Literární směry a epochy (podrobný přehled)

literatura

 

Jméno: Literární směry

Zařazení: Literatura

Přidal(a): 132

 

LITERÁRNÍ SMĚRY

 

ANTIKA (1000 př.n.l. – 476 n.l.)

  • Období starověku na území Řecka a Říma. Toto období je charakterizováno rozvojem filozofie, literatury, umění a věd. Vznikají základy západní civilizace.

Znaky:

  • Literatura a filozofie: Významní autoři a myslitelé jako Homér (autor eposů „Ilias“ a „Odysseia“), Ovidius (autor „Proměn“), Sokrates (filozof známý svým dialogickým způsobem výuky), Aristoteles (filozof a vědec, autor mnoha děl o logice, etice, politice a přírodních vědách).
  • Epické dílo: „Epos o Gilgamešovi“ – nejstarší známé epické dílo, které pochází z Mezopotámie a vypráví o dobrodružstvích sumerského krále Gilgameše.

Další významní autoři:

  • Řecko: Sofoklés (tragédie „Antigona“), Eurípidés (tragédie „Medea“), Aristofanes (komedie „Lysistrata“).
  • Řím: Vergilius (epos „Aeneis“), Horatius (lyrická poezie), Seneca (filozofické a dramatické práce).

 

Středověk (500 – 1500 n.l.)

  • Období po pádu Západořímské říše, charakterizované feudalismem a silným vlivem křesťanství. Literatura tohoto období je často anonymní a zachována v rukopisech.

Znaky:

  • Anonymita: Většina literárních děl je anonymní, protože autoři často nepřikládali svým jménům význam.
  • Rukopisy: Díla jsou zachována v rukopisech, často přepisována mnichy v klášterech.
  • Náboženské motivy: Časté jsou náboženské výjevy, legendy o svatých, biblické příběhy a moralistické texty.
  • Dobrodružné romány: Příběhy s křesťanskými prvky, jako jsou rytířské romány a epické básně.

Významná díla a autoři:

  • Beowulf: Anonymní anglosaský epos o hrdinských činech Beowulfa.
  • Píseň o Rolandovi: Francouzský epos o rytíři Rolandovi.
  • Dante Alighieri: „Božská komedie“ – alegorická cesta peklem, očistcem a rájem.
  • Geoffrey Chaucer: „Canterburské povídky“ – sbírka příběhů vyprávěných poutníky na cestě do Canterbury.

 

RENESANCE A HUMANISMUS (14.-17. století)

  • Vzniká v Itálii a šíří se po celé Evropě. Dochází k rozvoji měst, obchodu a věd.

 

Znaky:

  • Návrat k antické kultuře, poznání člověka, jeho schopností a pozemského života, pocit sebevědomí jednotlivce.
  • Rozvoj věd a umění, vynález knihtisku (Johannes Gutenberg), rozvoj literatury.

 

Autoři:

  • Itálie:
    • Dante Alighieri – Božská komedie
    • Francesco Petrarca – Sonety Lauře
    • Giovanni Boccaccio – Dekameron
  • Francie:
    • Francois Villon – Malý testament, Velký testament
    • Pierre de Ronsard – Milostné poezie
  • Španělsko:
    • Lope de Vega – Ovčí pramen
    • Miguel de Cervantes y Saavedra – Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha
  • Anglie:
    • Geoffrey Chaucer – Canenburské povídky
    • William Shakespeare – Julius Caesar, Zkrocení zlé ženy, Hamlet, Romeo a Julie
  • Česko:
    • Jan Blahoslav – Filipika proti misomusům
    • Bible kralická, Trojanská kronika

 

BAROKO (2. pol. 16. století – 80. léta 18. stol)

  • Vzniká ve Španělsku a Itálii, šíří se po celé Evropě. Reakce na reformaci a protireformaci, politické a náboženské konflikty.

 

Znaky:

  • Období třicetileté války – vzrůstá síla katolické církve, upřednostňuje se víra před rozumem, lidé věří v nadpozemský život.
  • Styl plný kontrastů, dramatičnosti a emocionality. Časté jsou náboženské a mystické motivy, důraz na pomíjivost života.

 

Autoři:

  • Anglie:
    • John Milton – Ztracený ráj
  • Španělsko:
    • Torquato Tasso – Osvobozený Jeruzalém
  • Německo:
    • Hans Jakob Christoffel von Grimmelshausen – Dobrodružný Simplicius, Simplicissmus
  • Česko:
    • Bedřich Bridel – Stůl Páně
    • Bohuslav Balbín – Epitome rerum Bohem
    • Adam Václav Michna z Otradovic
    • Jan Ámos Komenský – O poezii české, Poklady jazyka českého, Didactica magna

 

KLASICISMUS (2. pol. 17. století – 18. století)

  • Vzniká ve Francii za vlády Ludvíka XIV. a šíří se po Evropě.

 

Znaky:

  • Důraz na jednoduché principy, pevný řád a harmonii. Rozumová kázeň, krása je v pravdě a obrazu přírody.
  • Inspirace antikou, pravidla a normy v literatuře. Časté jsou tragédie a komedie.

 

Autoři:

  • Francie:
    • Pierre Corneille – Cid
    • Moliére – Lakomec, Tartuffe, Don Juan, Zdravý nemocný
    • Jean Racine – Faidra
    • Jean de La Fontaine – 12 knih bajek
  • Itálie:
    • Carlo Goldoni – Poprask na laguně, Mirandolina
  • Rusko:
    • Ivan A. Krylov – Ponaučení dcerkám
  • Německo:
    • Friedrich Schiller – Óda na radost

 

OSVÍCENSTVÍ (18. století)

  • Vzniká v Anglii a Francii, šíří se po Evropě. Navazuje na renesanci.

 

Znaky:

  • Důvěra v osvícený život, spisovatelé byli zároveň vědci, historiky, publicisty, víra v pokrok, rozum.
  • Kritika církve a absolutismu, snaha o reformy a vzdělání. Literatura často didaktická.

 

 

Autoři:

  • Francie:
    • Francois Voltaire – Candide
    • Charles de Montesquieu – Perské listy
    • Denis Diderot – Jeptiška
  • Anglie:
    • Daniel Defoe – Robinson Crusoe
    • Jonathan Swift – Gulliverovy cesty
  • Prusko:
    • Immanuel Kant – Antropologie

 

PREROMANTISMUS (od pol. 18. století)

  • Vzniká v Anglii a Německu, reakce na racionalismus osvícenství, přechodné období mezi osvícenstvím a romantismem.

 

Znaky:

  •  Důraz na cit, individualitu a odmítnutí konvencí. Návrat k přírodě, vzor venkova, prostosti
  • Časté jsou melancholické a nostalgické motivy.

 

Autoři:

  • Francie:
    • Jean-Jacques Rousseau – Nová Heloisa, Emil
    • Antoine Francois Prevost – Manon Lescaut
  • Německo: (literární hnutí Sturm und Drang – bouře a vzdor)
    • Johann Gottfried Herder – Pojednání o původu řeči, Lidové písně
    • Johann W. Goethe – Faust, Utrpení mladého Werthera
    • Friedrich Schiller – Loupežníci
  • Rusko:
    • Ivan A. Krylov – Bajky
  • Česko:
    • Jan Kollár – Slávy dcera
    • F. L. Čelakovský
    • Josef Jungmann

 

NÁRODNÍ OBROZENÍ (70. léta 18. st. – 50. léta 19. st.)

  • Vzniká v českých zemích jako reakce na germanizaci.

 

Znaky:

  • Vytváří se novodobý český národ, rozvoj kapitalistických vztahů, rozvoj divadla.
  • Snaha o obnovu národního jazyka, kultury a identity. Literatura má často vlastenecký charakter.

 

Autoři:

  • Fáze obranná:
    • Josef Dobrovský – Podrobná mluvnice češtiny
    • Martin Pelcl – Nová kronika česká
    • Václav Klicpera – Divotvorný klobouk
  • Fáze ofenzivní:
    • Josef Jungmann – Slovník česko-německý, Slovesnost, Oldřich a Božena
    • František Palacký – Dějiny národu českému
  • Vyvrcholení národního obrození:
    • J. K. Tyl – Fidlovačka (aneb žádný hněv a žádná rvačka)
    • K. J. Erben – Kytice
    • J. V. Frič – Paměti
    • K. H. Borovský – Obrazy z Rus
    • Božena Němcová – V zámku a v podzámčí

 

ROMANTISMUS (1. pol. 19. století)

  • Reakce na klasicismus a osvícenství, vzniká v Německu a Anglii, šíří se po celé Evropě.

 

Znaky:

  • Důraz na cit a fantazii a individualitu, rozpor mezi představou a skutečností, hrdina většinou výjimečný (vyděděnec, rozervanec, loupežník, bojovník za svobodu,…)
  • Časté jsou motivy přírody, exotiky a minulosti. Literatura často subjektivní a lyrická.

 

Autoři:

  • Německo:
    • bratři Grimmové – německé lidové povídky
    • Heinrich Heine – Kniha písní
  • Anglie:
    • George G. Byron – Childe Haroldova pouť, Korzár, Don Juan
    • Percy B. Shelley – Odpoutaný Prometheus
    • Walter Scott – Ivanhoe
    • Brontëová – Na větrné hůrce
    • Victor Hugo – Chrám Matky Boží v Paříži
    • Stendhal – Červený a černý
  • Itálie:
    • Leopardi – Zpěvy
  • USA:
  • Rusko:
    • Alexandr S. Puškin – Evžen Oněgin
    • M. J. Lermontov – Démon
  • Česko:
    • Karel H. Mácha – Máj, Cikáni, Marinka, Křivoklád

 

REALISMUS a NATURALISMUS (2. pol. 19. století)

  • Reakce na romantismus, vzniká ve Francii a šíří se po Evropě.

 

Znaky:

  • Realismu: pravdivý obraz skutečnosti, hrdina a děj se vyvíjí, kritika nedostatků ve společnosti, hovorová řeč, nářečí, archaismy
  • Naturalismu: směr blízký realismu, vychází z teorií o silné přírodní stránce člověka, o tzv. determinismu, tedy vlivu dědičnosti a prostředí, popírá se lidská vůle, výchova a svoboda, hrdinové z nejnižších vrstev

 

Autoři:

  • Francie:
    • Honoré de Balzac – Lidská komedie, Otec Goriot, Lesk a bída kurtizán (realista)
    • Gustave Flaubert – Paní Bovaryová (realista naturalista + romantista)
    • Guy de Maupassant – Kulička (realista naturalista)
    • Emile Zola – Tereza Raquinová (naturalista)
  • Anglie:
    • Charles Dickens – Oliver Twist, Kronika Pickwickova klubu (realista)
    • Thomas Hardy – Neblahý Juda (naturalista)
  • Rusko:
    • Nikolaj V. Gogol – Revizor (romantista + realista)
    • I. S. Turgeněv – Otcové a děti (kritický realista)
    • Lev N. Tolstoj – Vojna a mír (realista)
    • Fjodor M. Dostojevskij – Zločin a trest (realista)
  • Polsko:
    • Sienkiewicz – Křižáci
  • Dánsko:
    • Hans Ch. Andersen – Pohádky
  • USA:
    • Mark Twain – Dobrodružství Toma Sawyera (realista)

 

ČESKÁ LITERATURA 2. pol. 19. století

Znaky:

  • Volné zacházení s žánry a využití kontrastních prvků.
  • Rozvoj realistické a naturalistické literatury, důraz na národní a sociální témata.

 

Májovci:

  • Jan Neruda – Hřbitovní kvítí, Povídky Malostranské
  • Vítězslav Hálek – Večerní písně
  • Karolína Světlá – Hubička, Frantina
  • Jakub Arbes – Štrajchpudlíci

 

Ruchovci:

  • Svatopluk Čech – Výlety pana Broučka
  • Eliška Krásnohorská – Z máje žití
  • Josef V. Sládek – Jiskry na moři

 

Lumírovci:

 

Realismus v české próze a dramatu 80.-90. let 19. století:

  • Alois Jirásek – Staré pověsti české
  • Karel V. Rais – Výminkáři
  • Ladislav Stroupežnický – Naši furianti
  • Mrštíkové – Maryša

 

LITERÁRNÍ MODERNA (konec 19. stol. – začátek 20. stol.)

  • Experimentování s formou a obsahem, důraz na subjektivitu a individualitu.

 

Impresionismus:

  • Posílení lyričnosti a hudebnosti verše, intimní a přírodní poezie, náznaky, popisování emocí a nálad.

 

Dekadence (úpadek):

  • Pocity marnosti, nudy, prázdnoty, zklamání a beznaděje jednotlivce.

 

Symbolismus:

  • Rozvoj básnické obraznosti a důraz na hudebnost, což vedlo k nesrozumitelnosti a nepochopitelnosti jejich náznaků, básník se snaží hlavně zapůsobit na úkor pochopení.

 

Autoři

  • Francie:
    • Paul Verlaine – Moudrost (prokletý básník, symbolista)
    • Charles Baudelaire – Květy zla (prokletý básník, symbolista)
    • Arthur Rimbaud – Iluminace (prokletý básník, dekadent a symbolista)
  • Anglie:
  • Česko:
    • Antonín Sova – Zlomená duše, Ivův román (symbolista, impresionista)
    • Karel Hlaváček – Pozdě k ránu (symbolista, dekadent)
    • Otokar Březina – Tajemné dálky, Ruce (symbolista)
  • Protispolečenští buřiči:
    • Petr Bezruč – Slezské písně
    • Viktor Dyk – Krysař
    • S. K. Neumann – Rudé zpěvy
    • Fráňa Šrámek – Života bído
    • Gellner – Radosti života
    • Karel Toman – Pohádky krve

 

LITERATURA 1. POLOVINY 20. STOLETÍ

  • Rozmanitost směrů a stylů, důraz na psychologii a společenské problémy. Období mezi světovými válkami, politické a společenské změny.

 

Vitalismus:

  • vyprovokovaný skončením války, oslavuje život s jeho základními krásami, smyslové opojení, citové prožití prosté existence

Expresionismus:

  • nejsilnější v Německu, soustředění na citové stavy, projevy lidské psychiky, které vyplývají z nejistoty člověka v chaotickém světě, díla plná zoufalství, bolesti

Dadaismus:

  • autoři žádali zrušení literárních konvencí, prosazovali návrat spontánnosti, která vedla k naivitě a jistému primitivismu, hlavními principy náhoda, rozbití tradic a norem, mystifikace

Surrealismus:

  • přepis podvědomí, což nutí čtenáře si představit stav spisovatele, básně se nerýmují, tvorba založena na podvědomí, snech – teoreticky podloženo učením S. Freuda, K. Biebla

Kubismus:

  • není rozhodující význam ani melodičnost ale obraz, důraz byl kladen na dynamiku a fantasii, hlavní znak volná asociace představ

Ztracená generace:

  • spisovatelé zažili 1. světovou válku a ve svých dílech zobrazovali její skutečnost, vyjadřují pocity vojáků po návratu z války (duševně zmrzačeni a problém se zařazením do společnosti), stavění hrdinů do nebezpečných situací, kde prokazují svůj charakter

Existencialismus:

  • středem úvah je člověk jako individuum odloučený od společnosti a bez vazeb, existence brána jako úkol, autoři neměli jednotné názory, některé myšlenky si protiřečí, jiné vzájemně vylučují

Proletářská poezie:

  • inspirace dělníky, proletariátem, snaha vystihnout bídný  život, chudobu, snaha poukázat na sociální nespravedlnosti a nalézat revoluční řešení, přesvědčení, že po revoluci bude lépe

Poetismus:

  • inspirován dadaismem, volnou asociací, chápán jako hravý životní styl, opojený světem, novým viděním, chutí tvořit nový svět, časté motivy – exotika, cestování, lidové zábavy, cirkus, hudba, snaha prolnout život s uměním, rozvoj koláže

 

Autoři:

  • Francie:
    • Guillaume Apollinaire – Alkoholy, Kaligramy (kubista)
  • Anglie:
    • James Joyce – Odysseus (surrealista)
  • Německo:
    • E. M. Remarque – Na západní frontě klid (ztracená generace)
  • Pražská německá lit.:
  • USA:
    • Ernest Hemingway – Stařec a moře (ztracená generace)
  • Česko 20. stol.:
  • Česko 1. pol. 20. stol.:

 

LITERATURA 2. POL. 20. STOLETÍ

  • Pokračování experimentů s formou a obsahem, důraz na postmodernismus a reflexi současného světa.

 

Znaky:

  • Časté jsou témata odcizení a globalizace, angažovaná próza, vědeckofantastická literatura.
  • Období po druhé světové válce (odraz války), studená válka, technologický pokrok.

 

Autoři:

  • Jurij Bondarev – Hořící sníh
  • Albert Camus – Cizinec (existencialismus)
  • Alberto Moravia – Horalka
  • Michail Bulgakov – Mistr a Markétka
  • George Orwell – Farma zvířat
  • Umberto Eco – Jméno růže

 

Česko:

  • Josef Kainar – Moje blues
  • Jan Zahradníček – Svatý Václav
  • Václav Hrabě – Stop-time, Margot
  • Jan Drda – Němá barikáda
  • Arnošt Lustig – Noc a naděje
  • Ladislav Fuks – Spalovač mrtvol
  • Jan Otčenášek – Kulhavý Orpheus (Romeo, Julie a tma)
  • Bohumil Hrabal – Ostře sledované vlaky
  • Ota Pavel – Smrt krásných srnců

Podobné materiály:
error: Stahujte 15 000 materiálů v naší online akademii 🎓.