Kniha: R.U.R.
Autor: Karel Čapek
Přidal(a): gch555
RUR je zkratka pro Rossum’s Universal Robots. Jedná se o jedno z nejznámějších dramat Karla Čapka.
1) Obecná charakteristika
-literární druh: utopické drama
utopie – žánr s výchovnou funkcí, líčí dokonalé společenské poměry v pomyslné zemi, zde jde spíše o antiutopii – pesimistický obraz lidské budoucnosti v přetechnizovaném světě
-literární žánr: drama (předscéna dramatu je komedie – podtitul: Kolektivní drama o vstupní komedii o třech dějstvích, celkový příběh má tragickou povahu) – tragédie
-literární směr/sloh: česká literatura 1.poloviny 20.století – próza, demokratický proud
2) Organizace jazykových prostředků
–použit spisovný jazyk, poue u chůvy Nány hovorová řeč
-psáno formou živých dialogů
-velká slovné zásoba, použita neobvyklá slova, rozvitá souvětí a několikanásobné větné členy, synonimičnost (pro každé slovo něolik výrazů)
-složitý syntax
-poprvé zde bylo použito slovo robot (Josef)
3) Tématická výstavba
-epika, drama
–tématický plán: jedná se vědecko-fantastické drama – téma vědy a techniky, především filosofické zamyšlení nad morálními otázkami moderní doby (téma lidské lenosti – vše za nás dělají roboti a lidská společnost rychle upadá, lidské nenasytnosti – člověk chce víc a víc) – varoval před negativními vlivy techniky na lidstvo – obával se, že technika získá moc nad člověkem (nadčasové) – obává se o možný zánik společnosti,
-varování lidí, aby se nestali otroky svých vlastních vynálezů
-varuje před možností zněužití techniky proti lidstvu (v reakci na 1.SV, kde byla také použita technika proti lidem), technický pokrok postupuje rychleji než lidská morálka
-klíčovou mšlenkou díla je varovat pře případnými negativními vlivy techniky na lidskou společnost
-autor se obává masovosti a manipulovatelnosti lidstva
-cit zde charakterizován jako výsadně lidská vlastnost
-text: přímá řeč jednotlivých postav, proložena scénickými poznámkami vypravěče
častá personifikace – například: Oči, co mrkáte?
-vypravěč: er-forma (monolog vypravěče, 3.osoba – minulý čas)
-kompozice: předehra + 3 dějství (v předehře – seznámení s chodem továrny na výrobu robotů, zjišťujeme, že roboti jsou od lidí takřka k nerozeznání)
-předehra nutná, aby uvedla čtenáře do děje – Domin vysvětluje Heleně význam výroby robotů, 1.dějství se odehrává až 10 let po předehře
-rychlý sled událostí
Děj:
V továrně na roboty se vyrábí roboti, kteří následně pracují za lidi – myšlenka absolutního blahobytu – lidé nebudou pracovat a všeho bude dost, roboti se ale posléze vzbouří, vyvraždí lidstvo a chtějí tvořit další roboty, jenomž neví jak – nechali živého Alquista – a chtějí po něm, aby zkoumal roboty a přišel na to, jak tvořit další, on nakonec objeví dva roboty, u nichž se projevil typicky lidský rys – cit, láska – Helena a Primus – pošle je tvořit život na zemi od znovu (jako Adam a Eva)
-> podrobněji: předehra – do továrny přijde Helena Gloryová, seznamuje se s lidmi v továrně – centrálním ředitelem Dominem a jeho kolegy – dr. Gallem, dr. Hallemeierem, ing. Fabrym, konsulem Bushmanem a stavitelem Alquistem, kteří se do Heleny zamilují. Helena se zasnoubí s Dominem.
I.dějství – o deset let později, Helena se baví se svou chůvou o robotech – je jí umělých lidí líto, ale chůva se jich štítí, přijde Domin a daruje Heleně dárky od kolegů, sám jí daruje dělovou loď, posléze přijdou Alquist a Gall, kteří Heleně vysvětlují celou situaci – revolta robotů, přestávají se rodit děti, Helena spálí Rossumovi spisy na výrobu robotů – tím chce zabránit zkáze lidstva, přijede loď plná robotů – a oni jsou posledními lidmi na světe – obklíčeni roboty ve vlastní továrně
II.dějství – Helena se přizná, že spálila Rossumovi listy, jejich jedinou šanci na vyoupení, Bushman vyjde z továrny penězi – snaží sebe a ostatní vykoupit, ale roboti ho zabijí, posléze roboti všechny zabijí, až na stavitele Alquista
III.dějství – Alquist se snaží přijít na to, jak vyrábět další roboty, ti ho přemlluví, aby jednoho z nich zkoumal, tak jej rozebere, nepřijde na to a posléze zjistí, že jsou dva roboti, kteří mají city, projvila se u nich láska – Primus a Helena – pozná, že život nezahyne, vidí v nich nového Adama a Evu
Postavy:
- nejsou hlouběji psychologicky prokresleny, plní funkci nositelů určitých životních postojů, názorů, morálních hodnot, podle kterých pak jednají
roboti – umělé bytosti, které jsou obdařeny všemi lidskými dovednostmi, postrádají však cit a neuznávají žádný systém hodnot, jejich původním posláním je sloužit lidem, Primus a Helena – roboti, u kterých se projevil cit – láska, ochota obětovat se pro druhého
Harry Domin – centrální ředitel RUR, zastánce vznešené myšlenky povznést člověka a zbavit jej dřiny
Helena Gloryová – Dominova manželka, ztělesňuje ženský, citový a laskyvý přístup k lidem i robotům
stavitel Alquist – za největší hodnotu považuje lidský život a práci, zastává rozumový přístup k životu, lidskost
ing. Fabry – stavební ředitel, generální ředitel RUR, tvoří nové biologické druhy (např.umělé květiny)
Dr.Gall – přednosta výzkumného oddělení, tajně rozvíjel inteligenci robotů
Dr. Hallemeier – přednosta Ústavu pro psychologii a výchovu robotů
Busman – komerční ředitel RUR
Nána – chůva Heleny, Roboti ji přijdou hrozní, děsiví
Čas: ruský carismus
Prostor (místo děje): především v továrně na roboty – Rossum’s universal robots na ostrově v budoucnosti (ale řeší problémy přítomnosti)
Inscenace: divadlo v Hradci Králové, Národní divadlo v Praze a světová inscenace – New York, Varšava, Vídeň, Londýn, Paříž, Curych, Tokio a další (většina světových metropolí)
4) Společensko-historické pozadí
–politická situace: dílo vzniklo za První republiky, tedy v době mezi dvěma světovými válkami, v ČSR jsou 20.léta 20.století považována za Zlatá léta – lidé měli dostatek práce, společnost vzkvétala, rozkvět kultury i průmyslu, byla zde demokracie – prezidentem T.G.Masaryk
-Čapek byl zastáncem demokracie (demokratický proud)
-od roku 1918 mohly volit i ženy – rozšíření volebního práva
Základní principy fungování společnosti v dané době (každodenní život): společnost stále ještě otřesena z první světové války, pomalu se ale vzpamatovávala, oslaben vliv náboženství, vznik nových extrémistických směrů – nnacionalismus, stalinismus, fašismus, marxismus, vznikaly nové směry – pozitivismus – vliv přírodních věd na logiku a zkušenost, pragmatismus – filososfický směr, který staví do popředí lidské jednání , praxi (zaměření na praktický užit a úspěch)
Kontext dalších druhů umění:
-> avantgardní umělecké směry – dadaismus – reakce na nesmyslný svět, literatura bez obsahu, surrealismus – hledání ové reality a fantastična, umělec tvoří podvědomě a nesnaží se o racionalitu, vliv snů a halucinací (užívání drog), spjat s psychoanalýzou S.Freuda (například Salvator Dalí, J.Gris), kubismus – v malířství rozklad dějů na geometrické obrazce, nejde o sdělení děje, jde o novou estetickou kvalitu (Pablo Picasso, Josef Čapek), futurismus – zaměřen na pohyb, dynamiku, budoucnost, zavrhuje vše staré a přežité, odkaz kultury minulosti
-> hudba: vážná – Šostakovič, Ravel; jazz – J.Armstrong, J.Ježek
-> film: ve 20.letech němý, pak zvukový (i barevný), Charlie Chaplin, Greta Garbo, Marlene Dietrich, Lauer a Hardy, od roku 1929 – předávání cen Oscar
-> architektura: funkcionalismus – vliv kubismu, užití železobetonu, skla, oceli – v USA mrakodrapy (Empire state building), u nás Vila Tugendhat v Brně
Kontext literárního vývoje: v mziválečném období tvořili čeští autoři v mnoha literárních směrech, například: legionářská literatura – bojovali za vznik státu, poté protěžovanou složkou, považování za oficiální literaturu (Rudolf Medek, František Langer, Jaroslav Kratochvíl), avantgardní próza (Vladislav Vančura, Karel Konrád), katolická próza – sporný vztah k republice, rozpory s autory oficiální literatury (Jaoslav Dúrych, Jan Čep), ruralismus – venkovská tématika, zákl.rysem je láska rolníka k půdě, oslava morálního zdraví venkova v kontrastu se zkažeností města, vlastenectví (Josef Knap, František Křelina), socialistická próza – prosazují eralismus, vzorem SSSR, komunistická teorie, marxismus, po nástupu Stalina otřes – řada autorů vystoupila ze strany (nesouhlas s vedením), dílo otevřeně ideologické (Marie Majerová, Marie Pujmanová, Ivan Olbracht), psyhologická próza – spojena se zvýšeným zájmem o Junga Freuda ve 30.letech (Jaroslav, Havlíček, Egon Hostovský, Jarmila Glazarová, Václav Řezáč), demokratická próza (Eduard Bass, Karel Poláček, Karel Čapek, Josef Čapek)
5) Autor
-život autora + vlivy na dané literární dílo a vlivy na jeho tvorbu: Karel Čapek – 1890 až 1938pocházel z Malých Svatoňovic (Podkrkonoší), jeho sídlo: Strž (u Dobříše), jeho otec byl venkovský lékař a měl na něj obrovský vliv, měl dva sourozence: Helenu a Josefa, trpěl srůstáním obratlů – celý život bolesti, jeho babička byla typická venkovská žena se spoustou povídek a pořekadel, vystudoval gymnázium v Hradci Králové, posléze studuje v Praze, Paříži a Berlině filosofii, působil jako vychovatel ve šlechtických rodinách, později se stal redaktorem Lidových novin, od 20.let působil jako dramaturg divadla Na Vinohradech – zde poznal svou ženu Olgu Scheinpflugovou, byl vášnivým zahrádkářem – součástí vily na Vinohradech, kde bydlel se svým bratrem Josefem i zahrada, dále se tam scházeli tzv. Pátečníci – skupina vlivných a kreativních lidí – Masaryk, Vančura, Langer – měli velký neformální vliv v novinách i ve veřejném životě, zakladatel české pobočky Pen Clubu – mezinárodní organizace sdružující spisovatele, stal se nejvýznamnějším představitelem literatury v První republice, patřil k významné skupině HRAD – skupina kolem Masaryka, od 30.let se stavil proti totalitním směrům (nacismus, fašismus), po září 1938 – útoky na Karla Čapka – zejména pravicových autorů, například Dúrych, zemřel o Vánocích roku 1938 na zápal plic, je to velmi unoverzální spisovatel (pohádky i psychologická díla), po roce 1948 se dostal na Index zakázaných autorů, dílo: Hovory s TGM – prozaický výklad o Masarykově osobnosti, formou dialogů, Mlčení s TGM – nahlíží na něj kriticky, raná tvorba společně s Josefem: Zářivé hlubiny, Krakonošova zahrada,
byl také překladatelem – Francouzská poezie nové doby – zde například první překlad Pásma od Apollineira, obrovský úspěch u mladých básníků, byl ovlivněn filosofií Pragmatismu – vznikl v USA, rezignuje na hledání absolutních pravd, pravdivé a správné je to, co se v praxi osvědčilo, založen na relativitě pravdy, důraz na praktičnost, Loupežník – oslava mládí, Čapek se s ním zárověň loučí, oválečná tvorba: otřes z války, chápe ji jako zneužití techniky ke zlu, odpovědnost vědce za to, co vyvíjí k lidstvu, psáno formou utopií a science-fiction – návaznost na dílo H.G.Wellse – Válka světů
-> utopistická díla: RUR, Věc Makropulos – hl.hrdinka je díky preparátu Makropulos nesmrtelná, ale unavuje jí to – polemika s G.B.Shawem na hru Zpět k Metuzalému – není důležité jak dlouho žijeme, ale co dokážeme, Továrna na absolutno, Krakatit, Válka s mloky
-> novinářská činnost – zakladatelem publicistického útvaru – sloupek – próza na aktuální téma, dále psal také fejetony: Sloupkový ambit, Zahradníkův rok, O věcech obecných (o politice)
-> cestopisy: Italské listy, Anglické listy, Obrázky z Holandska..
-> detektivní povídky: Povídky z jedné kapsy, Povídky z druhé kapsy
-> tvorba pro děti: Devatero pohádek (soubor moderních pohádek, řada prvků reálného světa), Dášenka – napsal nafotil, nakreslil
-> díla varující před totalitou – dramata: Bílá nemoc, Matka
-> další dramata: Loupežník, Ze života hmyzu
-> noetické romána: noetismus – věda o poznání, Hordubal, Povětroň, Obyčejný život
-okolnosti vzniku díla: zahajuje novou fázi Čapkova tvůrčího vývoje – přišlo po Loupežníkovi, ve kterém se Čapek loučil s mládím, lze proto RUR chápat jako dílo jeho dospělosti, fáze tvorby reakce na 1.SV
6) Inspirace daným literárním dílem
-v roce 1977 napsal podle hry R.U.R. Stejnojmennou operu Zdeněk Blažek
-na rok 2014 je naplánován film v režii Jamese Kerwina
-v literatuře: dílo se stalo vzorem například pro: česká – I.Kmínka, E.Martina, O.Neffa, zahraniční – S.Lem, A.C.Clarke, R.Bradbury, I.Asimov
(sekundární literatura o Čapkovi – monografie od V.Klímy a F.Buriánka, memoáry s názvem: Moji milí bratři – napsala Helena o svých bratrech)
-o velkém vlivu díla svědčí i slovo robot, které bratr autora, tedy Josef Čapek, vymyslel – časem zdomácnělo v mnoha jazycích
7) Dobové vnímání literárního díla
-obrovský úspěch u nás i v zahraničí, po roce 1948 na seznamu zakázané literatury
