Literární druhy a jejich dělení
V českém jazyce máme 2 možnosti dělení literárních druhů. Standardně rozlišujeme lyriku, epiku a drama. Každý z těchto literárních druhů pak obsahuje různé literární žánry, ty základní jsou přehledně uvedeny níže. Druhé dělaní rozlišuje poezii, prózu a drama.
⤷ Lyrika: často ve verších, ale může být i v próze. Vyjadřuje pocity, nálady, dojmy a myšlenky autora, děj proto obvykle chybí nebo je potlačený.
⤷ Epika – nejčastěji próza, ale i veršovaná epika (např. epos). Vypráví příběh s dějem, postavami a prostředím. Děj má jasnou časovou posloupnost.
⤷ Drama – scénář s replikami postav a scénickými poznámkami. Určeno k předvádění na jevišti, děj se odehrává prostřednictvím dialogů a monologů.
Literární žánry dle literárních druhů
| Literární druhy | Lyrika | Epika | Drama | Lyricko-epické |
| Literární žánry | hymnus | epos | komedie | balada |
| óda | román | tragédie | romance | |
| sonet | novela | tragikomedie | ||
| píseň | povídka | historická hra | ||
| elegie (žalozpěv) | bajka | fraška | ||
| villonská balada (francouzská) | legenda | opera | ||
| epigram | mýtus | opereta | ||
| přísloví | pověst | muzikál | ||
| cestopis | pohádka | |||
| kronika |
Popis základních literárních žánrů
Bajka = krátké alegorické (jinotajné) vyprávění veršem nebo prózou, kde zvířata, rostliny nebo věci jednají jako lidé; v závěru bývá obecně platné ponaučení.
- ⤷ Ezop (Bajky), Jean de La Fontaine (Bajky), Ivan A. Krylov (Bajky), Ivan Olbracht (Biblické příběhy), Jiří Žáček (Bajky a nebajky), Karel Čapek (Zahradníkův rok)
Balada = lyricko-epická báseň se smutným dějem a tragickým koncem. Vyskytují se klasické i sociální balady.
- ⤷ K. J. Erben (Kytice), F. L. Čelakovský (Toman a lesní panna), Jan Neruda (Balady a romance), Jiří Wolker (Balada o očích topičových)
Epigram = krátká vtipná báseň se satirickou nebo ironickou pointou.
- ⤷ Martialis (Epigramy), K. H. Borovský (Křest sv. Vladimíra)
Epos = rozsáhlá epická báseň, často veršovaná, s hrdinským obsahem a bohatým dějem.
- ⤷ Homér (Ílias, Odysseia), „Epos o Gilgamešovi“, Boëthius (Consolatio Philosophiae), Kosmas (Chronica Boemorum)
Fraška = komedie založená na situační komice, karikování postav, často s drsnějším humorem.
- ⤷ Molière (Lakomec), Carlo Goldoni (Sluha dvou pánů), Josef Kajetán Tyl (Fidlovačka)
Hymnus (chvalozpěv) = slavnostní a vznešená lyrická báseň oslavující božstva, hrdiny nebo ideály.
- ⤷ František z Assisi (Píseň bratra slunce), Tomáš Akvinský (Adoro te devote), Achnaton (Hymnus na slunce)
Komedie = veselohra zobrazující lidské nedostatky a společenské problémy s humorem.
- ⤷ William Shakespeare (Mnoho povyku pro nic), Oscar Wilde (Jak je důležité míti Filipa), Jaroslav Vrchlický (Noc na Karlštejně)
Kronika = historické dílo popisující události chronologicky, většinou z pohledu současníka.
- ⤷ Kosmas (Kronika česká), Dalimil (Dalimilova kronika), Václav Hájek z Libočan (Kronika česká)
Legenda = epický útvar (veršovaný nebo prozaický), oslavující život světců a jejich skutky, často s prvky zázraků.
- ⤷ Legenda o sv. Prokopu, Legenda aurea (Jakub de Voragine), Legenda o sv. Kateřině Alexandrijské
Mýtus = příběh, kterým si lidé ve starověku vysvětlovali vznik světa, přírodní jevy a existenci společnosti.
- ⤷ Řecké mýty (např. Prométheus, Orfeus a Eurydika), Starověké mýty Mezopotámie
Novela = střední epický žánr s jednoduchým dějem a překvapivou pointou, bez větších odboček.
- ⤷ Giovanni Boccaccio (Dekameron), Karel Čapek (Věc Makropulos), Milan Kundera (Směšné lásky)
Óda = oslavná lyrická báseň vysokého stylu, vyjadřující obdiv (k osobě, vlasti, kráse apod.).
- ⤷ Horatius (Ódy), Friedrich Schiller (Óda na radost), Jan Neruda (Óda na mládí)
Píseň = lyrická báseň určená ke zpěvu, může být lidová i umělá.
- ⤷ Lidová píseň (Ej padá padá rosička), František Sušil (Moravské národní písně), Karel Jaromír Erben (Prostonárodní české písně a říkadla)
Pohádka = smyšlený příběh s motivy kouzel, boje dobra se zlem, šťastným koncem, často lidového původu.
- ⤷ Božena Němcová (Slovenské pohádky a pověsti), Karel Jaromír Erben (Tři zlaté vlasy děda Vševěda), bratři Grimmové (Sněhurka a sedm trpaslíků)
Pověst = epický žánr s pravdivým historickým jádrem, doplněným o nereálné prvky, váže se ke konkrétní lokalitě/osobnosti.
- ⤷ Alois Jirásek (Staré pověsti české), Pověsti doby kněžny Libuše
Povídka = kratší epická próza, dějově sevřená, s jednodušší zápletkou než novela.
- ⤷ Karel Čapek (Povídky z jedné a druhé kapsy), Edgar Allan Poe (Jáma a kyvadlo), O. Henry (Dary Mágů)
Přísloví = krátké ustálené rčení vyjadřující lidovou moudrost nebo ponaučení.
- ⤷ Lidová tvorba (např. „Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá.“)
Román = rozsáhlý prozaický útvar s rozvinutým dějem, více postavami, často s vedlejšími liniemi.
- ⤷ Honoré de Balzac (Otec Goriot), Lev Tolstoj (Vojna a mír), Božena Němcová (Babička), Franz Kafka (Proces)
Romance = lyricko-epická báseň s optimistickým vyzněním, často s milostnou tematikou.
- ⤷ Karel Hynek Mácha (Romance Šerého), Jan Neruda (Romance helgolandská)
Sonet = lyrická báseň pevné formy, obvykle 14 veršů ve formátu 4+4+3+3, často s hlubší symbolikou.
- ⤷ William Shakespeare (Sonety), Francesco Petrarca (Sonety Lauře), Jan Kollár (Sonety Slávy dceři)
Tragédie = vážná divadelní hra, v níž hrdina podléhá osudu nebo vnitřnímu konfliktu, často končí smrtí.
- ⤷ Sofoklés (Antigona), William Shakespeare (Hamlet), Jean Racine (Faidra)
Žalozpěv (elegie) = lyrická báseň vyjadřující smutek, zármutek nebo ztrátu.
- ⤷ Tibullus (Elegie), Karel Hynek Mácha (Elegie – Večer na Bečvě), Jan Neruda (Žalmy)
