Orientální literatury a antická slovesnost

 

 Jméno: Orientální literatury a antická slovesnost

 Přidal(a): rtw

 

Orientální literatury

• Mezopotámská
• Egyptská
• Indická
• Čínská
• Hebrejská
• Babylónská

 

Vývoj:

• ovlivněny mýtem = představa lidí o zákonitostech přírody → vysvětlení různých jevů na základě zkušeností (Bohové, Polobohové)

 

1) Mezopotámská literatura

• oblast dnešního Iráku
• hlavní centra – Ur, Uruk, Babylón, Ninive (knihovna)
• 2 600 př. Kr. – nejstarší literární památky v sumerštině
•  oslavné písně – nejdříve tradovány → zápis na hliněné tabulky pisátkem a klínovým písmem
• Chamurappiho zákoník – „Oko za oko, zub za zub“
• Žalozpěv
• Epos o Gilgamešovi

 

Epos o Gilgamešovi

• přesný vznik neznámý – cca 1700 př. Kr. v Sumeru
• 12 tabulek
• původně 3600-3800 veršů – rozluštěno 2000 veršů
• mnoho překladů a úprav – psáno v sumerštině (kratší, chybí příběh o potopě) i akkadštině
• autor – neznámý
  • určitě bylo autorů více – jsou to samostatné, navzájem odlišné básně
• literární druh – epika
• forma vyjádření – poezie
• literární žánr – epos
• témata: hledání tajemství nesmrtelnosti, které nelze dosáhnout
• tragicky přervané přátelství dvou hrdinů
• úvaha – smysl lidského bytí
• poučení – nesmrtelný se stane svými činy, nesmrtelné zůstane jeho jméno
• pesimistické vyznění
• nabízí mnohá řešení nalezení smyslu života (obětování pro druhé, přátelství, radost ze života)
• Děj: Gilgameš je vláce, tyran v Uruku a nutí své poddané ke stavbě uruckých hradeb. Bohové vyslyší prosby lidí o pomoc a sešlou na Zemi Enkidua, který je nejdříve divochem, ale stane se člověkem a přichází do Uruku. Gilgameš s Enkiduem zápasí, ale souboj dopadne nerozhodně a stanou se přáteli. Společně porazí obra Chumbabu v cedrovém lese. Bohyně Ištar pošle na Gilgameše nebeského býka, protože Gilgameš odmítá se stát jejím milencem. Gilgameš a Enkidu býka porážejí. Bohové na prosbu Ištar zařídí smrt Enkidua. Gilgameš se vydá za Enkiduem do podsvětí, poté se vrátí a chce se stát nesmrtelným.

 

Epos: = rozsáhlá epická veršovaná skladba s rozvětveným dějem, četnými epizodami a popisy

• epická šíře, výrazní hrdinové a líčení jejich činů
•  jazyk – typická ustálená epiteta, figury, vypravěčský odstup
• druhy:
  • hrdinský – první eposy
  • na základně mytologie
  • homérské
  • středověké (Píseň o Cidovi)
  • dvorský, rytířský – román o Tristanovi a Izoldě
  • historický – Tassův osvobozený Jeruzalém
  • romantický
  • duchovní
  • směšnohrdinský
  • zvířecí

 

2) Egyptská literatura

• písmo – obrázkové → hieroglyfy → hieratické
• Champollion – rozluštil hieroglyfy na Rosettské desce
• zápis – třtinovým perem na papyrus
• nápisy na stěnách
• Kniha Mrtvých
• Vlastní životopis Sinuhetů:
  • 2000 př. Kr.
  • inspirace pro dílo Egypťan Sinuhet – Mika Waltari

 

3) Indická literatura

• 12.-6. stol. př. Kr.
• centrum – povodí řeky Indus a Ganga
• védy – příbuzné sovu věda
  •  posvátná písma hinduismu
• poezie, básně oslavující přírodní bohy (hymnus)
• bráhmany – pojednání o rituálech
• upanišady – filozofické neb mystické (na principu žáka a učitele)

 

4) Čínská literatura

• 12. stol. př. Kr.-1
• lidové poezie – milostné náměty, zemědělské práce
• Kniha hymnů (kniha Písní)

 

5) Hebrejská literatura

• most mezi starověkou a moderní literaturou

 

Bible

• 12. stol. př. Kr.-2 stol.
• soubor židovských a křesťanských liturgických textů určených k bohoslužbám
• 2 části:
  • Starý zákon
  • Nový zákon

 

a) Starý zákon

• původní jazyk – hebrejština, aramejština = souhrn židovské, náboženské a historické tradice
• Bůh stvořil svět, uzavřel s člověkem úmluvu, kterou člověk porušuje
• žánry – kronika a kronikářství (putování Židů), bohatýrská pověst (David a Goliáš), novela (Josefův příběh), lyrika (žalmy), milostná lyrika (Píseň Písní), filozofická skladba (Job), proroctví (Izaiášovo a Jeremiášovo), apokalyptická literatura (kniha proroka Daniela)
• 5 Knih Mojžíšových = pentateuch, Tóra
• Genesis – stvoření světa, Adam a Eva a jejich vyhnání z ráje, zavraždění Ábela Kainem, potopa světa a Noemův příběh, stavba Babylónské věže a zmatení jazyků, Abrahám a jeho potomci (Izák, Jákob, Josef), Josefovo otroctví v Egyptě a počátek útěku Židů z Egypta
• Exodus – útěk Židů z Egypta
• desatero z hory Sinaj
• Leviticus
• Numeri
• Deoteronomium
• Kniha Jozue
• Kniha Soudců
• 2 Knihy Královské – král Šalamoun
• Kniha Job – symbol utrpení odevzdaně trpícího člověka
• Kniha Žalmů – 150 žalmů
• Kniha Přísloví – „návod“ k životu
• Kniha Kazatel
• Píseň Šalamounova = Píseň písní
• 16 Knih Prorockých – dějiny Izraele (boje Židů s nepřáteli), výroky proroků (náboženští vizionáři)
• inspirace – Michal Angello Buonarotti, Leonardi da Vinci – Poslední večeře, George Fridrich Hӓndel – oratorium Mesiáš, Voskovec + Werich – písně Osvobozeneckého divadla, Thomas Mann -Josef a bratří jeho, Karel Čapek – Kniha apokryfů, Ivan Olbracht – Biblické příběhy (Starý zákon), Čtení z Bible kralické (Nový zákon), muzikál Jesus Christ Superstar

 

Nový zákon

• původní jazyk – řečtina
• 1.-2. stol.
• hlavní pramen křesťanské víry (Židé neuznávají – Kristus je pouze prorok)
• Bůh se přiblížil lidskému chápání tím, že se zrodil v podobě člověka Ježíše, aby oznámil údobí božího království, do něhož má přístup každý, kdo se rozhodne následovat jeho víru
• podobenství – rozvinutá metafora a široká přirovnání
• poučení na analogickém příběhu ze známé oblasti
• evangelium = dobrá zpráva
  • Evangelium podle Matouše
  • Evangelium podle Marka
  • Evangelium podle Lukáše
  • Evangelium podle Jana
  • Skutkové Apoštolů
  • Epištoly – 21
  • = dopisy určené křesťanským společenstvím (Ježíšovo učení, rady jak spravovat spol.)

• Zjevení svatého Jana = Apokalypsa
  • vylíčení posledního soudu, výzvy k víře následování Ježíše a varování pro ty, kteří to neudělají
  • vzniklo za pronásledování prvních křesťanů
  • složitý těžký text plný symbolů a šifer
  • 4 apokalyptičtí jezdci na koních = metly lidstva způsobující válku, hlad, mor a smrt
• + apokryfní texty (apokryf = tajný, skrytý) = texty nezařazené církví do Bible (kanonického textu) – např. Evangelium Tomáše

 

Překlady:

• Septuaginta – podle 70 rabínů, kteří překlad pořídili, v řečtině
• Vulgáta – celá Bible kompletně přeložena do latiny, počátek 5. stol
• 1. překlad části do staroslověnštiny – 9. stol., Cyril a Metoděj
• 13. stol. – části pomalu překládány do češtiny
• Drazdansko-leskovecká Bible – konec 14. stol., první úplný překlad do češtiny
• Bible kralická – konec 16. stol., vznikla péčí českých bratří
• Bible ekumenická – dnes, podílely se na něm zástupy většiny církví na našem území

 

Antická literatura

Řecko

• patroni umění:
  • nejvyšší bůh Slunce = Apollón
  • 9 múz – každá 1 druh umění
  • např. Thalia – komedie, Terpsychore – tanec
• múzická umění = zpěv, skladba, tanec, umění slova (divadlo, literatura)
  • múzický člověk = umělecky nadaný X amúzický člověk

 

Dělení období:

• archaické období (zastaralé): -6. stol. př. Kr.
• attické období: -4. stol. př. Kr.
• helénistické období: -1. stol. př. Kr.
• římské období: stol. př. Kr.-529 (v Athénách uzavřeny filozofické školy)

 

Archaické období (9.-6. stol.  př. Kr.)

• Homér
• Illias
• Odyssea
• Sapfó
• Anakreon
• Ezop

 

Attické období (5.-4. stol. př. Kr.)

• kulturní centrum – Athény
• hlavně drama

DRAMA

tragédie:

• Aischylos – Oresteia
• Sofokles – Král Oidipus, Antigona, Elektra
• Euripides –  Médeia

komedie:

• Aristofanes – Lysistrata, Žába, Ptáci

PRÓZA

historické spisy

• Hérodotos – otec historie
• Thukýdidés – předchůdce dnešního moderního dějepisu, Dějiny peloponéských válek, řečnické spisy
• Demosthenes – útoky proti mocenské politice Filipa Makedonského – filipika = útočná řeč

filozofické spisy:

• Sokrates: – sám nepsal
• Platón: – dialog dvou lidí (učitel a žák) s opačnými názory
• Aristoteles: – shrnul veškeré vědění starověku a výrazně ovlivnil středověkou filosofii, navazuje na Platóna poetika: 1. díl – pojednává o tragédii, 2. díl – pojednává o komedii (inspirace – Humberto Eco – Jméno růže)

 

Helénistické období (4.-1. stol. př. Kr.)

• řečtina – jazyk vzdělanců v celém Středomoří
• literatura – příliš vyumělkovan
• Theokritos

 

Římské období (1. stol. př. Kr. 529)

• Řecko ovládáno Římem

 

Řím (3. stol. př. Kr.-476)

• ovlivněny Řeckem
•  literatura – není tak bohatá, jediný nový žánr – satira

Satira:

• název podle slova „všehochuť“ (pestrá směs)
• později pro texty, které zesměšňují nezdravé jevy člověka anebo společnosti “ kritický záměr
• jazyk – latina
• písmo – latinka
• archaické období: -2. stol. př. Kr.
• klasické období: stol. př. Kr.-14
• postklasické období: 14-5. stol.

 

Archaické období

• Titus Maccius Plautus
• Lišák Pseudolus
• Komedie o hrnci

 

Klasické období

• římský vládce Augustus – podporuje spisovatele, kteří mu pomáhají upevnit stát
• chtěl, aby Římané ctili staré římské tradice (ctnosti) = virtus:
• plnění závazků vůči bohům a rodině
• statečnost a poctivost

lyrická poezie

• Catullus
• Publius Vergilius Maro
• zpěvy pastýřské
• zpěvy rolnické
• Aeneis
• Publius Ovidius Naso
• Žalozpěvy:
• prosebné dopisy
• Umění milovat:
• Lásky
• Proměny (Metamorfózy)

 

Postklasické období

• rozklad společnosti, bohatá aristokracie žije rozmařilým způsobem, rychlé zbohatnutí, rychlá kariéra, bezohledná touha, úplatkářství, podvody, intriky, císaři se opírají o násilí a armádu
• literatura – obrazy, postavy tyrana
• pálení knih, vyhnanství, popravy, cenzura, autocenzura, despotismus
• Marus Valerius Martialis – Epigramy
• Tacitus – historik, historická pojednání
• Gaius Petronius – satira
  • Satirikon – román, ironie, hlavní postava – Trimalchio, chce všechny šokovat tím, co si všechno může dovolit, nelidský, násilník, ponižuje své otroky

 

Význam pro rozvoj evropské kultury

• základy evropské kultury a vzdělanosti
• základy společenských institucí a vědních oborů
• základy literárních žánrů → přinesla literární žánry