
- poutník se vydává do pekla, chce vidět, jaké to tam je
- narazí na obra Záhoře, velkého hříšníka (tyranizuje ostatní)
- nechá ho jít, protože ho zajímá, jak peklo vypadá
- ví, že tam skončí
- poutník se vrací a vypráví, že tam mají mučivý nástroj, pojmenovaný po největším hříšníkovi
- Záhořovo lože
- Záhoř 90 let činí pokání
- Poutník se jako stařičký člověk vrací a nachází Záhoře klidného a obrostlého mechem
Lilie
- král najde krásnou lilii a rozhodne se jí vzít domů
- lilie ožívá, stává se z ní krásná dívka
- rozhodne se, že si ji vezme za ženu (člověkem je pouze za pološera)
- postavil zdi, které ji chrání před sluncem
- narodí se jim dítě
- musí odjet, Lilii nechá se svou matkou, která ji ale nenávidí
- králova matka nechá strhnout zdi, které ji chrání
- to zabije ji, i její dítě
- když se král vrátí, najde místo ženy a dítěte jen zvadlou lilii
- král přeje matce brzkou smrt
- Etapa Národního Obrození (1850s)
- upevnění absolutismu
- posílení cenzury
- romantismus střídá realismus
Karel Havlíček Borovský (1821-1856)
- zakladatel politické novinařiny, satirik
- narodil se v Borové u Přibyslavi do slušné rodiny
- nezabýval se sociálními otázkami
- studoval v Německém Brodě (pozdější Havlíčkův Brod)
- Vysokou školu studoval v Praze
- chtěl se stát knězem, ale ze semináře byl vyloučen, protože mu vadila konzervativnost církve
- katolickou církev a jezuity kritizoval celý život
- byla mu nabídnuta možnost stát se vychovatelem v Rusku
- líbilo se mu tam, ale postupem času zjistil, že myšlenka Všeslovanské vzájemnosti je hloupá
- zaostalé Rusko nemůže vést národní boj
- po návratu do Prahy si hledal práci, aby mohl psát
- stal se redaktorem pražských novin (Palacký jej doporučil)
- Pražské noviny
- novinová příloha „Česká včela“, kde publikoval literární kritiku na Tylova Posledního Čecha
- objektivně jeho knihu rozcupoval
- předkládá nový pohled na vlastenectví
- kritizoval společnost, že o vlastenectví jen mluví, ale nekoná
- je třeba soustavná drobná práce pro vlast, kde se po delší době výsledky projeví (požadavek na zvýšení úrovně literatury)
- kritizoval nerealistické prostředí, nedůvěryhodnost postav a přílišnou schematičnost
- podle něj by literatura měla být odrazem reality (skutečnosti)
- vůči Tylovi to byla kritika krutá a velice překvapivá pro Tylovy přívržence
- předkládá nový pohled na vlastenectví
- objektivně jeho knihu rozcupoval
- novinová příloha „Česká včela“, kde publikoval literární kritiku na Tylova Posledního Čecha
- Pražské noviny
- stal se redaktorem pražských novin (Palacký jej doporučil)
- Vysokou školu studoval v Praze
- liberál
- zastával stanovisko liberální demokracie střední vrstvy
- prosazování austroslavismu
- 1848 založil Národní noviny (politické noviny)
- satirická novinová příloha Šotek
- po 2 letech byly zakázány (bachovský absolutismus)
- dostal zákaz činnosti v Praze
- v Kutné Hoře r. 1850 založil Časopis Slovan (jediné opoziční periodikum)
- vymýšlel jej i publikoval sám
- hájil demokratické myšlenky
- kritika Alexandra Bacha (vláda) a církve
- internován v Brixenu (unesen a v noci převezen)
- pobýval zde 4 roky
- po fyzické stránce mu zdejší prostředí prospívalo (Brixen = lázeňské město)
- mohl zde mít manželku a dceru
- trpěl po psychické stránce, protože se nemohl věnovat psaní
- vrátil se do úplně jiné Prahy, poměry byly tvrdé
- bývalí přátelé se mu vyhýbali (když ho mi děti přecházeli na druhou stranu)
- ubíjelo ho to
- zemřel na tuberkulózu ve 35 letech (jeho manželka zemřela dříve rovněž na tuberkulózu)
- na pohřbu položila Božena Němcová trnovou korunu na jeho rakev (Kristův symbol mučedníka)
- bývalí přátelé se mu vyhýbali (když ho mi děti přecházeli na druhou stranu)
- Charakteristika tvorby
- kritičnost, smysl pro realitu
- ve svých dílech vznášel různé požadavky (demokratické, národní)
- jeho básně vyznívají radikálně a bojovně
- kritizoval myšlenku slovanské vzájemnosti (považoval ji za zastaralou)
- Žurnalistika
- věnoval se polemice (satiričnost)
- epigramy (později vydávány souborně)
- kratičké satirické básně s pointou
- rozdělil je do pěti skupin podle příjemce
- církev, král, vlast, múzy (umění), svět
- vyhovovala mu jejich pohotovost
- úderné – silný dopad na čtenáře; snadně pochopitelné
- objektivní kritika
Obrazy z Rus
- cestopisné čtrty
- analyzuje ruskou společnost, jednotlivé společenské vrstvy, kritika
Tři satirické skladby
Tyrolské elegie
- stýská si po rodné zemi
- popisuje své zatčení a deportaci do Brixenu, včetně cesty
- částečně ironické, sžíravé ironie (sarkasmus)
- kritizuje zvůli rakouské (vídeňské) vlády
- zdůrazňuje pohrdání (výsměch) r. vládě
Křest sv. Vladimíra
- inspirace
- Nestorův letopis
- středověká literární památka, o tom jak do Ruska přichází křesťanství
- Hlavní postavy
- car Vladimír (později svatý)
- Perun (staroslovanský bůh hromu)
- spousta lidských, negativních vlastností (působí komicky)
- odporuje představě všemohoucího Boha
- car pošle k Perunovi posly, kteří mu mají vyřídit, že car chce, ať mu na svátek zahřměje
- vzbouří se proti carovi (car myslí, že by mu měl být poddaným, i když je bůh)
- car nařídí utopit Peruna v Dněpru
- ve skutečnosti pravděpodobně jen symbolicky hodili dřevěnou sošku Peruna do vody
- nemají boha a vypisují konkurz na nového (autor se tomu vysmívá)
- chtěl popsat vztah mezi bohem a panovníkem (důležité)
- používá drsný humor
- vyjadřuje kritický názor na vládu a církev
- bůh byl na panovníkovi zcela závislý
- odsuzuje absolutismus a despotismus
- car nařídí utopit Peruna v Dněpru
- Nestorův letopis
Král Lávra
- přátelštější satyra (veršovaná pohádka, inspirovaná Irskem)
- Lávra je irský král
- celkem dobrý panovník
- nechával se stříhat a holit jen jednou ročně (holiče pak nechal zabít)
- poddaným to bylo divné, ale přivykli tomu
- holiči se kvůli jejich malému počtu vzbouřit nemohou
- vždy losují o to, kdo bude krále stříhat
- tentokrát tento úkol připadne Kukulínovi
- Kukulínova matka srdce libně oroduje za synův život
- král souhlasí, že ho nezabije, ale musí slíbit, že neřekne, co viděl
- ukáže se, že král má oslí uši (znak omezenosti), který schovává pod dlouhými vlasy a vousy
- Kukulín to potřebuje někomu říct
- Matka, aniž by to tajemství věděla, mu poradí, ať zajde za moudrým starcem
- ten mu poradí, ať se svěří vrbě
- udělá to a uleví se mu
- okolo vrby jdou čeští muzikanti
- basistovi chybí kolíček na basu, vyrobí si jej z oné vrby
- muzikanti shodou okolností vystupují před králem Lávrou
- během hry basa začne zpívat o oslích uších krále
- všude se to rozkřikne
- Kukulínovi se naštěstí nic nestane, protože se králi vlastně uleví
- povyk se usadí a lidé si zvyknou, že mají osla za krále
- irská tématika nebyla náhodná
- Irové byli s Angličany v podobné situaci, jako my s Rakušany
- ten mu poradí, ať se svěří vrbě
- Matka, aniž by to tajemství věděla, mu poradí, ať zajde za moudrým starcem
- vždy losují o to, kdo bude krále stříhat
- aktualizace látky k době
- autor počeštil irská jména
- někdy označováno, jako veselá balada (protipól→ balady jsou smutné)
- lid zobrazuje, jako pasivní
- oslí uši jsou nakonec povýšeny na symbol monarchie
- mít oslí uši se stává výsadou privilegovaných
- popravení holiči jsou alegorií Havlíčka
- chtěl jen zlepšit monarchii, prosadit Slovanům větší práva
- Rakouskou monarchii podporoval
- ať dělají, co dělají, nikdy se nezavděčí
Božena Němcová (1820/1817 – 1862)
- literární pseudonym (Barbora Panklová)
- údajně nemanželskou dcerou šlechtice, odložena k Panklovým
- její otec sloužil kněžně
- dobrý vztah s otcem, ne tak dobrý s matkou
- ve 13 letech byla poslána na výchovu na zámek, aby si osvojila panské způsoby
- díky tamní knihovně se začala zajímat o literaturu
- velice krásná
- matka ji chtěla rychle provdat
- vybrala jí Josefa Němce (bouřlivé manželství)
- Josef Němec
- státní zaměstnanec
- kvůli jeho vlastenecké činnosti se museli často stěhovat
- státem nařízeno
- Praktický člověk, Němcová chtěla, aby se děti věnovaly tomu, co je baví, což on nepodporoval
- Nehospodárná, co dostala, nerozvážně utratila nebo rozdala
- Neobvyklé názory
- Nezávislost, žádná domácí puťka
- Časté milostné aféry (když byl Němec pryč, ale netajila se tím)
- Žili v chudých poměrech
- Neměli co jíst, bydleli v nuzných poměrech
- Zemřela ve 42 letech, vypadajíc jako stařena
- Sbírala lidové pohádky
- při stěhování sbírala ústní lidovou slovesnost
- I na Slovensku
- Přetvářela náměty a kultivovala je
- při stěhování sbírala ústní lidovou slovesnost
- matka ji chtěla rychle provdat
Národní báchorky pověsti
- Chytrá horákyně
- O Smolíčkovi
- Čert a Káča
- Slovenské pohádky a pověsti
- Sůl nad zlato
- O slunečníku, měsíčníku a větrníku
- V jejích pohádkách dobro vždy vítězí a zlo je potrestáno
- Typické lidské vlastnosti nižších vrstev zachycovala ve svých pohádkách
Národopisné črty
- Zachycovala životní styl své doby
- Obrázky z okolí domažlického
Povídky
Divá Bára
- Vesnické prostředí
- Bára
- jiná než ostatní dívky v jejím okolí (romantická postava)
- Snědá, umí plavat, neohrožená, dobré srdce
- Pověra, že je dítě Polednice, tím si vysvětlují její „podivné“ chování
- Lidé se jí vyhýbají, ale má kamarády Elšku a Jozífka
- Elšku chtějí provdat za starého ošklivého správce, kterého nechce, svěří se Báře, ta se snaží přijít na způsob, jak by si ho vzít nemusela
- Na cestě vyděsí správce, ten jí slíbí, že si Elšku nevezme
- Občané už jejího chování mají dost
- Za trest ji přes noc zavřou v márnici
- Vysvobodí ji hezký, mladý myslivec
- Za trest ji přes noc zavřou v márnici
Karla
- Celou dobu si myslíme, že čteme o dívce, ale nakonec se dozvíme, že jde o chlapce
- Matka ho vychovávala jako holčičku, bála se, že by ho mohli naverbovat
- Nakonec happyend
V zámku a podzámčí
- Rozmařilý život na zámku vs bída a nouze v podzámčí
- Lidé na zámku zbohatlíci Skočdopolové
- Typičtí maloměšťáci
- mentálně omezení lidé, ale žijí poklidně, nezajímají se o nic jiného než o vlastní pohodlí
- Podzámčí
- Vdova Karásková má syna Vojtěcha
- Matka zemře hlady společně s jejím mladším synem
- Vojtěch najde ztraceného palácového psíka
- Za odměnu jej přijmou na zámek, v podstatě jej adoptují
- Skočdopolovi změní charakter
- Paní Skočdopolová napravuje předchozí křivdy a stává se dobrosrdečnou
- Celkové vyznění je dosti romantické
Babička (1855)
- Próza
- Chtěla utéct od reality, protože jí zemřel nejoblíbenější syn Hynek
- Aby se zbavila trápení, způsob terapie
- Na úvod je prolog, kde vzpomíná na svou babičku
- Odraz vesnického života
- Zobrazen velice realisticky
- Některé postavy jsou zidealizované
- Kněžna Kateřina
- Otec Boženy Jan Pankl je v jejích službách
- Řídí se radami prosté babičky, povídá si s ní
- Přála by si být, jako ona
- Hodná kněžna
- Zastává se poddaných
- Do Ratiboře přijíždí babička
- Stěhuje se ke své dceři Terezii (matka Němcové)
- Seznamuje se se čtyřmi vnoučaty, které vidí poprvé
- Nejstarší Barunka (Božena), Jan, Vilém a Adélka
- Kniha není moc dějová (nedějová próza)
- Popisuje příběh v Ratiboři
- Vztah babičky s vnoučaty, seznamování se sousedy
- Staré bělidlo
- Chalupa, ve které žijí
- Babička
- Ideální lidový člověk
- Dobrý člověk
- Prostá venkovská žena bez vzdělání
- Morální, pevná víra v Boha
- Nezáludná, pomáhá ostatním
- Úcta k ostatním, nekritizuje je
- Vychovává svá vnoučata
- Nejvíce působí na Barunku
- Moudrá a zkušená
- Pracovitá, snaží se jít dobrým příkladem
- Schovanka Hortenzie
- Adoptivní dcera paní kněžny
- Popisuje příběh v Ratiboři
- Seznamuje se se čtyřmi vnoučaty, které vidí poprvé
- Stěhuje se ke své dceři Terezii (matka Němcové)
- Kněžna Kateřina
- Odraz vesnického života
- Viktorka
- Chodí v otrhaných šatech
- Bojí se lidí, není schopna kontaktu s nimi
- Sedává u jezera a zpívá ukolébavku
- Bývala krásná a bohatá
- Nikdo jí nebyl dost dobrý
- Ve vesnici se ubytovalo vojsko Černí myslivci
- Jeden z nich se do ní zamiloval (platonicky), pořád ji pronásledoval
- Ona se ho bojí, ale nakonec zjišťuje, že se do něj zamilovala
- Chtěla se citu zbavit a vzít si prvního, kdo si pro ni přijde
- Jednou s vojákem uprchla
- Po několika letech se vrátila, říkalo se, že její manžel byl zabit a ona proto přišla o rozum
- Byla těhotná a porodila dítě
- Nevěděla, co dělá
- Dítě hodila do řeky
- Každý večer mu pak chodila zpívat ukolébavku
- Nakonec zemřela při bouřce
- Spadl na ní strom
- Romantické
- Oživení děje, retrospektiva
- Končí epilogem
- Poslední léta babiččina života a její smrt
- Spadl na ní strom
- Dítě hodila do řeky
- Nevěděla, co dělá
- Jeden z nich se do ní zamiloval (platonicky), pořád ji pronásledoval
Další podobné materiály na webu:
- Prohledali jsme rozbory knih, slohovky, životopisy a všechnu další literaturu, ale nic jsme nenašli :-(.