Literární směry – podrobný přehled do literatury

 

 Jméno: Literární směry

 Přidal(a): 132

 

 

LITERÁRNÍ SMĚRY

 

RENESANCE A HUMANISMUS (14.-17. stol):

Znaky:

Návrat k antické kultuře, poznání člověka a pozemského života, vynález knihtisku (Johannes Gutenberg), pocit sebevědomí jednotlivce, rozvoj literatury

 

Autoři:

Itálie:

  • Dante Alighieri – Božská komedie
  • Francesco Petrarca – Sonety Lauře
  • Giovanni Boccaccio – Dekameron

Francie:

  • Francois Villon – Malý testament, Velký testament
  • Pierre de Ronsard – Milostné poezie

Španělsko:

  • Lope de Vega – Ovčí pramen
  • Miguel de Cervantes y Saavedra – Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha

Anglie:

  • Geoffrey Chaucer – Canenburské povídky
  • William Shakespeare – Julius Caesar, Zkrocení zlé ženy, Hamlet, Romeo a Julie

Česko:

  • Jan Blahoslav – Filipika proti misomusům
  • Bible kralická, Trojanská kronika

 

BAROKO (2. pol. 16. století – 80. léta 18. stol):

Znaky:

období třicetileté války – vzrůstá síla katolické církve, upřednostňuje se víra před rozumem, lidé věří v nadpozemský život

 

Autoři:

Anglie:

  • John Milton – Ztracený ráj

Španělsko:

  • Torquato Tasso – Osvobozený Jeruzalém

Německo:

  • Hans Jakob Christoffel von Grimmelshausen – Dobrodružný Simplicius, Simplicissmus

Česko:

  • Bedřich Bridel – Stůl Páně
  • Bohuslav Balbín – Epitome rerum Bohem
  • Adam Václav Michna z Otradovic
  • Jan Ámos Komenský – O poezii české, Poklady jazyka českého, Didactica magna

 

KLASICISMUS (2. pol. 17. století – 18. stol.):

Znaky:

Jednoduché principy a pevný řád, rozumová kázeň, krása je v pravdě a obrazu přírody, kolébkou klasicismu je Francie, antické vzory

 

Autoři:

Francie:

  • Pierre Corneille – Cid
  • Moliére – Lakomec, Tartuffe, Don Juan, Zdravý nemocný
  • Jean Racine – Faidra
  • Jean de La Fontaine – 12 knih bajek

Itálie:

  • Carlo Goldoni – Poprask na laguně, Mirandolina

Rusko:

  • Ivan A. Krylov – Ponaučení dcerkám

Německo:

  • Friedrich Schiller – Óda na radost

 

OSVÍCENSTVÍ (18. stol.):

Znaky:

Navazuje na renesanci, důvěra v osvícený život, spisovatelé byli zároveň vědci, historiky, publicisty, víra v pokrok, rozum, kritika církve

 

Autoři:

Francie:

  • Francois Voltaire – Candide
  • Charles de Montesquieu – Perské listy
  • Denis Diderot – Jeptiška

Anglie:

  • Daniel Defoe – Robinson Crusoe
  • Jonathan Swift – Gulliverovy cesty

Prusko:

  • Immanuel Kant – Antropologie

 

PREROMANTISMUS (od pol. 18. st):

Znaky:

Přechod mezi klasicismem a romantismem, důraz na cit, odmítnutí konvencí, návrat k přírodě, vzor venkova, prostosti

 

Autoři:

Francie:

  • Jean-Jacques Rousseau – Nová Heloisa, Emil
  • Antoine Francois Prevost – Manon Lescaut

Německo: (literární hnutí Sturm und Drang – bouře a vzdor)

  • Johann Gottfried Herder – Pojednání o původu řeči, Lidové písně
  • Johann W. Goethe – Faust, Utrpení mladého Werthera
  • Friedrich Schiller – Loupežníci

Rusko:

  • Ivan A. Krylov – Bajky

 

Česko:

  • Jan Kollár – Slávy dcera
  • L. Čelakovský
  • Josef Jungmann

 

NÁRODNÍ OBROZENÍ (70. léta 18.st – 50. léta 19.st.):

Znaky:

Vytváří se novodobý český národ, rozvoj kapitalistických vztahů, zájem o český jazyk, rozvoj divadla

 

Autoři:

Fáze obranná:

  • Josef Dobrovský – Podrobná mluvnice češtiny
  • Martin Pelcl – Nová kronika česká
  • Václav Klicpera – Divotvorný klobouk

Fáze ofenzivní:

  • Josef Jungmann – Slovník česko-německý, Slovesnost, Oldřich a Božena
  • František Palacký – Dějiny národu českému

Vyvrcholení národního obrození:

  • K. Tyl – Fidlovačka (aneb žádný hněv a žádná rvačka)
  • J. Erben – Kytice
  • V. Frič – Paměti
  • H. Borovský – Obrazy z Rus
  • Němcová – V zámku a v podzámčí

 

ROMANTISMUS (1. pol. 19. stol):

Znaky:

Důraz na cit a fantazii, rozpor mezi představou a skutečností, hrdina většinou výjimečný (vyděděnec, rozervanec, loupežník, bojovník za svobodu,…)

 

Autoři:

Německo:

  • bratři Grimmové – německé lidové povídky
  • Heinrich Heine – Kniha písní

Anglie:

  • George G. Byron – Childe Haroldova pouť, Korzár, Don Juan
  • Percy B. Shelley – Odpoutaný Prometheus
  • Walter Scott – Ivanhoe
  • Brontëová – Na větrné hůrce
  • Victor Hugo – Chrám Matky Boží v Paříži
  • Stendhal – Červený a černý

Itálie:

  • Leopardi – Zpěvy

USA:

Rusko:

  • Alexandr S. Puškin – Evžen Oněgin
  • J. Lermontov – Démon

Česko:

  • Karel H. Mácha – Máj, Cikáni, Marinka, Křivoklád

 

REALISMUS a NATURALISMUS (2. pol. 19. stol.)

Znaky realismu:

Pravdivý obraz skutečnosti, hrdina a děj se vyvíjí, kritika nedostatků ve společnosti, hovorová řeč, nářečí, archaismy

Znaky naturalismu:

směr blízký realismu, vychází z teorií o silné přírodní stránce člověka, o tzv. determinismu, tedy vlivu dědičnosti a prostředí, popírá se lidská vůle, výchova a svoboda, hrdinové z nejnižších vrstev

 

Autoři:

Francie:

  • Honoré de Balzac – Lidská komedie, Otec Goriot, Lesk a bída kurtizán (realista)
  • Gustave Flaubert – Paní Bovaryová (realista naturalista + romantista)
  • Guy de Maupassant – Kulička (realista naturalista)
  • Emile Zola – Tereza Raquinová (naturalista)

Anglie:

  • Charles Dickens – Oliver Twist, Kronika Pickwickova klubu (realista)
  • Thomas Hardy – Neblahý Juda (naturalista)

Rusko:

  • Nikolaj V. Gogol – Revizor (romantista + realista)
  • S. Turgeněv – Otcové a děti (kritický realista)
  • Lev N. Tolstoj – Vojna a mír (realista)
  • Fjodor M. Dostojevskij – Zločin a trest (realista)

Polsko:

  • Sienkiewicz – Křižáci

Dánsko:

  • Hans Ch. Andersen – Pohádky

USA:

  • Mark Twain – Dobrodružství Toma Sawyera (realista)

 

ČESKÁ LIT. 2. POLOVINY 19. STOLETÍ:

Znaky:

volné zacházení s žánry a využití kontrastních prvků

 

Májovci:

  • Jan Neruda – Hřbitovní kvítí, Povídky Malostranské
  • Vítězslav Hálek – Večerní písně
  • Karolína Světlá – Hubička, Frantina
  • Jakub Arbes – Štrajchpudlíci

Ruchovci:

  • Svatopluk Čech – Výlety pana Broučka
  • Eliška Krásnohorská – Z máje žití
  • Josef V. Sládek – Jiskry na moři

Lumírovci:

  • Jaroslav Vrchlický – Dojmy a rozmary, Noc na Karlštejně
  • Julius Zeyer – Vyšehrad, Radůz a Mahulena

 

Realismus v české próze a dramatu 80.-90.let 19. stol.

  • Alois Jirásek – Staré pověsti české
  • Karel V. Rais – Výminkáři
  • Ladislav Stroupežnický – Naši furianti
  • Mrštíkové – Maryša

 

LITERÁRNÍ MODERNA (konec 19. stol – začátek 20. stol.):

Impresionismus:

posílení lyričnosti a hudebnosti verše, intimní a přírodní poezie, náznaky, popisování emocí a nálad

Dekadence (úpadek):

pocity marnosti, nudy, prázdnoty, zklamání a beznaděje jednotlivce

Symbolismus:

rozvoj básnické obraznosti a důraz na hudebnost, což vedlo k nesrozumitelnosti a nepochopitelnosti jejich náznaků, básník se snaží hlavně zapůsobit na úkor pochopení

 

Francie:

  • Paul Verlaine – Moudrost (prokletý básník, symbolista)
  • Charles Baudelaire – Květy zla (prokletý básník, symbolista)
  • Arthur Rimbaud – Iluminace (prokletý básník, dekadent a symbolista)

Anglie:

  • Oscar Wilde – Obraz Doriana Graye (dekadent)

Česko:

  • Antonín Sova – Zlomená duše, Ivův román (symbolista, impresionista)
  • Karel Hlaváček – Pozdě k ránu (symbolista, dekadent)
  • Otakar Březina – Tajemné dálky, Ruce (symbolista)

Protispolečenští buřiči:

  • Petr Bezruč – Slezské písně
  • Viktor Dyk – Krysař
  • K. Neumann – Rudé zpěvy
  • Fráňa Šrámek – Života bído
  • Gellner – Radosti života
  • Karel Toman – Pohádky krve

 

LITERATURA 1. POL. 20. STOLETÍ

Vitalismus:

vyprovokovaný skončením války, oslavuje život s jeho základními krásami, smyslové opojení, citové prožití prosté existence

Expresionismus:

nejsilnější v Německu, soustředění na citové stavy, projevy lidské psychiky, které vyplývají z nejistoty člověka v chaotickém světě, díla plná zoufalství, bolesti

Dadaismus:

autoři žádali zrušení literárních konvencí, prosazovali návrat spontánnosti, která vedla k naivitě a jistému primitivismu, hlavními principy náhoda, rozbití tradic a norem, mystifikace

Surrealismus:

přepis podvědomí, což nutí čtenáře si představit stav spisovatele, básně se nerýmují, tvorba založena na podvědomí, snech – teoreticky podloženo učením S. Freuda, K. Biebla

Kubismus:

není rozhodující význam ani melodičnost ale obraz, důraz byl kladen na dynamiku a fantasii, hlavní znak volná asociace představ

Ztracená generace:

spisovatelé zažili 1. světovou válku a ve svých dílech zobrazovali její skutečnost, vyjadřují pocity vojáků po návratu z války (duševně zmrzačeni a problém se zařazením do společnosti), stavění hrdinů do nebezpečných situací, kde prokazují svůj charakter

Existencialismus:

středem úvah je člověk jako individuum odloučený od společnosti a bez vazeb, existence brána jako úkol, autoři neměli jednotné názory, některé myšlenky si protiřečí, jiné vzájemně vylučují

Proletářská poezie:

inspirace dělníky, proletariátem, snaha vystihnout bídný  život, chudobu, snaha poukázat na sociální nespravedlnosti a nalézat revoluční řešení, přesvědčení, že po revoluci bude lépe

Poetismus:

inspirován dadaismem, volnou asociací, chápán jako hravý životní styl, opojený světem, novým viděním, chutí tvořit nový svět, časté motivy – exotika, cestování, lidové zábavy, cirkus, hudba, snaha prolnout život s uměním, rozvoj koláže

 

Autoři:

Francie:

  • Guillaume Apollinaire – Alkoholy, Kaligramy (kubista)

Anglie:

  • James Joyce – Odysseus (surrealista)

Německo:

  • M. Remarque – Na západní frontě klid (ztracená generace)

Pražská německá lit.:

USA:

  • Ernest Hemingway – Stařec a moře (ztracená generace)

Česko 20. stol.:

  • Jiří Wolker – Host do domu (proletář)
  • Jaroslav Seifert – Maminka (poetista)
  • Vítězslav Nezval – Pantomima (surrealismus)
  • František Halas – Sépie, Torzo naděje (poetista, dadaista)
  • František Hrubín – Cikády

Česko 1. pol. 20. stol.:

  • Jaroslav Hašek – Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války
  • Karel Čapek – R. U. R.
  • Karel Poláček – Muži v ofsajdu
  • Eduard Bass – Cirkus Humberto
  • Vladislav Vančura – Rozmarné léto
  • Ivan Olbracht – Anna proletářka

 

LITERATURA 2. POL. 20. STOLETÍ

Znaky:

odraz války, angažovaná próza, vědeckofantastická literatura

 

Autoři:

  • Jurij Bondarev – Hořící sníh
  • Albert Camus – Cizinec (existencialismus)
  • Alberto Moravia – Horalka
  • Michail Bulgakov – Mistr a Markétka
  • George Orwell – Farma zvířat
  • Umberto Eco – Jméno růže

Česko:

  • Josef Kainar – Moje blues
  • Jan Zahradníček – Svatý Václav
  • Václav Hrabě – Stop-time, Margot
  • Jan Drda – Němá barikáda
  • Arnošt Lustig – Noc a naděje
  • Ladislav Fuks – Spalovač mrtvol
  • Jan Otčenášek – Kulhavý Orpheus (Romeo, Julie a tma)
  • Bohumil Hrabal – Ostře sledované vlaky
  • Ota Pavel – Smrt krásných srnců





Další podobné materiály na webu:

    Prohledali jsme rozbory knih, slohovky, životopisy a všechnu další literaturu, ale nic jsme nenašli :-(.